Rovnost žen a mužů se za posledních sedm let zlepšila

Česká ženská lobby v prosinci zveřejnila stínovou zprávu, která analyzuje vývoj společnosti od roku 2008 z pohledu rovnosti žen a mužů. Základní sdělení: Postavení žen v české společnosti se lepší, přesto není důvod k přílišnému optimismu.

Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v České republice roku 2015 vychází v roce, v němž si připomínáme dvacet let od podepsání Pekingské akční platformy OSN. Ta stanovila 12 kritických oblastí, v nichž jsou ženy celosvětově znevýhodněny proti mužům. Řada z nich se týká i české společnosti. Za nerovným postavením žen a mužů stojí hluboké stereotypy, které nejsou jen v myslích jednotlivých lidí, nýbrž jsou vtěleny do sociálních institucí, na nichž stojí naše společnost.

Současný stav je v porovnání se situací před dvaceti lety výrazně lepší. Uskutečnilo se mnoho projektů a byla zavedena politická opatření posilující rovnost žen a mužů. Mnoho změn proběhlo právě v uplynulých sedmi letech, které hodnotí tato stínová zpráva.

Stínová zpráva obsahuje 17 kapitol, které se zabývají následujícími oblastmi:

Institucionální zajištění
Firemní prostředí
Neziskový a akademický sektor
Právo a diskriminace
Média
Politika
Trh práce a politika zaměstnanosti
Zdraví
Školství
Věda a výzkum
Rodina a rodičovství
LGBT+
Chudoba a prevence chudoby
Genderově podmíněné násilí
Migrace a migrantky
Romské ženy a ženy z minorit
Kultura
Všechny kapitoly odpovídají na čtyři základní otázky: 1. Jaký vývoj v hodnocené oblasti nastal od poslední stínové zprávy, tj. od roku 2008?, 2. Jaká pozitiva, která je důležité uchovat, hodnocená oblast zahrnuje?, 3. Jaká negativa, která by se měla změnit, hodnocená oblast zahrnuje?, 4. Jaká jsou doporučovaná politická opatření na zvýšení genderové rovnosti v hodnocené oblasti?

Napříč všemi kapitolami je pozitivně kvitována současná aktivita Rady vlády pro rovnost žen a mužů, jejíž stávající vedení ministrem Dienstbierem a organizační podpora ze strany Oddělení pro rovnost žen a mužů Úřadu vlády ČR je proaktivní. Na rozdíl od předchozích vlád Petra Nečase, které agendu genderové rovnosti upozaďovaly, až bojkotovaly, lze nyní pozorovat silnější příklon k rovnosti jako ke klíčovému principu demokratické a hospodářsky prosperující společnosti. Zvláště je třeba ocenit přijetí Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014–2020, která vychází z nezjednodušujícího pojetí genderové rovnosti, pokrývá většinu problematických oblastí a navrhuje dostatečně konkrétní opatření pro jejich nápravu. Pokud bude ve státní správě ochota strategii realizovat, měla by přispět k reálnému prosazování rovnosti žen a mužů.

U části ministrů jen formalistický přístup

Navzdory pozitivním posunům však stále nelze hovořit o plném přijetí principu genderové rovnosti ze strany celé vlády ČR. U části ministrů a ministryň přetrvává jen formalistické pojetí agendy nebo dokonce zlehčování genderových nerovností. To je patrné i na odmítavém postoji k některým klíčovým mezinárodním i národním smlouvám a zákonům, jako je: Úmluva Rady Evropy o předcházení a potlačování násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva), novela volebního zákona zavádějící kvóty pro sestavování kandidátních listin, zákon o odškodnění protiprávně sterilizovaných romských žen, zákon o zálohovaném výživném.

Přistoupením k těmto dokumentům by vláda ČR dala najevo, že genderovou rovnost v uvedených oblastech bere vážně. Zároveň by se vytvořil prostor pro uplatňování konkrétních opatření, která by mohla zlepšit společenskou realitu.

Spolupráce někdy vázne

Stínová zpráva také identifikovala jako výraznou slabinu omezenou spolupráci mezi politickou, státní, akademickou a neziskovou sférou. V širším pohledu se to dotýká existenčních podmínek pro akademická pracoviště a nevládní neziskové organizace, které jsou do značné míry na státu závislé. Jejich expertíza a aktivity jsou přitom pro státní instituce neopomenutelné (např. v péči o oběti genderově podmíněného násilí). Bohužel ale chybí jasná koncepce finanční podpory prakticky a výzkumně orientovaných projektů v oblastech, na kterých by se měly podílet neziskové nevládní a akademické organizace.

Stínovou zprávu vytvořil široký autorský tým, který tvoří expertky a experti z neziskového i akademického prostředí. Jmenovitě: P. Ezzeddine, L. Formánková, P. Havlíková, P. Kalla, K. Kaňoková, R. Kolínská, M. Linková, J. Novotná, B. Nyklová, L. Otáhalová, T. Pavlas, P. Pavlík, L. Plešková, O. Plešmíd, J. Procházka, I. Smetáčková, L. Sokačová, E. Szénássy, I. Šmídová, V. Šprincová, H. Tenglerová, K. Vlková, J. Voňková, L. Zikmund-Lender.

(za)

(Mezititulky redakce)

FOTO – ČŽL

převzato z Haló novin