Ing.Hana Aulická Jírovcová - Ústecký kraj zvolená poslankyně

Ing. Květa Matušovská - Pardubický kraj zvolená poslankyně

Ing. Miloslava Vostrá - Středočeský kraj zvolená poslankyně

Jsou ženy ve společnosti opravdu rovnoprávné .......

Zvyšuje se počet týraných žen ......

 

Memorandum

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI POLITIČEK NAPŘÍČ SPEKTREM

Jak jsme vás informovali na tomto místě 5. října, na sklonku září se uskutečnila v Poslanecké sněmovně diskuse političek napříč politickým spektrem o porodní praxi u nás a v zahraničí. Cílem bylo nalézt téma, které spojuje všechny ženy bez rozdílu politické orientace. O čem vlastně je tato volná platforma?

Kdo jsme

My, volně sdružující se Političky napříč spektrem, ať již jsme členkami politických stran, jejich ženských platforem, ženských spolků a klubů, nebo jsme političkami bez stranické příslušnosti, deklarujeme tímto memorandem vůli a potřebu vzájemné spolupráce a solidarity.

Proč jsme vznikly

Sdružujeme se, protože jsme učinily zkušenost, že v prostředí české politiky je vzhledem k jejímu převážně mužskému obsazení zatím obtížné prosazovat některá témata, a obzvlášť ta, s nimiž se v české společnosti setkávají vzhledem ke svým životním drahám zejména ženy. Nikdy nedojde k potřebným změnám v oblasti rodinné politiky, péče, porodnictví, ve školství, ve zdravotnictví, ve specifických tématech světa práce a v dalších oblastech, dokud budou politicky, ekonomicky a následně i mediálně podceňovány. Současná politika se nedostatečně věnuje oblastem, které jsou podstatné pro více než polovinu populace – pro ženy.

Chceme demokratičtější a lépe fungující politiku, která bude benefitem pro celou společnost. Chceme připomínat, že každé dobré řešení v těchto oblastech ovlivní situaci nás všech. V politice nám chybí akcent na budoucnost, širší perspektiva a odpovědnost pro další generace.

Jaké jsou naše cíle

Naším společným cílem je prosazovat v politických stranách a veřejném životě témata, která jsou vzhledem k odlišným životním drahám mužů a žen v současné české společnosti podstatná zejména pro ženy. Je pravděpodobné, že se nad těmito tématy v rámci platformy Političky napříč spektrem následně hodnotově střetneme. Nyní jsme ale ve stavu, kdy se v politice nad tématy, jako je domácí násilí, stejná odměna za stejnou práci, chudoba žen, humanizace českého porodnictví, očkovací kalendář či feminizace školství, vede v lepším případě jen nedostatečný a nekonstruktivní dialog, v horším případě se jedná o monolog. Nenecháme se odradit skutečností, že v politických rozhodováních je často větší důraz kladen na pocity, než na věcné argumenty.

Rovnost pro nás neznamená stejnost. Nebudeme se vzdávat vlastního vidění světa, ani politického přesvědčení. Věříme v šanci, kterou dává konstruktivní dialog, a k němu také budeme společně vytvářet prostor.

Způsob fungování

Političky napříč spektrem je volná politická platforma, kterou lze podpořit podpisem tohoto memoranda. Setkání, veřejné diskuse a další výstupy připravují volně se tvořící organizační skupiny političek podporujících platformu.

Toto memorandum dosud podpořily (v abecedním řazení):

Lydie Franka Bartošová (Pirátky na palubě), Jitka Češková (Zelení), Jana Duchková (Sdružení žen KDU-ČSL), Michaela Hadravová (Idealisté cz), Eva Horáková (Česká pirátská strana), Monika Horáková (Fórum političek Strany zelených), Lucie Hradecká (Fórum političek SZ), Petra Jelínková (Fórum političek SZ), Marie Jílková (Sdružení žen KDU-ČSL), Miluš Kotišová (Pirátky na palubě), Lada Lapinová (Sdružení žen KDU-ČSL), Soňa Marková (KSČM), Michaela Marksová (ČSSD), Ivana Milek (Zelení), Nina Nováková (Evropská unie žen), Olga Pavlů (Zelení), Magdalena Pospíchalová (Oranžový klub), Olga Richterová (Pirátky na palubě), Petra Smutná (Pirátky na palubě), Pavlína Stankayová (Sdružení žen KDU-ČSL), Květa Šlahúnková (Levicové kluby žen), Jolana Truncová (Zelení), Pavla Tůmová (Sdružení žen KDU-ČSL), Michaela Trtíková Vojtková (Fórum političek SZ), Jana Vildumetzová (ANO), Lucia Zachariášová (Fórum političek SZ)

(za)

FOTO – Facebook/Političky napříč spektrem

 

Seminář – Božena Viková Kunětická

Ženy v KSČM nerezignovaly

Na padesát účastnic, a také dva účastníci, se sjeli v sobotu do pražského sídla KSČM na celostátní seminář pořádaný Komisí žen a Oddělením pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ústředního výboru. Pravidelné vzdělávání žen autentické levice, které o to projeví zájem, je totiž ambicí Komise žen. Na programu byla beseda o diskriminaci žen v důchodovém systému a připomenutí osobnosti Boženy Vikové Kunětické.

Důchodový systém má dobrou bilanci, jeho schodek významně klesá s výhledem na přebytek, což bere vítr z plachet panikářům, že prý »na důchody nebude«, započal besedu místopředseda ÚV KSČM a poslanec Jiří Dolejš. S růstem mezd a platů a vyšší zaměstnaností se zvyšuje objem vybraných prostředků v průběžném důchodovém systému. Dokládá to udržitelnost tohoto systému za podmínky, že lidé jsou zaměstnáni. Dolejš poukázal na neuváženost mnohých voličů, kteří své hlasy ve volbách dali různým nelevicovým politickým subjektům, přitom právě »pod tlakem parlamentní levice se zastropoval odchod do důchodu na 65 let« a prosadila se i jiná opatření ve prospěch seniorů a seniorek.

Průměrné důchody žen jsou asi o 2000 Kč nižší než mužské, protože jsou vypočteny z nižších ženských průměrných platů (průměrný plat muže cca 32 000 Kč, ženy 25 000 Kč). Vychází to z mnoha příčin, například nižších platů v odvětvích, jež jsou doménou žen (pečovatelství, školství, zdravotnictví), také z míry ekonomické aktivity žen, která v současné době činí 54 % (v 80. letech bylo cca 61 % zaměstnaných žen a 78 % mužů). Dolejš připomněl opakované snahy KSČM o prosazení zálohovaného výživného ve prospěch samoživitelů a samoživitelek, což však neprošlo parlamentem. Všechny tyto vlivy způsobují feminizaci chudoby.

Badatelka Mgr. Eva Bartůňková svým výkladem velmi zaujala.

Dolejš poukázal na velký rozdíl mezi penzemi tzv. starodůchodců a mladodůchodců. »Nůžky jsou tak rozevřené, že to nelze dorovnat valorizací, i když se upravilo valorizační schéma,« vysvětlil. Proto se komunisté v nadcházejícím volebním období sněmovny budou snažit zvýšit hodnotu základní výměry důchodů u starodůchodců. Současně bude KSČM nadále odmítat pokusy o znovuzavedení druhého pilíře, který finančně podsekává první (státní) pilíř. Ten musí zůstat úpravou parametrů stále životaschopný. »Vítězstvím pravice ve volbách znovu přijde útok na důchodový systém,« předpovídá Dolejš, proto má stále smysl hájit program KSČM. Komunisté budou nadále usilovat o pravidelnou a dostatečnou valorizaci důchodů (i sociálních dávek a nemocenské podle skutečných základních životních potřeb) či o zavedení institutu minimálního důchodu nad úrovní životního minima.

Kontroverzní, ale první

Účastníci a účastnice vyslechli také přednášku badatelky Sekce regionálních dějin Klubu společenských věd Evy Bartůňkové o dramatičce, spisovatelce a političce Boženě Vikové Kunětické (1862-1934). »Chceme se seznamovat se ženami, které patří do našich dějin, i když nejsou součástí dělnického a komunistického hnutí,« vysvětlila dlouhodobý záměr Komise žen její předsedkyně Soňa Marková. Zajímají nás ženy, které svým vkladem přispěly k uplatňování rovných příležitostí mužů a žen, dodala.

»Viková Kunětická byla populární, ale nebyla nadprůměrná. Měla však určité místo v ženském hnutí a byla v něčem první,« uvedla badatelka tuto prakticky neznámou osobnost, jež je zajímavá tím, že v roce 1912 byla jako první žena v českých zemích zvolena ve volbách »ženou-poslancem«. Viková ve svých románech a divadelních hrách, byť dnes již překonaných, horovala za ženské vzdělávání, rovnost v manželství, kritizovala nedostatky v zákonodárství upravujícím manželství a rozvod, odmítala dvojí morálku pohlížející na muže jinak než na ženu.

Její veřejná činnost byla rozporuplná, v mnoha ohledech projevovala nekonzistentní názory. Zajímala se jen o ženy středostavovské, odmítala však celibát učitelek a usilovala o zavedení sítě mateřských škol a jeslí. Od roku 1909 byla členkou Národní strany svobodomyslné, předsedkyní její ženské složky, a za tuto stranu kandidovala ve volebním obvodu Nymburk – Mladá Boleslav do Českého zemského sněmu. Nebyla první ženskou kandidátkou v historii, ale první u nás i v celé střední Evropě, jež ve volbách uspěla. Po zrodu ČSR působila také jako členka Revolučního národního shromáždění a senátorka.

»Byla vlastenkou a nacionalistkou, avšak toto nutno zvažovat na vahách a brát v dobovém kontextu,« upozornila Bartůňková. Protože národ nadřazovala všemu, nesouhlasila mj. s T. G. Masarykem, jenž odhalil nepravost Rukopisů. »Nikdo nemá právo brát národu iluze, ať jsou jakékoli,« stála si na svém Viková a Masarykovi vyčítala i jeho roli v hilsneriádě.

(mh)

 

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017

Volební priority KSČM

1.

Za poctivou práci spravedlivá odměna. Minimální mzda na 50 % průměrné mzdy a omezení odlivu zisků do zahraničí.

2.

Bydlení jako lidské právo. Podpora obecní a družstevní výstavby a nízkonákladového bydlení.

3.

Pravidelná valorizace důchodů podle skutečných základních potřeb seniorů.

4.

Jedna státní zdravotní pojišťovna. Špičková lékařská péče všem, více peněz na léčbu a platy zdravotníků.

5.

Kvalitní vzdělání dostupné podle schopností a potřeb pracovního trhu. Vyšší sociální a prospěchová stipendia. Ne inkluzi za každou cenu.

6.

Stejně kvalitní potraviny jako za hranicemi. Obnova norem pro výrobu potravin a posílení naší soběstačnosti.

7.

Svobodná kultura i sport dostupné všem. Nesmí být jen byznysem pro vyvolené.

8.

Voda, nerostné zdroje i výnosy z nich musí patřit všem. Páteřní síť energetiky, dopravy a jiných strategických odvětví do veřejného vlastnictví.

9.

Inventura prodeje státního majetku a nepromlčitelnost privatizačních podvodů. U majetku nad běžnou úroveň trvat na prokázání zdrojů.

10.

Bezpečí doma i na ulici. Funkční a akceschopné bezpečnostní sbory.

11.

Řešit příčiny migrační krize. Odmítnout vnucované kvóty na přerozdělování běženců.

12.

Záruky míru ve světě. Konec zahraničním misím v cizím zájmu, politice zbrojení, válek a provokací.

13.

Ne nehoráznému daru církvím, lživě nazývanému restituce, přinejmenším zdanit a urychlit odluku církví od státu.

14.

Méně byrokracie, více demokracie a suverenity, prostoru pro občanskou iniciativu a zákon o obecném referendu. V EU spolupráce rovného s rovným.

 

 

 

Ženy jsou stejně dobré nebo špatné jako muži

Na neděli připadl Den otců, na pondělí Den rovnosti žen a mužů. Tyto dny pojaly různé subjekty jako příležitost ohlédnout se, jak to s rovností mezi muži a ženami v České republice je, zamyslet se nad přetrvávajícími problémy a začít bez emocí i předsudků hledat řešení.

Komise žen ÚV KSČM poukázala na to, že ačkoli ženy netvoří ve společnosti menšinu a podle práva jsou již více než sto let »rovnocennými občany«, přesto jsou jim stále kladeny do cesty více či méně viditelné překážky. Těmi jsou především společenské předsudky, stereotypy, různé druhy diskriminace při sestavování kandidátních listin pro všechny typy voleb a také mnohem větší zodpovědnost za výchovu a péči o děti i staré rodiče nebo domácnost.

Velmi závažným problémem zůstává platová nerovnost mezi ženami a muži, poznamenala předsedkyně Komise žen Soňa Marková. Tento rozdíl je měřen jako relativní rozdíl v průměrném hrubém hodinovém výdělku všech zaměstnankyň a zaměstnanců. »Ženy v České republice si za hodinu vydělají v průměru o 22 % méně než muži. Rozdíl daleko převyšuje průměr ostatních evropských zemí, a ČR se tak řadí na konec žebříčku platové nerovnosti. Ženy přitom mají stejnou nebo i lepší kvalifikaci než muži,« uvádějí členky Komise žen ve svém stanovisku. Příčiny této velké platové nerovnosti vidí v diskriminaci na pracovišti, ženy často vykonávají profese s nízkým platovým ohodnocením a mimo manažerskou sféru. Dalším důvodem bývá konflikt mezi pracovními a rodinnými povinnostmi i fakt, že ženy chybějí na vyšších a vedoucích pozicích.

Velkým problémem je nedostatek předškolních zařízení a neochota zaměstnavatelů nabízet částečné a sdílené úvazky či práci z domova, aby bylo možné lépe sladit pracovní a rodinný život. V neposlední řadě jde také o nedocenění ženské práce a dovedností. »To, že ženy vydělávají v produktivním věku méně, se pak nevyhnutelně odrazí na jejich nižším důchodu a také vyšším riziku chudoby ve stáří,« zdůraznila Marková a zakončila přirovnáním: Ženy nejsou a nebudou lepší nebo horší. Jsou prostě stejně dobré nebo špatné jako muži.

Vícečetná diskriminace Romek

Problém příjmové nerovnosti připomněla také nezisková organizace Nesehnutí. Příjmová nerovnost má negativní dopad na kvalitu života různých skupin žen. Specifické a veřejnosti ne tolik viditelné životní zkušenosti mají v této oblasti romské ženy. ČR má podle výzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2014 mezi členskými státy EU nejvyšší poměr romských žen aktivních na trhu práce (36 % romských žen zapojeno v pracovním procesu, přičemž průměr v EU činí 21 %). »Máme ale také nejvyšší procento romských žen, které se cítí diskriminované na základě etnicity ve své snaze najít si práci, celkem 35 % oproti průměru 22 % v EU,« poznamenávají Nesehnutí.

Romské ženy spadají do skupin, které v České republice čelí vícečetné diskriminaci. Jsou diskriminovány na základě toho, že jsou ženami, na základě etnické příslušnosti či věku. Dalšími faktory, které sehrávají roli v přístupu romských žen na trh práce, jsou vyšší nároky na péči o rodinu a domácnost, dosažené vzdělání a nízká či žádná kvalifikace.

Problémům v přístupu na trh práce nicméně čelí také romské ženy, které dosáhly vysokoškolského vzdělání. »Ve svém oboru sociální práce jsem byla vždy směřována jenom do oblasti práce s romskou komunitou a navzdory tomu, že můj diplom má stejnou váhu jako u ostatních absolventů a absolventek, moje etnicita určovala oblast, kde se můžu uplatnit. V organizacích mimo práci s romskou komunitou je těžké se prosadit. I proto jsem se po mých zkušenostech rozhodla pracovat na živnostenský list. Umožňuje mi to flexibilněji pracovat pro různé subjekty, spoléhat se na své schopnosti a slaďovat péči o rodinu a domácnost s prací,« předala svou zkušenost osmatřicetiletá Margita Rácová z Brna.

Příjmová nerovnost tedy není jen o rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. V případě romských žen se jedná o překonávání stereotypů o romské menšině nebo o rolích, které se od žen ve společnosti či romské komunitě očekávají.

Podíl mužů na rodičovské roste pomalu

Na rodičovskou dovolenou odcházejí u nás necelá dvě procenta otců. Podíl se zvedá, ale jen pomalu a nepatrně. Za posledních 15 let vzrostl zhruba o jeden procentní bod. Úřady práce v minulém roce podle údajů ministerstva práce vyplácely měsíčně v průměru 274 300 rodičovských příspěvků. Z nich 5200 pobírali muži a 269 100 ženy. Otcové tak tvořili zhruba 1,9 % rodičů, kteří zůstali s malými dětmi doma. V roce 2015 představovali 1,87 %, v roce 2010 to bylo 1,6 %, v roce 2005 1,4 % a v roce 2001 zhruba 0,79 %.

Ohled na různé potřeby obyvatel mužského a ženského pohlaví by měly brát obce a města. Shodli se na tom odborníci na mezinárodní konferenci Co je rovnost ve městě, která se konala v Praze právě u příležitosti Dne rovnosti žen a mužů. Při budování či opravách veřejných prostranství a budov, parků i bytových domů by samosprávy měly pamatovat na rozdílné potřeby žen a mužů a na jejich věk. Týká se to třeba městské dopravy, šířky chodníků, rozmístění laviček, orientačního značení či pouličního osvětlení. Hledisko rovnosti by se mělo promítnout do plánování, přípravy i realizace projektů.

Zkušenosti s městským plánováním v rozlišení muži/ženy má Vídeň. Město v průzkumech zjistilo, že ženy chodí více pěšky a více využívají hromadnou dopravu, muži naopak víc jezdí autem. U žen větší díl pohybu připadl na vodění dětí do školek a škol, doprovázení starších členů rodiny, nakupování a vyřizování na úřadech či poště.

(mh)

Lidice 2017

Před 75 lety byla vypálená malá středočeská obec Lidice. Byla to msta za smrt říšského protektora Reinharda Heydricha , který zemřel 4.6.1942 na následky zranění po úspěšném atentátu. V období po atentátu –  heydrichiádě zemřelo tisíce občanů většinou popravených, jako odplata za atentát, který uskutečnili parašutisté vyslaní z Anglie. I v Lidicích došlo k popravě všech lidických mužů, ženy byly odvezeny do koncentračních táborů a děti v drtivé většině byly zplynovány. Tato hrůza se stala 10.června 1942.

Jako každý rok i letos se konalo na místě, kde stály staré Lidice pietní shromáždění, kterého se zúčastnili i zástupci KSČM v čele s jejím předsedou Vojtěchem Filipem a místopředsedkyní poslaneckého klubu PS PČR Miluškou Vostrou. Byly přítomné i ženy z Levicových klubů žen z celé ČR. Delegace položily květiny ke společnému hrobu lidických mužů, k soše Žena s růží a k sousoší lidických dětí.

Nikdy nesmíme zapomenout na toto hrůzné období 2.světové války, nesmíme už nikdy dopustit, aby se něco takového opakovalo !!!!!