Ing.Hana Aulická Jírovcová - Ústecký kraj

RSDr.Alexandr Černý - Olomoucký kraj

Ing.Vladimír Koníček - Zlínský kraj

JUDr.Vojtěch Filip - Jihočeský kraj

JUDr.Stanislav Grospič - Středočeský kraj

Ing.Pavel Kováčik - kraj Vysočina

Ing. at Ing.Leo Luzar - Moravskoslezský kraj

JUDr. PhDr.Zdeněk Ondráček,Ph.D. - Královehradecký kraj

Mgr.Ivo Pojezný - Jihomoravský kraj

PhDr.Ing.Mgr. et Mgr. Jiří Valenta - Plzeňský kraj

Mgr.Jaroslav Borka - Karlovarský kraj

Bc.Stanislav Mackovík - Liberecký kraj

Mgr.Marta Semelová - Kraj Praha

Mgr.Václav Snopek,CSc. - Pardubický kraj

 

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017

Volební priority KSČM

1.

Za poctivou práci spravedlivá odměna. Minimální mzda na 50 % průměrné mzdy a omezení odlivu zisků do zahraničí.

2.

Bydlení jako lidské právo. Podpora obecní a družstevní výstavby a nízkonákladového bydlení.

3.

Pravidelná valorizace důchodů podle skutečných základních potřeb seniorů.

4.

Jedna státní zdravotní pojišťovna. Špičková lékařská péče všem, více peněz na léčbu a platy zdravotníků.

5.

Kvalitní vzdělání dostupné podle schopností a potřeb pracovního trhu. Vyšší sociální a prospěchová stipendia. Ne inkluzi za každou cenu.

6.

Stejně kvalitní potraviny jako za hranicemi. Obnova norem pro výrobu potravin a posílení naší soběstačnosti.

7.

Svobodná kultura i sport dostupné všem. Nesmí být jen byznysem pro vyvolené.

8.

Voda, nerostné zdroje i výnosy z nich musí patřit všem. Páteřní síť energetiky, dopravy a jiných strategických odvětví do veřejného vlastnictví.

9.

Inventura prodeje státního majetku a nepromlčitelnost privatizačních podvodů. U majetku nad běžnou úroveň trvat na prokázání zdrojů.

10.

Bezpečí doma i na ulici. Funkční a akceschopné bezpečnostní sbory.

11.

Řešit příčiny migrační krize. Odmítnout vnucované kvóty na přerozdělování běženců.

12.

Záruky míru ve světě. Konec zahraničním misím v cizím zájmu, politice zbrojení, válek a provokací.

13.

Ne nehoráznému daru církvím, lživě nazývanému restituce, přinejmenším zdanit a urychlit odluku církví od státu.

14.

Méně byrokracie, více demokracie a suverenity, prostoru pro občanskou iniciativu a zákon o obecném referendu. V EU spolupráce rovného s rovným.

 

 

 

Ženy jsou stejně dobré nebo špatné jako muži

Na neděli připadl Den otců, na pondělí Den rovnosti žen a mužů. Tyto dny pojaly různé subjekty jako příležitost ohlédnout se, jak to s rovností mezi muži a ženami v České republice je, zamyslet se nad přetrvávajícími problémy a začít bez emocí i předsudků hledat řešení.

Komise žen ÚV KSČM poukázala na to, že ačkoli ženy netvoří ve společnosti menšinu a podle práva jsou již více než sto let »rovnocennými občany«, přesto jsou jim stále kladeny do cesty více či méně viditelné překážky. Těmi jsou především společenské předsudky, stereotypy, různé druhy diskriminace při sestavování kandidátních listin pro všechny typy voleb a také mnohem větší zodpovědnost za výchovu a péči o děti i staré rodiče nebo domácnost.

Velmi závažným problémem zůstává platová nerovnost mezi ženami a muži, poznamenala předsedkyně Komise žen Soňa Marková. Tento rozdíl je měřen jako relativní rozdíl v průměrném hrubém hodinovém výdělku všech zaměstnankyň a zaměstnanců. »Ženy v České republice si za hodinu vydělají v průměru o 22 % méně než muži. Rozdíl daleko převyšuje průměr ostatních evropských zemí, a ČR se tak řadí na konec žebříčku platové nerovnosti. Ženy přitom mají stejnou nebo i lepší kvalifikaci než muži,« uvádějí členky Komise žen ve svém stanovisku. Příčiny této velké platové nerovnosti vidí v diskriminaci na pracovišti, ženy často vykonávají profese s nízkým platovým ohodnocením a mimo manažerskou sféru. Dalším důvodem bývá konflikt mezi pracovními a rodinnými povinnostmi i fakt, že ženy chybějí na vyšších a vedoucích pozicích.

Velkým problémem je nedostatek předškolních zařízení a neochota zaměstnavatelů nabízet částečné a sdílené úvazky či práci z domova, aby bylo možné lépe sladit pracovní a rodinný život. V neposlední řadě jde také o nedocenění ženské práce a dovedností. »To, že ženy vydělávají v produktivním věku méně, se pak nevyhnutelně odrazí na jejich nižším důchodu a také vyšším riziku chudoby ve stáří,« zdůraznila Marková a zakončila přirovnáním: Ženy nejsou a nebudou lepší nebo horší. Jsou prostě stejně dobré nebo špatné jako muži.

Vícečetná diskriminace Romek

Problém příjmové nerovnosti připomněla také nezisková organizace Nesehnutí. Příjmová nerovnost má negativní dopad na kvalitu života různých skupin žen. Specifické a veřejnosti ne tolik viditelné životní zkušenosti mají v této oblasti romské ženy. ČR má podle výzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2014 mezi členskými státy EU nejvyšší poměr romských žen aktivních na trhu práce (36 % romských žen zapojeno v pracovním procesu, přičemž průměr v EU činí 21 %). »Máme ale také nejvyšší procento romských žen, které se cítí diskriminované na základě etnicity ve své snaze najít si práci, celkem 35 % oproti průměru 22 % v EU,« poznamenávají Nesehnutí.

Romské ženy spadají do skupin, které v České republice čelí vícečetné diskriminaci. Jsou diskriminovány na základě toho, že jsou ženami, na základě etnické příslušnosti či věku. Dalšími faktory, které sehrávají roli v přístupu romských žen na trh práce, jsou vyšší nároky na péči o rodinu a domácnost, dosažené vzdělání a nízká či žádná kvalifikace.

Problémům v přístupu na trh práce nicméně čelí také romské ženy, které dosáhly vysokoškolského vzdělání. »Ve svém oboru sociální práce jsem byla vždy směřována jenom do oblasti práce s romskou komunitou a navzdory tomu, že můj diplom má stejnou váhu jako u ostatních absolventů a absolventek, moje etnicita určovala oblast, kde se můžu uplatnit. V organizacích mimo práci s romskou komunitou je těžké se prosadit. I proto jsem se po mých zkušenostech rozhodla pracovat na živnostenský list. Umožňuje mi to flexibilněji pracovat pro různé subjekty, spoléhat se na své schopnosti a slaďovat péči o rodinu a domácnost s prací,« předala svou zkušenost osmatřicetiletá Margita Rácová z Brna.

Příjmová nerovnost tedy není jen o rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. V případě romských žen se jedná o překonávání stereotypů o romské menšině nebo o rolích, které se od žen ve společnosti či romské komunitě očekávají.

Podíl mužů na rodičovské roste pomalu

Na rodičovskou dovolenou odcházejí u nás necelá dvě procenta otců. Podíl se zvedá, ale jen pomalu a nepatrně. Za posledních 15 let vzrostl zhruba o jeden procentní bod. Úřady práce v minulém roce podle údajů ministerstva práce vyplácely měsíčně v průměru 274 300 rodičovských příspěvků. Z nich 5200 pobírali muži a 269 100 ženy. Otcové tak tvořili zhruba 1,9 % rodičů, kteří zůstali s malými dětmi doma. V roce 2015 představovali 1,87 %, v roce 2010 to bylo 1,6 %, v roce 2005 1,4 % a v roce 2001 zhruba 0,79 %.

Ohled na různé potřeby obyvatel mužského a ženského pohlaví by měly brát obce a města. Shodli se na tom odborníci na mezinárodní konferenci Co je rovnost ve městě, která se konala v Praze právě u příležitosti Dne rovnosti žen a mužů. Při budování či opravách veřejných prostranství a budov, parků i bytových domů by samosprávy měly pamatovat na rozdílné potřeby žen a mužů a na jejich věk. Týká se to třeba městské dopravy, šířky chodníků, rozmístění laviček, orientačního značení či pouličního osvětlení. Hledisko rovnosti by se mělo promítnout do plánování, přípravy i realizace projektů.

Zkušenosti s městským plánováním v rozlišení muži/ženy má Vídeň. Město v průzkumech zjistilo, že ženy chodí více pěšky a více využívají hromadnou dopravu, muži naopak víc jezdí autem. U žen větší díl pohybu připadl na vodění dětí do školek a škol, doprovázení starších členů rodiny, nakupování a vyřizování na úřadech či poště.

(mh)

Lidice 2017

Před 75 lety byla vypálená malá středočeská obec Lidice. Byla to msta za smrt říšského protektora Reinharda Heydricha , který zemřel 4.6.1942 na následky zranění po úspěšném atentátu. V období po atentátu –  heydrichiádě zemřelo tisíce občanů většinou popravených, jako odplata za atentát, který uskutečnili parašutisté vyslaní z Anglie. I v Lidicích došlo k popravě všech lidických mužů, ženy byly odvezeny do koncentračních táborů a děti v drtivé většině byly zplynovány. Tato hrůza se stala 10.června 1942.

Jako každý rok i letos se konalo na místě, kde stály staré Lidice pietní shromáždění, kterého se zúčastnili i zástupci KSČM v čele s jejím předsedou Vojtěchem Filipem a místopředsedkyní poslaneckého klubu PS PČR Miluškou Vostrou. Byly přítomné i ženy z Levicových klubů žen z celé ČR. Delegace položily květiny ke společnému hrobu lidických mužů, k soše Žena s růží a k sousoší lidických dětí.

Nikdy nesmíme zapomenout na toto hrůzné období 2.světové války, nesmíme už nikdy dopustit, aby se něco takového opakovalo !!!!!

 

 

8.květen – konec 2.světové války

  Před 72 lety skončila 2.světová válka, nejhroznější válka v dějinách lidstva.

V květnu 1945 byla naše země tehdy Československá republika osvobozená převážně Rudou armádou, jihozápadní Čechy armádou USA a jejími spojenci.

Nelze ale zapomenout na české občany, kteří bojovali na pražských barikádách, kteří pracovali v odboji a kteří za svobodnou republiku položili svoje životy.

Nikdy na ně nesmíme zapomenout !!!

Čest jejich památce !!

 

Seminář březen 2017

Seminář o postavení a úloze žen v KSČM

Jak mohou ženy přispět k úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny a jaké je postavení žen v KSČM, diskutovali v Praze účastnice a účastníci semináře konaného v sobotu 18. března. Seminář pořádaly Komise žen ÚV KSČM ve spolupráci s oddělením pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ústředního výboru.

Komise žen si vytkla jako jeden ze svých cílů průběžné a pravidelné vzdělávání členek a sympatizantek KSČM – i členů a sympatizantů, projeví-li zájem – v problematice rovných příležitostí mužů a žen, zdůraznila předsedkyně komise Soňa Marková. Předchozí i příští celostranický seminář se věnoval, resp. bude věnovat, některé z významných buditelek ženského hnutí, tuto sobotu se téma zaměřilo na přípravu žen kandidujících do sněmovny a úlohu žen ve volební kampani. Hosty byli poslankyně Milada Halíková a Miloslava Vostrá a místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš.

Vytvářejí atmosféru pro změnu

Komise žen, coby poradní orgán ústředního výboru, vznikla proto, aby postupně vytvářela atmosféru pro změnu názorů na postavení žen ve společnosti, jak je obvyklé v moderních politických stranách v Evropě, objasnila Marková, jež zdůraznila svou tezi, že svět se nedělí na muže a ženy, nýbrž se z nich skládá. Strana autentické levice je tradičně založena na rovnosti a spravedlnosti, přitom když se v mediálním mainstreamu hovoří o minulosti komunistického hnutí, vytahují se většinou negativa, nikoli pozitiva, což je chybou, poznamenala Marková.

KSČM se daří držet vysoké zastoupení zákonodárkyň v poslaneckém klubu, je to jistě důsledkem uplatňování doporučení ústředního výboru, aby na prvních dvou místech kandidátní listiny figurovali žena-muž, resp. muž-žena, pak v každé trojici aspoň jeden zástupce/jedna zástupkyně opačného pohlaví. Tato »svého druhu kvóta«, byť se jedná o doporučení, slouží jako jistota zastoupení obou pohlaví mezi kandidujícími, nikoli jen žen, dodala předsedkyně.

Účastníci a účastnice zhlédli prezentaci, která informovala o zastoupení žen »v dresu KSČM« na různých stupních zastupitelské demokracie. Téměř třetinové zastoupení je momentálně v poslaneckém klubu (v roce 2010 dosáhl počet poslankyň v klubu svého prozatímního vrcholu, 42 procent, což se považuje již za paritní zastoupení); na komunální úrovni čtvrtinové. Na krajské úrovni je z počtu všech, kteří byli zvoleni na kandidátce KSČM, 23 procent žen. V krajských radách je jen jedna žena (v Ústeckém kraji, což je jediná rada, kde jsou zastoupeni komunisté). V zastupitelstvech statutárních měst je ze 125 komunistických zastupitelů a zastupitelek 24 procent žen. V rámci komunistické strany je v členské základně 44 procent žen, 29 procent v širším vedení strany, v užším vedení čtvrtina žen.

»Samotné jedno opatření na podporu vyššího zastoupení žen nestačí. Musí to být celý komplex opatření. Je nutné změnit prostředí nejen v hlavách mužů, ale i žen,« pokračovala Marková. Kvóty, které jsou předmětem celospolečenské diskuse (jakož i diskuse v EU), jsou podle ní o tom, že mezi dvěma stejně schopnými, kteří se ucházejí o určité řídicí místo, se zvolí žena, pokud je jich na vedoucích pozicích málo. Pokud je pracoviště silně feminizované, je upřednostněn muž.

Zkušenosti zkušených

Bývalá primátorka Havířova Milada Halíková, která nyní stojí v čele sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, předala účastníkům a účastnicím své zkušenosti, jež nabyla během volebního období a volebních kampaní. Halíková, i místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru a místopředsedkyně klubu Miloslava Vostrá, zdůraznily nezbytnou znalost volebního programu v celé šíři. Pro úspěch ve volbách se kampaň musí vést vlastně celoročně.

Dolejš nevnímá tematiku genderu coby samostatného pojmu a fenoménu jako prioritu, ale sociální otázky a další problémy společnosti z pohledu voliček (např. počet školních a předškolních zařízení, zdravotnictví, důchody, bezpečnost, možnost zaměstnání na zkrácené úvazky, nerovnost v odměňování) jsou závažné věci, na které musí program KSČM myslet, jak se ostatně děje vždy.

Jedním z takových témat, která hýbou současnou Evropskou unií, jsou až o 22 procent nižší příjmy žen ve srovnání s muži na srovnatelných pozicích. Poukázala na to v diskusi místopředsedkyně Strany demokratického socialismu Miroslava Hornychová. Jako vedoucí pracovnice ocenila ženy na svém pracovišti, které mají více citu k vykonávané práci a vyznačují se zodpovědností. Téma nižších platů, potažmo důchodů žen zdůraznily jako nosné pro volební kampaň autentické levice i další zúčastněné.

Lenka Kunčarová Dítková z Levicového klubu žen v Uherském Hradišti poukázala na důležitost vysvětlování rozdílů v postavení žen v naší kultuře a v islámském náboženství. V ČR je svoboda vyznání, ale platí zde naše zákony, odpověděl Dolejš.

(mh)