Komise žen ÚV KSČM

Seminář o postavení a úloze žen v KSČM

Jak mohou ženy přispět k úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny a jaké je postavení žen v KSČM, diskutovali v Praze účastnice a účastníci semináře konaného v sobotu 18. března. Seminář pořádaly Komise žen ÚV KSČM ve spolupráci s oddělením pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ústředního výboru.

Komise žen si vytkla jako jeden ze svých cílů průběžné a pravidelné vzdělávání členek a sympatizantek KSČM – i členů a sympatizantů, projeví-li zájem – v problematice rovných příležitostí mužů a žen, zdůraznila předsedkyně komise Soňa Marková. Předchozí i příští celostranický seminář se věnoval, resp. bude věnovat, některé z významných buditelek ženského hnutí, tuto sobotu se téma zaměřilo na přípravu žen kandidujících do sněmovny a úlohu žen ve volební kampani. Hosty byli poslankyně Milada Halíková a Miloslava Vostrá a místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš.

Vytvářejí atmosféru pro změnu

Komise žen, coby poradní orgán ústředního výboru, vznikla proto, aby postupně vytvářela atmosféru pro změnu názorů na postavení žen ve společnosti, jak je obvyklé v moderních politických stranách v Evropě, objasnila Marková, jež zdůraznila svou tezi, že svět se nedělí na muže a ženy, nýbrž se z nich skládá. Strana autentické levice je tradičně založena na rovnosti a spravedlnosti, přitom když se v mediálním mainstreamu hovoří o minulosti komunistického hnutí, vytahují se většinou negativa, nikoli pozitiva, což je chybou, poznamenala Marková.

KSČM se daří držet vysoké zastoupení zákonodárkyň v poslaneckém klubu, je to jistě důsledkem uplatňování doporučení ústředního výboru, aby na prvních dvou místech kandidátní listiny figurovali žena-muž, resp. muž-žena, pak v každé trojici aspoň jeden zástupce/jedna zástupkyně opačného pohlaví. Tato »svého druhu kvóta«, byť se jedná o doporučení, slouží jako jistota zastoupení obou pohlaví mezi kandidujícími, nikoli jen žen, dodala předsedkyně.

Účastníci a účastnice zhlédli prezentaci, která informovala o zastoupení žen »v dresu KSČM« na různých stupních zastupitelské demokracie. Téměř třetinové zastoupení je momentálně v poslaneckém klubu (v roce 2010 dosáhl počet poslankyň v klubu svého prozatímního vrcholu, 42 procent, což se považuje již za paritní zastoupení); na komunální úrovni čtvrtinové. Na krajské úrovni je z počtu všech, kteří byli zvoleni na kandidátce KSČM, 23 procent žen. V krajských radách je jen jedna žena (v Ústeckém kraji, což je jediná rada, kde jsou zastoupeni komunisté). V zastupitelstvech statutárních měst je ze 125 komunistických zastupitelů a zastupitelek 24 procent žen. V rámci komunistické strany je v členské základně 44 procent žen, 29 procent v širším vedení strany, v užším vedení čtvrtina žen.

»Samotné jedno opatření na podporu vyššího zastoupení žen nestačí. Musí to být celý komplex opatření. Je nutné změnit prostředí nejen v hlavách mužů, ale i žen,« pokračovala Marková. Kvóty, které jsou předmětem celospolečenské diskuse (jakož i diskuse v EU), jsou podle ní o tom, že mezi dvěma stejně schopnými, kteří se ucházejí o určité řídicí místo, se zvolí žena, pokud je jich na vedoucích pozicích málo. Pokud je pracoviště silně feminizované, je upřednostněn muž.

Zkušenosti zkušených

Bývalá primátorka Havířova Milada Halíková, která nyní stojí v čele sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, předala účastníkům a účastnicím své zkušenosti, jež nabyla během volebního období a volebních kampaní. Halíková, i místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru a místopředsedkyně klubu Miloslava Vostrá, zdůraznily nezbytnou znalost volebního programu v celé šíři. Pro úspěch ve volbách se kampaň musí vést vlastně celoročně.

Dolejš nevnímá tematiku genderu coby samostatného pojmu a fenoménu jako prioritu, ale sociální otázky a další problémy společnosti z pohledu voliček (např. počet školních a předškolních zařízení, zdravotnictví, důchody, bezpečnost, možnost zaměstnání na zkrácené úvazky, nerovnost v odměňování) jsou závažné věci, na které musí program KSČM myslet, jak se ostatně děje vždy.

Jedním z takových témat, která hýbou současnou Evropskou unií, jsou až o 22 procent nižší příjmy žen ve srovnání s muži na srovnatelných pozicích. Poukázala na to v diskusi místopředsedkyně Strany demokratického socialismu Miroslava Hornychová. Jako vedoucí pracovnice ocenila ženy na svém pracovišti, které mají více citu k vykonávané práci a vyznačují se zodpovědností. Téma nižších platů, potažmo důchodů žen zdůraznily jako nosné pro volební kampaň autentické levice i další zúčastněné.

Lenka Kunčarová Dítková z Levicového klubu žen v Uherském Hradišti poukázala na důležitost vysvětlování rozdílů v postavení žen v naší kultuře a v islámském náboženství. V ČR je svoboda vyznání, ale platí zde naše zákony, odpověděl Dolejš.

(mh)

Rovnost žen a mužů v nedohlednu aneb Ženy mají více práce a méně peněz

U příležitosti Mezinárodního dne žen 2017 představila koalice Social Watch monitorovací zprávu o stavu genderové rovnosti.

»Přestože ženy získaly volební právo a mají přístup ke vzdělání, je rovnost žen a mužů stále během na dlouhou trať. Ženy jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. Dalším palčivým problémem je násilí na ženách a migrantkách. S nějakou formou násilí se v průběhu života setkala zhruba každá třetí žena,« přibližuje hlavní témata zprávy její editorka Markéta Mottlová z české koalice Social Watch.

Samoživitelé/lky pětkrát více ohroženi/y chudobou

V ČR jsou rodiče samoživitelé, z nichž matky tvoří 87 %, více než pětkrát častěji ohroženi chudobou než úplné rodiny s dětmi (21,9 % vs. 4,1 %). V praxi vidíme, že za chudobou pracujících matek samoživitelek stojí nejčastěji prekérní zaměstnávání (brigády, snížené úvazky, nevýhodné práce z domova) a nižší mzdy. V současné době pobírají ženy měsíčně v průměru o 22,5 % méně než muži. Nerovné odměňování v práci se následně odráží i v nižších důchodových dávkách pro ženy. Další skupinou žen ohroženou chudobou jsou právě samotně žijící seniorky. V jednočlenných domácnostech se seniory a seniorkami nad 65 let je v ČR ohroženo chudobou dvakrát více žen než mužů (20,7 % žen a 9,3 % mužů).

Nejzávažnějším projevem genderové nerovnosti je násilí na ženách. V květnu 2016 sice Česká republika podepsala, jako předposlední stát EU, Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), ale dosud ji neratifikovala. Smlouva tak zatím nevstoupila v platnost. V evropském kontextu se nedaří reflektovat specifickou situaci a odlišné potřeby migrantek. Neustálé riziko ohrožení násilím doprovází ženy a dívky během cesty do Evropy a později i v přijímacích zařízeních, kde nejsou oddělené toalety a sprchy. Násilí, které je přimělo opustit domovy, je tak provází i na cestě za bezpečím v Evropě.

Na marginalizované skupiny žen (seniorky, Romky, migrantky, samoživitelky a ženy bez domova) se zaměřuje i letošní kampaň České ženské lobby Ženy přejí ženám. »Při letošní oslavě Mezinárodního dne žen jsme se rozhodly upozornit na ženy, které jsou v naší společnosti nejvíce znevýhodněné. Navštívíme proto denní centrum pro ženy bez domova, osobně jim popřejeme a poptáme se, co by pro ně Česká ženská lobby mohla udělat. Solidarita je důležitým principem ženského hnutí,« přibližuje letošní plány na 8. března předsedkyně Jana Smiggels Kavková.

Velkým problémem je postavení žen v globální ekonomice. »Podle statistik OSN ženy věnují práci, včetně té neplacené, více času než muži, jejich příjmy jsou až o 30 % nižší. Velká část té nejhorší a nejhůře placené práce, na níž stojí globální ekonomika, je vykonávána ženami. Většinou v otřesných pracovních podmínkách. Přes veškeré závazky státy ani mezinárodní společenství proti tomu dosud nebyly schopny zakročit,« uvádí Tomáš Tožička, předseda Social Watch Česká republika.

Celá monitorovací zpráva Social Watch o stavu genderové rovnosti je k dispozici na www.socialwatch.cz.

(za)