Rozhovor s Janou Bystřickou, členkou Komise žen ÚV KSČM za Plzeňský kraj
V téhle zemi se čas nezastavil a byl tu život
Celý život se angažujete v ženském hnutí. Jak je hodnotíte v současném období?
Ženské hnutí v mnohém dostalo nové pozitivní impulsy pro svou práci, nové možnosti, ale v něčem musí probojovávat to, co už kdysi bylo v naší zemi probojováno. Ale tak, jako celá společnost, je sžíráno »jako morová rána« antikomunismem. To jsem považovala za žádoucí připomenout i v úvodu nedávného semináře, který připravila pro veřejnost Komise žen Ústředního výboru KSČM, v níž jsem zapojena coby zástupkyně Plzeňského kraje.
Některými strukturami a lidmi šířený antikomunismus v naší zemi přetrvává již 30 let a není zatím náznak, že by se stav věcí měnil k lepšímu. A tento jev je namířen i na tzv. ženskou otázku, neboli na život žen v dobách socialismu. Antikomunisté, ale i řada feministických neziskových organizací ve svých různých analýzách, komentářích tvrdí, že všechny výhody, které provázely ženy v socialismu v rodinném, pracovním i společenském životě, jsou mýty nebo jinak řečeno báchorky. A že v otázce rovnoprávného postavení žen ve společnosti i v rodině nedošlo v dobách socialistického Československa k žádným výrazným změnám oproti první ČSR.
Nejsem politoložka ani doktorka filosofie či jinak vzdělána v oborech, které se zabývají společností a jejími atributy. Nejsem ani ekonomka, abych hovořila o výhodách a nevýhodách jednotlivých společenských systémů z pozice ekonomického rozvoje státu a jeho občanů. Jsem jen obyčejná žena, která se zajímá o ženskou problematiku, o postavení žen v rodině, ale i společnosti.
Kdy vás toto téma zaujalo a získalo?
V období dospívání. Možná mě k tomu přimělo moje ne zrovna radostné dětství s mým otčímem a jeho vztahem k mé mamince, možná mělo na mě vliv i moje zaměstnání. Vystudovala jsem na Střední zdravotnické škole v Plzni obor dětská sestra a po maturitě jsem nejdříve pracovala v plzeňském kojeneckém ústavu a dětském domově pro děti od narození do tří let věku, potom několik let v jeslích, kde jsem zastávala funkci vrchní sestry, abych se v roce 1987 vrátila zpět do kojeneckého ústavu s dětským domovem, a to rovněž do funkce vedoucí sestry.
Proč to zdůrazňuji – mám celoživotní zkušenosti z oblasti péče o malé děti v předškolních zařízeních a také z kontaktů s rodiči svěřených dětí.
Víte, sleduji názory na postavení ženy a nedávno jsem si sama porovnala, jak se téma Ženy za socialismu podává ženami dvou různých věků a zkušeností. V březnu publikovala v Salonu Práva spisovatelka Alena Wagnerová zajímavou esej o antikomunismu a ženské otázce. Wagnerová je zkušenou spisovatelkou a zralou ženou, která žila část života v Německu, část u nás. Druhý pohled mi nabídla bakalářská práce studentky Fakulty humanitních studií UK Alžběty Polzové s názvem Mýtus a realita: žena za socialismu. Jedná se o práci z roku 2008.
Alena Wagnerová alespoň částečně zažila život ženy v socialismu a ze svých zážitků v mnohých případech také vychází. Zároveň umí porovnat, jak byla řešena ženská otázka po válce v ČSR a jak v Německu. Druhá žena, autorka vysokoškolské práce, je mladá, a tudíž nemohla mít zkušenosti z předlistopadového období. Proto postavila svoji práci na vyprávění několika žen, kterým pokládala otázky. Cílem její práce bylo zmapování života čs. žen především v období tzv. normalizace.
A jak srovnání jejich přístupů vyznělo?
Zamyšlení Aleny Wagnerové mě oslovilo. Některé momenty v ženském hnutí vyhmátla přesně tak, jak to vnímám i já. Například její názor, že »patří ke strategii nových mocenských elit nastupujících po politických převratech negativně se vymezovat vůči minulému či poraženému systému. Toto vymezování bývá podle potřeb dané situace různě dávkováno: od kritiky a odsouzení po radikální odmítnutí; cíl je tu ovšem tentýž, legitimizovat nově instalovanou moc jako lepší, demokratičtější, spravedlivější«. Nebo hozená rukavice, »že bychom v České republice potřebovali nové a silné ženské hnutí, abychom se konečně vyrovnali s přežitým zvykovým českým antikomunismem«.
Názory vysokoškolské studentky jsou podle mě tendenční a skrz její text »čtu« určitý despekt, který má ke všemu, co se pro ženy a rodiny udělalo v éře socialismu.
Konference o zastoupení žen v politice – říjen 2019
Více žen v politice. Jak na to? Pod tímto názvem se 31. října 2019 konal v Praze seminář k podpoře vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politických stranách a hnutích v České republice. Pořádal ho Úřad vlády v rámci projektu Implementace Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014-2020. Zahájila ho zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). »Česká republika zaujímá ‚hrdé‘ 85. místo ve světovém žebříčku v zastoupení žen v politice. Ve Sněmovně je 22,5procentní zastoupení poslankyň, v Senátu je to ještě horší, 16procentní. Žádná poslankyně není shledána dostatečně zdatnou, aby byla místopředsedkyní Sněmovny,« řekla v úvodu. Proto byly na seminář pozvány zahraniční odbornice se zkušenostmi z politické praxe, která se vyznačuje vysokým podílem žen v rozhodovacích pozicích. Na programu byl i kulatý stůl zástupců a zástupkyň politických stran. KSČM reprezentovala předsedkyně Komise žen ÚV KSČM Soňa Marková, sociální demokracii místopředsedkyně jejího poslaneckého klubu Kateřina Valachová, lidovce první místopředsedkyně strany senátorka Šárka Jelínková, Piráty poslanec František Kopřiva, STAN starostka Řečan nad Labem Michaela Matoušková a Stranu zelených členka jejího předsednictva Zdeňka Perglová.
Podzimní seminář 26.10.2019 – Mýty a předsudky ženských otázek v období socialismu
Komise žen ÚV KSČM pořádá každoročně dva semináře jarní a podzimní a to vždy na určité téma.
Při přípravě letošního podzimního semináře jsme vycházely ze situace, která v naší zemi přetrvává již 30 let a není zatím náznak, že by se stav věcí měnil k lepšímu. Jedná se o jev, který všichni známe a který se ve společnosti natolik usadil, že ji sžírá jako morová rána. Tento jev se jmenuje ANTIKOMUNISMUS a v tomto případě je namířen i na tzv. ženskou otázku, nebo-li na život žen v dobách socialismu. Antikomunisté, ale i řada feministických neziskových organizací ve svých různých analýzách, komentářích tvrdí, že všechny ty výhody, které provázely ženy v socialismu a to nejen v rodinném životě, pracovním ale také společenském jsou mýty nebo jinak řečeno báchorky. A že v otázce rovnoprávného postavení žen ve společnosti, ale i v rodině nedošlo k žádným výrazným změnám oproti prvnímu kapitalistickému zřízení v dobách po vzniku samostatné Československé republiky.
Nejsem ani politoložka, ani doktorka filosofie či jinak vzdělaná v oborech, které se zabývají společností a jejími atributy. Nejsem ani ekonomka, abych zde hovořila o výhodách a nevýhodách jednotlivých společenských systémů z pozice ekonomického rozvoje státu a jeho občanů.
Jsem obyčejná žena, která se od svých dospívajících let zajímá o ženskou problematiku, o postavení žen v rodině, ale i společnosti. Možná mě k tomu přimělo moje ne zrovna radostné dětství s mým otčímem a jeho vztahu k mojí mamince, možná mělo na mě vliv i moje zaměstnání. Vystudovala jsem na SZŠ v Plzni obor dětská sestra a po maturitě jsem nejdříve pracovala v plzeňském KÚ s DD pro děti od 0-3 let věku, potom několik let v jeslích, kde jsem zastávala funkci vrchní sestry, abych se v r.1987 vrátila zpět do KÚ s DD a to rovněž do funkce vedoucí sestry. Proč to říkám ?? Není to pro to, že bych se zde chtěla chlubit nějakými odbornými funkcemi, ale je to z důvodu mých znalostí v oblasti péče o malé děti v tzv. předškolních zařízeních a také zkušeností, které jsem získala při pravidelném setkávání s rodiči nám svěřených dětí.
A nyní se dostávám, jak se říká k jádru pudla…… dovolte mi, abych trochu pospojovala některé již mnou vyřčené věci.
Žena roku 2019
Společenská práce je pro ně koníčkem
V plném proudu je druhý ročník ocenění Žena roku, jež mělo premiéru v loňském roce. Jak rozumět »v plném proudu«? Navrhovatelé měli dle dispozic zaslat do určitého červnového dne Komisi žen ÚV KSČM, vyhlašovatelce ocenění, nominace na členky Komunistické strany Čech a Moravy, které pracují ve svém volném čase pro společnost, pro svou obec či město, pro spolky a různé komunity. Zkrátka pro lidi. Všechny nominace byly pečlivě projednány.
Stalo se tak na Komisi žen za účasti místopředsedy ÚV KSČM poslance Stanislava Grospiče a šéfredaktora Haló novin Petra Kojzara. Jednání se uskutečnilo v pátek 28. června v Praze a posuzovatelé a posuzovatelky měli plné ruce práce – celkově došlo 43 nominací! Proti loňsku je to nárůst, což všechny velmi potěšilo.
Ocenění se uděluje ve dvou kategoriích: do 40 let (přišlo pět nominací) a nad 40 let (38 nominací). Výsledky jsou již známy, ale utajeny. Veřejnost se Ženy roku 2019, včetně zvláštních ocenění, dozví až v říjnu na slavnostní akci Komise žen, kam budou všechny nominantky pozvány. Pro nominované ženy je svým způsobem oceněním již to, že na ně jejich okolí upozornilo a tím vyzdvihlo jejich nezištnou práci pro ostatní lidi, kterou nelze zaplatit penězi.
Kategorie do 40 let
Kateřina AMBROŽOVÁ SRNCOVÁ (Zdounky)
Středoškolská pedagožka informačních technologií, členka Výkonného výboru OV KSČM Kroměříž, členka komise pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Zlínského kraje, kandidátka do EP.
Kateřina KONEČNÁ (Nový Jičín)
Poslankyně EP, místopředsedkyně ÚV KSČM. Navrhovatelé uvedli, že vystupuje profesionálně a se znalostí věci, na televizní obrazovce působí příjemně, důstojně a přesvědčivě reprezentuje politiku strany.
Květa MATUŠOVSKÁ (Javorník)
Poslankyně PS PČR, odbornice v oblasti dopravy, zastupitelka Javorníku a předsedkyně kontrolního výboru. Přebírá záštitu a finančně pomáhá mnoha soutěžím pro veřejnost, zejména pro mládež – hasičské soutěže, Zlatá včela, Hrátky žabky Katky atd.
Marie PĚNČÍKOVÁ (Morkovice)
Poslankyně PS PČR, stínová ministryně životního prostředí, předsedkyně Ústřední revizní komise KSČM, předsedkyně OV KSČM Kroměříž, členka LKŽ. Navrhovatelé uvedli, že svou pomoc poskytuje nezištně, se skromností jí vlastní. »Pro nás všechny, kteří ji známe, zůstala naší Maruškou.«
Petra PROKŠANOVÁ (Praha 10)
Vede Historicko-dokumentační komisi OV ČSBS Praha 15 a spravuje její webové stránky. Deset let vedla pionýrský oddíl, je místopředsedkyní pražské Komise mládeže, pomáhá s organizací Diskusních podvečerů, má na starosti webové stránky OV KSČM. Spolumoderovala První máj v Praze. Je členkou LKŽ.
Kategorie nad 40 let
Vlasta BABOVCOVÁ (Vsetín)
Členkou komunistické strany je 59 let. Předsedkyně ZO KSČM v Janově, členka VV a OV, zakládající členka LKŽ, místopředsedkyně Republikové rady LKŽ. Obecní kronikářka, dobrovolná pečovatelka, instruktorka a školitelka dobrovolných zdravotníků ČČK. Pracuje ve vedení Slovanského výboru ČR. Dle navrhovatelů vždy ochotně poradí a pomůže.
Eva BADINKOVÁ (Bystřice pod Hostýnem)
Předsedkyně ZO, členka OV KSČM Kroměříž a krajského výboru, kandidátka do Senátu a do EP, zastupitelka Zlínského kraje. Pracuje v kontrolním výboru. Organizuje besedy pro občany z oblasti ochrany spotřebitelů, bezpečnosti, domácího násilí. Pracuje ve školské radě. Zapojila se aktivně do záchrany zdravotní péče ve Zlínském kraji.
Ivana BOJDOVÁ (Blansko)
Bývalá dlouholetá předsedkyně ORK KSČM a členka KRK, pořádala semináře pro hospodáře a revizory základních organizací. Pracovala v sociálních komisích města a Jihomoravského kraje, bývalá zastupitelka města i kraje.
Věra BOŘILOVÁ (Bruntál)
Aktivní v ZO, městském výboru a OV KSČM Bruntál, nyní předsedkyně ZO. Přispívá do regionálního tisku. Navzdory vysokému věku je veřejně aktivní.
Anna BOUBLÍKOVÁ (Praha 7)
Členka Svazu důchodců, Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska a LKŽ. Aktivní v pražské a celostátní organizaci LKŽ. Aktivně se zapojuje do organizace voleb v okrskových komisích. Kandidátka do zastupitelstva. Jak uvedli navrhovatele, rozdává dobrou náladu a každému podá pomocnou ruku. »Je to naše Andulka, kterou máme rádi.«
Věra CÍSAŘOVÁ (Praha 10)
Předsedkyně ZO, členka OV KSČM a komise ústředního výboru strany pro bytovou politiku. Předsedá bytovému družstvu. Vždy pracovala ve prospěch lidí kolem sebe a tím dávala osobní příklad, poznamenali navrhovatelé. Členka LKŽ.
Jarmila FORSTOVÁ (Brno-Černovice)
Dlouholetá funkcionářka KSČM, činná v komunální politice, dlouholetá předsedkyně Svazu invalidů, poradkyně v sociální oblasti.
Helena GROFOVÁ (Praha 9)
Aktivně pracuje v obvodní organizaci KSČM Praha 9.
Alena GROSPIČOVÁ (Mladá Boleslav)
Členka VV a OV KSČM, pracuje ve třech komisích města Mladá Boleslav, je členkou kontrolního výboru Zastupitelstva Středočeského kraje, předsedkyní Středočeského LKŽ a zakládající členkou LKŽ v Mladé Boleslavi. Aktivně pracuje v odborové organizaci podniku Auto Škoda. Je členkou KČP, Slovanského výboru ČR a Společnosti česko-kubánského přátelství.
Marie HANISCHOVÁ (Most)
Hospodářka ZO KSČM, předsedkyně oblastní rady a členka Národní rady KČP. Stará se o pomníky zavražděných pohraničníků. Dobrovolnice v mostecké nemocnici, dobrovolná dárkyně krve, »trochu akční babička,« která nejen vychovala pět dětí, ale také si skočí padákem, uvedli navrhovatelé.
Jitka HANOUSKOVÁ (Újezdeček)
Navrhovatelé vyzdvihli, že je obětavá, vstřícná a ochotná.
Anna HOLÍNKOVÁ (Zlaté Hory)
Nejstarší členka tamní ZO KSČM, navrhovatelé připomněli její dlouholetou aktivní činnost.
Miloslava HOŠKOVÁ (Šťáhlavy)
Dlouholetá členka výboru ZO, VV a OV KSČM Plzeň-Jih, členka kontrolního výboru obce, předsedkyně místní organizace Českého svazu zahrádkářů. Dříve pracovala jako vedoucí pionýrského oddílu, v odborech.
Ludmila HŘEBEN ŠTAUDNEROVÁ (Holešov)
Dlouholetá aktivní členka KSČM, bývalá předsedkyně OV KSČM Kroměříž, členka Zastupitelstva Holešova, členka finančního výboru. Pedagogicky činná.
Miloslava HUDAKOVÁ (Zákupy)
Celoživotní aktivní práce pro ženské a komunistické hnutí. Aktivní v LKŽ Zákupy.
Erika KOHOUTOVÁ (Rudoltice)
Předsedkyně OV KSČM Ústí nad Orlicí, členka ÚV KSČM, pracuje v odborném zázemí strany na sekci bytů a bydlení. Je bývalou krajskou zastupitelkou, nyní je členka komisí kraje, bývalá místostarostka Rudoltic. Spolupracuje široce se společenskými a odborovými organizacemi – Novými odbory, Česko-ruskou společností, ČSBS, KČP. Je předsedkyní LKŽ Lanškrounsko a členkou Republikové rady LKŽ.
Věra KOMÁRKOVÁ (Cheb)
Aktivní členka pléna OV KSČM Cheb, předsedkyně okresní organizace Českého svazu žen, členka zdravotní a sociální komise města Chebu, členka Klubu českého pohraničí.
Jaroslava KONŮPKOVÁ (Letovice)
Dlouholetá členka KSČM, zastupitelka Letovic, pracovala ve funkci předsedkyně finančního výboru a v komisích Jihomoravského kraje. Práce ve výboru Sboru dobrovolných hasičů a Novém sdružení zdravotně postižených. Je hlavní organizátorkou oslav MDŽ a Prvního máje v Letovicích, díky ní si KSČM ve městě udržuje velmi dobrou pověst a volební výsledky, připsali navrhovatelé k její nominaci.
Jitka KRÁTKÁ (Praha 9)
Dlouholetá zastupitelka na Praze 14-Černém Mostě, nadále pracuje v komisích městské části. Pro svou odbornost uznávaná mezi zastupiteli.
Stanislava MALKUSOVÁ (Karlovy Vary)
Členka komunistické strany od roku 1954, pracovala v řadě funkcí v OV, ZO, působila jako ředitelka Socialistické akademie. Nyní hospodářka ZO KSČM. Je činná v LKŽ a KČP.
Ivana MAZOUCHOVÁ (Praha-Horní Počernice)
Dlouholetá předsedkyně ZO KSČM, jedna ze tří zastupitelů v rámci KV KSČM Praha.
Helena MĚŠŤANOVÁ (Ráječko)
Místopředsedkyně ZO KSČM, předsedkyně místní organizace Českého červeného kříže. Pomáhá organizovat společenské a sportovní akce ve městě, šíří dobré jméno KSČM.
Marie NOVOTNÁ (Karlovy Vary)
Členka OV KSČM, aktivní v LKŽ a KČP, předsedkyně ČSŽ v Drahovicích.
Jana SPILKOVÁ (Praha 11)
V komunistickém hnutí aktivní od 21 let, bývalá místopředsedkyně závodního výboru odborů a předsedkyně, členka pléna a VV OV KSČM Praha 4, dlouholetá přísedící u soudu. Nyní místopředsedkyně ZO KSČM v Praze 11. Mnoho let se podílela na organizaci a činnosti okrskových volebních komisí, je členkou LKŽ.
Svatava STEHLÍKOVÁ (Plzeň)
Dlouholetá předsedkyně ZO KSČM, aktivní členka LKŽ. Je příkladem pro mladší generaci, zdůraznili navrhovatelé.
Ludmila STRNADOVÁ (Vrbno pod Pradědem)
Působí 50 let v ženském hnutí, pracovala pro pionýry, pracující i seniory. Z její iniciativy vznikl LKŽ ve Vrbně pod Pradědem. Je aktivní v základní organizaci KSČM. Spolu s dalšími členkami navštěvuje klienty a klientky Domova pro seniory a zpříjemňuje jim tak život.
Jana SVOBODOVÁ (Praha 9)
Dlouholetá aktivní členka KSČM, pracuje ve Výboru národní kultury.
Květa ŠLAHÚNKOVÁ (Drnek)
Předsedkyně Republikové rady LKŽ, která je dle navrhovatelů »ochotna naslouchat i pomoci«.
Ludmila ŠMÍDOVÁ (Svitavy)
Členka OV, předsedkyně LKŽ Svitavy, členka okrskové volební komise. »Svým přístupem, bohatými zkušenostmi a znalostmi nenásilnou formou prosazuje program KSČM a na velké množství občanů působí svým osobním příkladem.«
Jana ŠTĚPÁNKOVÁ (Kroměříž)
Dlouholetá aktivní členka KSČM, předsedkyně LKŽ na Kroměřížsku.
Anna ŠTOFANOVÁ (Brno)
Zakládající členka LKŽ. Zasloužila se o instalování brněnské pamětní desky připomínající vyhnání 360 tisíc Čechů a antifašistů z domovů v čs. pohraničí v roce 1938. Podílela se na uspořádání výstavy k 80. výročí zahájení německé okupace, výstav Matice Čech, Moravy a Slezska. Podílí se na vzdělávání mladých komunistů.
Blanka TÝŘOVÁ (Libochovice)
Její rodiče zakládali KSČ v Libochovicích. V době okupace se její otec zapojil do protifašistického odboje a zahynul v plynové komoře nacistického koncentračního tábora. Blanka Týřová je dlouholetou funkcionářkou komunistické strany, členkou střediskové rady, členkou ČSBS. Činná ve Svazu tělesně postižených.
Marie URBÁNKOVÁ (Dýšina-Nová Huť)
Dlouholetá předsedkyně ZO KSČM, členka městského výboru Plzeň, předsedkyně Společnosti česko-kubánského přátelství.
Miroslava VAŠÍČKOVÁ (Rájec-Jestřebí)
Učitelské povolání pro ni bylo posláním. Práci v zastupitelstvu města věnovala 27 let, předsedkyně komise pro občanské záležitosti, aktivní ve Svazu tělesně postižených – organizuje besedy, setkávání a rehabilitační cvičení, vzdělávací zájezdy. Je náčelnicí Sokola. V místě svého bydliště je veřejností uznávanou osobností, pro kterou je pedagogická a společenská práce koníčkem.
Marie VESELÁ (Brno)
Zakladatelka Výboru národní kultury v Brně, který organizuje besedy s autory, vycházky za historií, koncerty studentů JAMU, zájezdy. Sama je vydavatelkou několika básnických sbírek. Členka vlasteneckých organizací.
Anna VRÁBLÍKOVÁ (Liberec)
Celoživotní zodpovědná práce ve stranických funkcích, i přes svůj vyšší věk aktivně pomáhá při organizaci akcí.
Ludmila ZELINKOVÁ (Liberec)
Celoživotní aktivní práce pro ženské a komunistické hnutí, předsedkyně ZO, členka OV a VV, práce pro seniory a pro děti (mateřinkiády, Malujeme s Pastelkínem). Členka LKŽ Liberec, předsedkyně jedné organizace. Zapojuje do práce bezpartijní ženy.
Marie ZEMANOVÁ (Prachatice)
Členka spolku vojenských veteránů, aktivní v okrskových volebních komisích.
(mh)
FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ
Žena roku 2019
Ženy roku 2019 vybrali včera v Praze členky Komise žen ÚV KSČM, místopředseda ústředního výboru Stanislav Grospič a šéfredaktor Haló novin Petr Kojzar. Jedná se o ocenění členek komunistické strany, které věnují svůj volný čas práci pro občany, svou obec, spolky či celou společnost. Nominováno bylo celkově 43 žen, z nichž získá ocenění šest v kategorii nad 40 let, jedna v kategorii do 40 let a také bude uděleno jedno zvláštní ocenění. Slavnostní udílení proběhne v říjnu na semináři Komise žen. Tento orgán je iniciátorem soutěže, letos probíhá 2. ročník.
FOTO – Monika HOŘENÍ
