Rozhovor Haló novin s poslankyní Soňou Markovou, předsedkyní Komise žen ÚV KSČM

1 (1)

Máme v našich řadách dostatek schopných členek a sympatizantek

V posledních týdnech se událo dost novinek, které jako odborná mluvčí pro otázky rodiny a rovných příležitostí sledujete. Začnu takto: Z pověření Komise žen ÚV KSČM jste vystoupila na IX. sjezdu strany. S čím, a jaký byl ohlas?

Byla jsem pověřena Komisí žen, abych vystoupila na IX. sjezdu k problematice prosazování rovných příležitostí žen a mužů v KSČM a k činnosti komise, která byla zřízena po celkem bouřlivé debatě na předchozím, tedy VIII. sjezdu. Komise si dala za cíl prosadit rovné zastoupení žen a mužů nejen na kandidátních listinách do všech druhů voleb, ale také v orgánech KSČM.

K tomu považujeme za důležité pomoci ženám získat dostatečné znalosti, potřebné zkušenosti a někdy i zdravé sebevědomí. Proto pořádáme vzdělávací a osvětové semináře pro ženy i muže a také speciální mentoringová setkání pouze pro členky a sympatizantky naší strany.

V otázkách rovných příležitostí (genderu) nejde o to, aby ženy byly neoprávněně upřednostňovány pouze proto, že jsou ženy, ale aby ty stejně schopné a vzdělané dostaly stejnou šanci jako muži. To se zatím vždy neděje a ženy většinou musí prokázat mnohem více úsilí a schopností, aby byly brány na vědomí. Zároveň jsme často svědky jejich »narážení na skleněný strop«, což znamená, že čím jdeme ve funkcích výše k rozhodovacím a lépe placeným pozicím, tím méně žen zde potkáváme. Dalším naším cílem je vytvořit pro ženy podpůrnou síť a změnit celkový pohled i způsob myšlení v otázce genderu.

Ženská plenárka na sjezdu německé Levice – zajímavý článek z Haló novin

Ve dnech 28. a 29. května se v Magdeburgu konalo první zasedání V. sjezdu německé Levice (Die Linke). Zvolilo ústřední a výkonný výbor a hlavní funkcionáře strany pro další období. V předsednické funkci spolu pokračují Katja Kippingová a Bernd Riexinger, místopředsedy se staly dvě ženy Janine Wisslerová a Caren Layová a dva muži Tobias Pflüger a Axel Troost.

Aspoň základní seznámení s výsledky sjezdu je důležité pro výměnu informací a zkušeností v rámci mezinárodního komunistického a dělnického hnutí.

Tradiční zvláštností je zasedání ženské plenárky na začátku sjezdu – názory a postavení žen berou v německé Levici mnohem vážněji, než je tomu u nás. Vyšlo z ní několik návrhů usnesení, především sjezdem nakonec schválená rezoluce Ne znamená NE! požadující aktualizaci zákona o sexuálním násilí, aby jasně vyjádřený nesouhlas postižené/ho byl i v Německu opravdu rozhodující. Jen deset procent znásilnění je oznamováno a jen 8,4 procenta nakonec odsouzeno. Jde o důsledek obav znásilněných žen z reakcí veřejnosti a z nedostatku solidarity, ale také vadného, jen dílčí věci postihujícího zákona, když například jasně vyjádřený nesouhlas, včetně křiku apod. nestačí a osahávání není trestáno vůbec. Větší ochrana je požadována i v případě domácího násilí.

Die Linke

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ani po událostech v Kolíně nad Rýnem na přelomu roku nejde jen o problém muslimů a Severoafričanů. Jde i o každodenní a všudypřítomnou věc i v Německu, trestáno má být bez výjimky. Německá pravice – Pegida, Alternativa pro Německo a další, především křesťanští fundamentalisté, se cynickým a rasistickým přístupem snaží o konzervativně reakční pohled na ženu a sexuální morálku. Postižené ženy mají být argumentem pro zavření hranic. Dlouhý boj za ženská práva má být obrácen, a to včetně práva ženy rozhodovat o svém těhotenství. Levice říká »ne« omezování práv žen i všem formám diskriminace. Vede kampaň za různost sexuálních orientací, rodin a rolí.

(exn)

 

Konference o genderové rovnosti ve vědě

Dvaadvacátého června se v Hlavním sále Senátu konala 4. národní konference o genderu a vědě, kterou pořádal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu a Národní kontaktní centrum–gender a věda Sociologického ústavu AV ČR (NKC).

Primárním cílem konference, které se zúčastnilo 140 hostů, bylo poukázat na to, že institucionální prostředí a kultura pracovního prostředí, které vytvářejí podmínky profesního rozvoje vědců a vědkyň, jsou něco, za co nesou odpovědnost vedoucí představitelé na všech úrovních – od univerzit, fakult, kateder a ústavů na vysokých školách, po vedení ústavů, oddělení či jednotlivých laboratoří a osob v rozhodovacích pozicích grantových agentur a orgánů státní správy, které určují směr české vědní politiky.

»Jejich odpovědností je vytvářet podmínky, které nebudou diskriminační z hlediska věku či pohlaví, abych zmínila dva faktory, které v ČR hrají klíčovou roli. Proto je také nutné odmítnout argument, že míč je čistě na straně žen, které si to prostě jen musí dobře nastavit a zorganizovat. Ne: míč je na straně institucí a jejich vedoucích představitelů a představitelek,« řekla hned v úvodu vedoucí NKC Marcela Linková.

Všichni vystupující panelisté a panelistky se shodli na tom, že nerovnosti mezi muži a ženami v oblasti českého výzkumu nadále přetrvávají, a v některých oblastech se dokonce zvětšují. Stávající nastavení vědecké kariéry s podmínkou vysoké mobility, publikační činnosti a grantového financování znevýhodňuje zejména mladé vědkyně, jež se rozhodnou mít rodinu.

V roli hlavního řečníka vystoupil profesor Curt Rice, rektor Univerzity aplikovaných věd v Oslo a Akershus, předseda Norského výboru pro genderovou vyváženost a diverzitu a světově uznávaný propagátor genderové rovnosti ve vědě a výzkumu. Hovořil o dvojím metru, který uplatňujeme na muže-vědce a ženy-vědkyně. Na ženy se kladou daleko vyšší nároky a musí vykazovat větší publikační index, aby prokázaly, že jsou stejně schopné jako muži. Největší genderovým stereotypem v tomto ohledu je mateřství, které je obecně vnímáno jako překážka ve vědecké kariéře. »Mateřství ale ženy nezpomaluje, zpomaluje je společnost. Když přijde do práce pozdě žena, protože odváděla dítě do školky, je to vnímáno jako selhání. Když to samé udělá muž, je to jeho plus.«

Současné nastavení vědy se podle diskutujících začíná podobat vrcholovému sportu, ve kterém uspějí jen ti nejprůbojnější a nejzdatnější. Bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková zmínila, že větší viditelnost žen v rozhodovacích pozicích by dodala odvahu ostatním. S tím souhlasila i fyzička Olga Rusňáková z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, která sama sebe uvedla jako příklad první ženy, jež šla studovat jadernou fyziku. Nyní mají v oboru polovinu dívek.

Zdůraznila, že mladým vědkyním by k udržení kariéry pomohla práce na částečný úvazek v době rodičovské dovolené. Jí taková práce umožněna byla. »Jenže já jsem anomálie a já nechci být anomálií. Chtěla bych, aby i ostatní ženy-vědkyně měly ty samé šance, jako jsem měla já,« dodala Rusňáková.

Petr Pavlík z MŠMT kritizoval skutečnost, že »největší peníze plynou do technických a přírodních věd, což nikterak nepřispívá ke společenskému rozvoji«. Většina výzev současného světa jsou podle něj společenského rázu. Při usilování o institucionální změnu na podporu genderové vyváženosti je podle Pavlíka potřeba nepovolit: »Jakmile povolíte, věci se vracejí zpátky a nerovnosti s tím.«

V závěru konference přednesla Marcela Linková výzvu, kterou po skončení konference podepsalo bezmála 80 hostů – Výzvu za férovou a odpovědnou vědu. Tuto výzvu může podpořit svým podpisem každý. Dokument bude východiskem dalších jednání NKC s odpovědnými institucemi.

Záštitu nad konferencí převzali ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, a předseda Akademie věd ČR profesor Jiří Drahoš.

(za, mh)