Jak se daří vládě naplňovat strategii pro rovnost žen a mužů
Není dobré, že ministr a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier stáhl projednání Zprávy za rok 2015 ze svého programu. Má k tomu své důvody.
Více než dvacetiprocentní rozdíl mezi platy žen a mužů za stejnou práci a narůstající rozdíl ve vyšších pozicích, jedna z nejvyšších nezaměstnaností žen – matek dětí do čtyř let, nepřijetí zákona o tzv. náhradním výživném, ostudné váhání nad podpisem tzv. Istanbulské úmluvy bojující proti domácímu násilí, kdy dokonce členové vlády za KDU-ČSL hlasovali proti, představují jen ty nejkřiklavější důkazy o tom, že tato vláda má velmi daleko od líbivých slov a předvolebních slibů ke skutečným činům.
Samoživitelky a jejich děti bez výživného, matky postrádající nejen cenově dostupné kvalitní předškolní zařízení a zájmovou činnost, ale také sdílené a částečné úvazky, vzdělané a schopné ženy pobírající neodůvodněně nižší mzdy a platy i seniorky, které v důsledku takto nastavených příjmů mají nízké důchody a upadají do chudoby, rozhodně nemohou být spokojeny s faktickou současnou vládní politikou v dlouhodobě zanedbávané a často i zesměšňované oblasti rovnosti žen a mužů.
I když se současná vláda staví k rovnosti žen a mužů vstřícněji, než činily její pravicové předchůdkyně, jde bohužel převážně pouze o nesmělá rétorická cvičení a plané proklamace.
Zákon o tzv. kvótách, které jsou v zásadě jediným skutečně účinným a osvědčeným prostředkem k vyššímu zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, byl po mnohých odkladech v podstatě smeten ze stolu a do konce volebního období již nebude s největší pravděpodobností kvůli neshodám v koalici předložen.
Pouhé dvacetiprocentní zastoupení žen v politice, i když tvoří polovinu obyvatel této země, je v moderní společnosti více než nepřijatelné.
Soňa MARKOVÁ, poslankyně, členka stínové vlády KSČM pro rodinu a rovné příležitosti
Rozhovor Haló novin s poslankyní Soňou Markovou, předsedkyní Komise žen ÚV KSČM
Máme v našich řadách dostatek schopných členek a sympatizantek
V posledních týdnech se událo dost novinek, které jako odborná mluvčí pro otázky rodiny a rovných příležitostí sledujete. Začnu takto: Z pověření Komise žen ÚV KSČM jste vystoupila na IX. sjezdu strany. S čím, a jaký byl ohlas?
Byla jsem pověřena Komisí žen, abych vystoupila na IX. sjezdu k problematice prosazování rovných příležitostí žen a mužů v KSČM a k činnosti komise, která byla zřízena po celkem bouřlivé debatě na předchozím, tedy VIII. sjezdu. Komise si dala za cíl prosadit rovné zastoupení žen a mužů nejen na kandidátních listinách do všech druhů voleb, ale také v orgánech KSČM.
K tomu považujeme za důležité pomoci ženám získat dostatečné znalosti, potřebné zkušenosti a někdy i zdravé sebevědomí. Proto pořádáme vzdělávací a osvětové semináře pro ženy i muže a také speciální mentoringová setkání pouze pro členky a sympatizantky naší strany.
V otázkách rovných příležitostí (genderu) nejde o to, aby ženy byly neoprávněně upřednostňovány pouze proto, že jsou ženy, ale aby ty stejně schopné a vzdělané dostaly stejnou šanci jako muži. To se zatím vždy neděje a ženy většinou musí prokázat mnohem více úsilí a schopností, aby byly brány na vědomí. Zároveň jsme často svědky jejich »narážení na skleněný strop«, což znamená, že čím jdeme ve funkcích výše k rozhodovacím a lépe placeným pozicím, tím méně žen zde potkáváme. Dalším naším cílem je vytvořit pro ženy podpůrnou síť a změnit celkový pohled i způsob myšlení v otázce genderu.
Ženská plenárka na sjezdu německé Levice – zajímavý článek z Haló novin
Ve dnech 28. a 29. května se v Magdeburgu konalo první zasedání V. sjezdu německé Levice (Die Linke). Zvolilo ústřední a výkonný výbor a hlavní funkcionáře strany pro další období. V předsednické funkci spolu pokračují Katja Kippingová a Bernd Riexinger, místopředsedy se staly dvě ženy Janine Wisslerová a Caren Layová a dva muži Tobias Pflüger a Axel Troost.
Aspoň základní seznámení s výsledky sjezdu je důležité pro výměnu informací a zkušeností v rámci mezinárodního komunistického a dělnického hnutí.
Tradiční zvláštností je zasedání ženské plenárky na začátku sjezdu – názory a postavení žen berou v německé Levici mnohem vážněji, než je tomu u nás. Vyšlo z ní několik návrhů usnesení, především sjezdem nakonec schválená rezoluce Ne znamená NE! požadující aktualizaci zákona o sexuálním násilí, aby jasně vyjádřený nesouhlas postižené/ho byl i v Německu opravdu rozhodující. Jen deset procent znásilnění je oznamováno a jen 8,4 procenta nakonec odsouzeno. Jde o důsledek obav znásilněných žen z reakcí veřejnosti a z nedostatku solidarity, ale také vadného, jen dílčí věci postihujícího zákona, když například jasně vyjádřený nesouhlas, včetně křiku apod. nestačí a osahávání není trestáno vůbec. Větší ochrana je požadována i v případě domácího násilí.
Ani po událostech v Kolíně nad Rýnem na přelomu roku nejde jen o problém muslimů a Severoafričanů. Jde i o každodenní a všudypřítomnou věc i v Německu, trestáno má být bez výjimky. Německá pravice – Pegida, Alternativa pro Německo a další, především křesťanští fundamentalisté, se cynickým a rasistickým přístupem snaží o konzervativně reakční pohled na ženu a sexuální morálku. Postižené ženy mají být argumentem pro zavření hranic. Dlouhý boj za ženská práva má být obrácen, a to včetně práva ženy rozhodovat o svém těhotenství. Levice říká »ne« omezování práv žen i všem formám diskriminace. Vede kampaň za různost sexuálních orientací, rodin a rolí.
(exn)
Konference o genderové rovnosti ve vědě
Dvaadvacátého června se v Hlavním sále Senátu konala 4. národní konference o genderu a vědě, kterou pořádal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu a Národní kontaktní centrum–gender a věda Sociologického ústavu AV ČR (NKC).
Primárním cílem konference, které se zúčastnilo 140 hostů, bylo poukázat na to, že institucionální prostředí a kultura pracovního prostředí, které vytvářejí podmínky profesního rozvoje vědců a vědkyň, jsou něco, za co nesou odpovědnost vedoucí představitelé na všech úrovních – od univerzit, fakult, kateder a ústavů na vysokých školách, po vedení ústavů, oddělení či jednotlivých laboratoří a osob v rozhodovacích pozicích grantových agentur a orgánů státní správy, které určují směr české vědní politiky.
»Jejich odpovědností je vytvářet podmínky, které nebudou diskriminační z hlediska věku či pohlaví, abych zmínila dva faktory, které v ČR hrají klíčovou roli. Proto je také nutné odmítnout argument, že míč je čistě na straně žen, které si to prostě jen musí dobře nastavit a zorganizovat. Ne: míč je na straně institucí a jejich vedoucích představitelů a představitelek,« řekla hned v úvodu vedoucí NKC Marcela Linková.
Všichni vystupující panelisté a panelistky se shodli na tom, že nerovnosti mezi muži a ženami v oblasti českého výzkumu nadále přetrvávají, a v některých oblastech se dokonce zvětšují. Stávající nastavení vědecké kariéry s podmínkou vysoké mobility, publikační činnosti a grantového financování znevýhodňuje zejména mladé vědkyně, jež se rozhodnou mít rodinu.
V roli hlavního řečníka vystoupil profesor Curt Rice, rektor Univerzity aplikovaných věd v Oslo a Akershus, předseda Norského výboru pro genderovou vyváženost a diverzitu a světově uznávaný propagátor genderové rovnosti ve vědě a výzkumu. Hovořil o dvojím metru, který uplatňujeme na muže-vědce a ženy-vědkyně. Na ženy se kladou daleko vyšší nároky a musí vykazovat větší publikační index, aby prokázaly, že jsou stejně schopné jako muži. Největší genderovým stereotypem v tomto ohledu je mateřství, které je obecně vnímáno jako překážka ve vědecké kariéře. »Mateřství ale ženy nezpomaluje, zpomaluje je společnost. Když přijde do práce pozdě žena, protože odváděla dítě do školky, je to vnímáno jako selhání. Když to samé udělá muž, je to jeho plus.«
Současné nastavení vědy se podle diskutujících začíná podobat vrcholovému sportu, ve kterém uspějí jen ti nejprůbojnější a nejzdatnější. Bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková zmínila, že větší viditelnost žen v rozhodovacích pozicích by dodala odvahu ostatním. S tím souhlasila i fyzička Olga Rusňáková z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, která sama sebe uvedla jako příklad první ženy, jež šla studovat jadernou fyziku. Nyní mají v oboru polovinu dívek.
Zdůraznila, že mladým vědkyním by k udržení kariéry pomohla práce na částečný úvazek v době rodičovské dovolené. Jí taková práce umožněna byla. »Jenže já jsem anomálie a já nechci být anomálií. Chtěla bych, aby i ostatní ženy-vědkyně měly ty samé šance, jako jsem měla já,« dodala Rusňáková.
Petr Pavlík z MŠMT kritizoval skutečnost, že »největší peníze plynou do technických a přírodních věd, což nikterak nepřispívá ke společenskému rozvoji«. Většina výzev současného světa jsou podle něj společenského rázu. Při usilování o institucionální změnu na podporu genderové vyváženosti je podle Pavlíka potřeba nepovolit: »Jakmile povolíte, věci se vracejí zpátky a nerovnosti s tím.«
V závěru konference přednesla Marcela Linková výzvu, kterou po skončení konference podepsalo bezmála 80 hostů – Výzvu za férovou a odpovědnou vědu. Tuto výzvu může podpořit svým podpisem každý. Dokument bude východiskem dalších jednání NKC s odpovědnými institucemi.
Záštitu nad konferencí převzali ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, a předseda Akademie věd ČR profesor Jiří Drahoš.
(za, mh)
Rovnováha žen a mužů mění úřady
Kamýk nad Vltavou, Praha 22 a Kraj Vysočina. Tyto úřady nejlépe podporují rovné příležitosti žen a mužů v ČR. Vyhrály soutěž »Úřad roku Půl na půl – respekt k rovným příležitostem v roce 2016«. Jubilejní 10. ročník uspořádalo ministerstvo vnitra ve spolupráci s Alternativou 50+, Fórem 50 % a společností Gender Consulting. Akce má za cíl monitorovat a podporovat politiky zavádění rovnosti žen a mužů do práce úřadů veřejné správy. Výsledky soutěže byly slavnostně vyhlášeny na konferenci Rovné příležitosti.
»V České republice máme vládní strategii pro rovné příležitosti do roku 2020. V ní jsou důležité zejména tři body: rovnost v rozhodovacích pozicích, vytváření podmínek pro slaďování profesního a rodinného života a nasměrování finančních toků tak, aby se podporovaly rovné příležitosti,« řekla náměstkyně ministra vnitra pro řízení sekce veřejné správy Jana Vildumetzová a dodala: »Těší mě, že u nás postupně přibývají radnice, magistráty i krajské úřady, které umožňují flexibilní zaměstnání, mají zázemí pro maminky s dětmi, bezbariérový přístup pro seniory apod. Přála bych si, aby to bylo samozřejmostí na všech úřadech veřejné správy.«
Do soutěže se přihlásilo 98 samospráv. Síly porovnávaly ve třech velikostních kategoriích: obce I. typu, obce II. a III. typu a kraje. Vyplňovaly stanovené dotazníky, které hodnotila nezávislá komise. Vítězi se staly Kamýk nad Vltavou, Praha 22 a Kraj Vysočina.
Dobrý příklad
Vítězná Praha 22 loni v přízemí radnice uvedla do provozu Otevřené informační centrum. OIC nabízí rozšířenou otevírací dobu (58 hodin týdně), poradny zdarma a práci pro ženy, které se vracejí z mateřské či rodičovské dovolené. V centru si lze ověřit listiny a podpisy, získat ověřené výstupy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů aj., osobně podat poštu určenou pro úřad, získat informace o městské části a radnici včetně potřebných formulářů a žádostí aj. Pro děti je připraven koutek na hraní. Navíc před vchodem stojí non-stop interaktivní úřední deska a informační kiosek.
Cenu za radnici Prahy 22 převzala tajemnice úřadu a členka Pracovní skupiny pro rovné příležitosti Svazu měst a obcí ČR Olga Jandová. Členka předsednictva Svazu měst a obcí a starostka Jílového u Prahy Květa Halanová upozornila, že »samosprávy mají v oblasti rovných příležitostí nezastupitelnou úlohu, Svaz měst a obcí je mj. národním koordinátorem pro Evropskou chartu za rovnost mužů a žen na úrovni života měst a obcí. K této dobrovolné deklaraci o respektování principů rovných příležitostí mužů a žen přistoupilo už 1150 evropských samospráv«.
U nás se k Evropské chartě dosud připojily čtyři samosprávy – Milotice, Záluží u Berouna, Staňkovice a Praha 18. Mnohé radnice už přitom mají, jak ukazuje právě tato soutěž, řadu opatření, která podporují rovné příležitosti.
(za)
