Seminář k 50.výročí úmrtí Alice Masarykové

seminar-alice-masarykova-2Ženy v KSČM se vzdělávaly

»Muži se vzájemně podporují i v neformálních sítích, stejnou cestou musí jít i ženy. Proto Komise žen ÚV KSČM koná pravidelná setkání s cílem vzdělávat se a vzájemně se podporovat,« řekla poslankyně a předsedkyně komise Soňa Marková v úvodu sobotního celostátního semináře, věnovaného pokrokovému odkazu Alice Masarykové a také mentorinku.

Alice Masaryková (1879-1966), dcera prvního čs. prezidenta, sociálně citlivá žena, průkopnice mnoha sociálních a zdravotních programů v ČSR a zakladatelka Československého červeného kříže, byla v mnohém první – tak jako my, pokračovala Marková. Alice byla mj. teprve čtvrtou doktorkou promovanou na Karlově Univerzitě (1903).

Na pět desítek žen z celé ČR pozdravil místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš, do jehož gesce patří také občanský sektor. Připomněl platné stranické doporučení pro zastoupení žen na kandidátních listinách a zdůraznil, že prim však vždy musí hrát kvalita kandidátů/kandidátek. Jako příklad politika, z něhož »jsou ženy vyděšené«, uvedl budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, »proslulého svým agresivním sexismem«.

 

225px-alice_masarykova

 

Výročí Alice Masarykové

Členky komise žen záměrně zvolily pro hlavní téma celostátního semináře osobnost Alice Masarykové, neboť 29. listopadu uplyne 50 let od jejího úmrtí. Odborně o jejím životě i odkazu nejen pro současné ženské hnutí promluvila členka Masarykovy společnosti PhDr. Marie Neudorflová, Ph.D. Alice Masaryková propagovala úzké spojení sociální práce a medicíny, sama absolvovala rok medicíny a poté filozofii, sociologii a historii. V USA poznala trudné postavení Češek, které přicházely do Nového světa za prací. Byla krutými podmínkami, v nichž tyto ženy pracovaly, doslova šokována. I to byl další impuls, aby se zapojila do zakládání sociálních ústavů a škol v nové Čs. republice. Zvláště po první světové válce byla situace, zejména na Slovensku, otřesná.

»Alice nechápala, že rovnocennost žen a mužů není všude samozřejmostí, protože tak to bylo v rodině Masarykových a tak byla vychována,« vysvětlila Neudorflová. TGM proslul velkým ohledem k ženám a k jejich zdraví, usiloval o povznesení jejich politické a sociální situace. »Její život odrážel turbulentní události ve střední Evropě a poté v Československu,« informovala Neudorflová. Alice byla za Rakousko-Uherska osm měsíců ve vězení v Praze i ve Vídni kvůli protirakouské činnosti otce, poznala násilí ve vězení, což psychicky velmi těžce nesla její již nemocná matka.

Po vzniku ČSR se stala zakladatelkou a první předsedkyní ČČK a poté, co zemřela manželka prezidenta Charlotta Masaryková, zastávala i její povinnosti. Milovala slovenskou kulturu, slovenské lidové umění a hovořila, kromě řady cizích jazyků, také výborně slovensky. Zemřela v USA v roce 1966.

michal-havlicek-mentorink

Poptávka po političkách je

V druhé části semináře podpořil profesionální kouč Michal Havlíček výměnu zkušeností mezi ženami. Osou jeho mentorinku byla otázka: Patří ženy do politiky? »Ano, je potřeba, aby do české politiky šlo více žen,« vyplynulo z jeho diskuse s účastnicemi. Ženy mají stabilní, trvale kvalitní výkon, ihned se pouští do plnění úkolů. Podle něho poptávka ve společnosti po ženách na rozhodovacích pozicích je, ovšem po ženách s ženskými vlastnostmi – často se totiž stává, že politička přebírá agresivitu mužů. Ženy musí mít podmínky pro působení v politice. Vůbec ideální jsou smíšené pracovní týmy. »Práce ve společnosti je jako na kostele, a pokud nejsou využity schopnosti žen, je to nevyužitý potenciál,« zakončil Havlíček.

Semináře se zúčastnily také místopředsedkyně poslaneckého klubu Miloslava Vostrá a předsedkyně Ústřední rozhodčí komise Helena Vrzalová. Komise žen ÚV KSČM připravuje na jaro 2017 další celostátní seminář.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

 

Mezinárodní den studenstva

Na tuto událost před 77 lety nesmíme nikdy zapomenout. Jsme povinováni ve jménu mrtvého studenta Jana Opletala vrátit 17.listopadu zpět jeho pravý význam a název !!!!

opletal-2

Světový kongres žen – Bogota 2016

foto-2016-208

Reprezentantka LKŽ jela do Bogoty

Ve dnech 14. až 18. září se v hlavním městě Kolumbie Bogotě konal 16. kongres Mezinárodní federace demokratických žen (Women’s International Democratic Federation, WIDF – FDIM – FDIF) a Levicové kluby žen jako jediné z České republiky byly u přímého dění.

Demonstrace na pomoc kolumbijským ženám.

Když jsme obdržely pozvání od Ruské unie žen, abychom se zúčastnily, a od WIDF nabídku na členství, neváhaly jsme a honem jsme začaly shánět bližší informace, a také peníze. Za pomoc děkuji Slovanskému výboru ČR a Nadaci 2000.

Cesta ke členství není jednoduchá. Už v roce 2008, tehdy na kongresu ve Venezuele, Jana Bystřická konzultovala naše členství a po osmi letech svitla naděje, že bychom se opravdu mohly do světové činnosti této organizace zapojit.

Program 16. kongresu byl náročný, neboť ženy jsou velice pracovité a mají hodně věcí na projednání. Pokud neprobíhala oficiální jednání, konaly se pracovní skupiny – například pro regionální politiku, na pomoc mladým ženám ve válce, pro sociální politiku, na ochranu potravin…, prostě každá delegátka si našla téma podle svého zájmu.

Když jsem poslouchala ženy kolem sebe, a přijely opravdu z celého světa kromě Austrálie, tak jsem si zprvu říkala, že vlastně u nás doma ani problémy nemáme. Hodně hovořily o válkách, násilí, terorismu, ale také o nedostatku vody, sociálních problémech. Na druhé straně – když vystoupila italská delegátka a mluvila o situaci u nich v Itálii, uznala jsem, že s našimi děvčaty řešíme podobné problémy a že sem patříme. Vždyť naše petice na zvýšení důchodů pro ženy nebo na rovné přístupy v sociální a společenské oblasti mají své místo k prezentaci na takovémto kongresu.

Jsme spojeny s ženami celého světa

Součástí celé této velké akce byla také demonstrace na pomoc kolumbijským ženám. Na hlavní třídu Bogoty se najednou vyrojil pestrobarevný průvod žen, ozývala se hesla ve všech jazycích, která skandovaly ženy v národních krojích, s vlajkami a transparenty. Na závěr bogotské ženy vystoupily s ukázkou z dramatu místního autora. Celou dobu nás doprovázela skupina temperamentních bubeníků.

Na závěr kongresu byla zvolena nová předsedkyně, která je z Venezuely, a prezidium a pomalu jsme se rozjížděly domů.

Těžko mohu popsat všechno, co jsem tam prožila. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, poznala mnoho zajímavých osobností, našla si nové známé. Věřím, že se najdou příležitosti a svoje poznatky budu moci předat dál. Hlavně jsem do České republiky přijela s dobrou zprávou, že Levicové kluby žen se staly součástí Mezinárodní federace demokratických žen, že jsme spojeny s ženami celého světa, že jim máme co nabídnout a hlavně, že i my svojí prací přispíváme k lepšímu životu na této planetě a světovému míru.

Květa ŠLAHÚNKOVÁ, předsedkyně Republikové rady LKŽ


Mezinárodní demokratická federace žen, fr. Fédération démocratique internationale des femmes (FDIF) – federace spojující pokrokové ženské organizace v boji za mír, sociální spravedlnost a rovnoprávnost. Založena v prosinci roku 1945 v Paříži, kam se sjelo na 850 delegátek ze 40 zemí světa, včetně Československa. Iniciátorkou vzniku byla francouzská doktorka fyzikálních věd, zapojená za druhé světové války do protifašistického odboje, Eugénie Cottonová (1881-1967), která se stala první předsedkyní této mezinárodní ženské organizace. Fyzička Cottonová byla žačkou Marie Curie-Sklodowské. (mh)

 

Jak se daří vládě naplňovat strategii pro rovnost žen a mužů

Není dobré, že ministr a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier stáhl projednání Zprávy za rok 2015 ze svého programu. Má k tomu své důvody.

Více než dvacetiprocentní rozdíl mezi platy žen a mužů za stejnou práci a narůstající rozdíl ve vyšších pozicích, jedna z nejvyšších nezaměstnaností žen – matek dětí do čtyř let, nepřijetí zákona o tzv. náhradním výživném, ostudné váhání nad podpisem tzv. Istanbulské úmluvy bojující proti domácímu násilí, kdy dokonce členové vlády za KDU-ČSL hlasovali proti, představují jen ty nejkřiklavější důkazy o tom, že tato vláda má velmi daleko od líbivých slov a předvolebních slibů ke skutečným činům.

Samoživitelky a jejich děti bez výživného, matky postrádající nejen cenově dostupné kvalitní předškolní zařízení a zájmovou činnost, ale také sdílené a částečné úvazky, vzdělané a schopné ženy pobírající neodůvodněně nižší mzdy a platy i seniorky, které v důsledku takto nastavených příjmů mají nízké důchody a upadají do chudoby, rozhodně nemohou být spokojeny s faktickou současnou vládní politikou v dlouhodobě zanedbávané a často i zesměšňované oblasti rovnosti žen a mužů.

I když se současná vláda staví k rovnosti žen a mužů vstřícněji, než činily její pravicové předchůdkyně, jde bohužel převážně pouze o nesmělá rétorická cvičení a plané proklamace.

Zákon o tzv. kvótách, které jsou v zásadě jediným skutečně účinným a osvědčeným prostředkem k vyššímu zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, byl po mnohých odkladech v podstatě smeten ze stolu a do konce volebního období již nebude s největší pravděpodobností kvůli neshodám v koalici předložen.

Pouhé dvacetiprocentní zastoupení žen v politice, i když tvoří polovinu obyvatel této země, je v moderní společnosti více než nepřijatelné.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně, členka stínové vlády KSČM pro rodinu a rovné příležitosti

 

 

Rozhovor Haló novin s poslankyní Soňou Markovou, předsedkyní Komise žen ÚV KSČM


1 (1)

Máme v našich řadách dostatek schopných členek a sympatizantek

V posledních týdnech se událo dost novinek, které jako odborná mluvčí pro otázky rodiny a rovných příležitostí sledujete. Začnu takto: Z pověření Komise žen ÚV KSČM jste vystoupila na IX. sjezdu strany. S čím, a jaký byl ohlas?

Byla jsem pověřena Komisí žen, abych vystoupila na IX. sjezdu k problematice prosazování rovných příležitostí žen a mužů v KSČM a k činnosti komise, která byla zřízena po celkem bouřlivé debatě na předchozím, tedy VIII. sjezdu. Komise si dala za cíl prosadit rovné zastoupení žen a mužů nejen na kandidátních listinách do všech druhů voleb, ale také v orgánech KSČM.

K tomu považujeme za důležité pomoci ženám získat dostatečné znalosti, potřebné zkušenosti a někdy i zdravé sebevědomí. Proto pořádáme vzdělávací a osvětové semináře pro ženy i muže a také speciální mentoringová setkání pouze pro členky a sympatizantky naší strany.

V otázkách rovných příležitostí (genderu) nejde o to, aby ženy byly neoprávněně upřednostňovány pouze proto, že jsou ženy, ale aby ty stejně schopné a vzdělané dostaly stejnou šanci jako muži. To se zatím vždy neděje a ženy většinou musí prokázat mnohem více úsilí a schopností, aby byly brány na vědomí. Zároveň jsme často svědky jejich »narážení na skleněný strop«, což znamená, že čím jdeme ve funkcích výše k rozhodovacím a lépe placeným pozicím, tím méně žen zde potkáváme. Dalším naším cílem je vytvořit pro ženy podpůrnou síť a změnit celkový pohled i způsob myšlení v otázce genderu.