Tajemnice Komise žen ÚV KSČM - Tereza Čechová Humpolcová

Předsedkyně Komise žen ÚV KSČM - Soňa Marková

Komise žen ÚV KSČM

Kateřina Konečná, Josef Bouda - volební kampaň do EP

Kateřina Konečná, Marie Pěnčíková, Hana Aulická Jírovcová, Alena Nohavová

Komise žen ÚV KSČM

 

Category Archives: Stanoviska

Prohlášení Komise žen ÚV KSČM k Mezinárodnímu dni žen

Mezinárodní den žen má svůj původ v době sociálních krizí a příprav států na nadcházející světovou válku. V této době se začaly ženy zasazovat o svá práva a pronikat tak do veřejného života. V roce 1907 se konal první mezinárodní sjezd socialistických žen ve Stuttgartu a právě zde padl návrh, aby se ženy určitý den v roce scházely a požadovaly volební právo. V roce 1908 se pak sešlo několik tisíc žen a pochodovalo ulicemi v New Yorku. Demonstrovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy. Od tohoto roku se pak ve Spojených státech začal slavit poslední únorovou neděli „Národní den žen“. V Evropě byl Den žen zaveden o dva roky později, v roce 1910, na druhé mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani, kdy se z tohoto dne stal mezinárodně oslavovaný den na návrh Clary Zetkinové, německé socialistky a zakladatelky dělnického ženského hnutí. Poprvé se ženy takto organizovaně sešly o rok později, v roce 1911, v několika evropských zemích, mimo jiné také v Rakousko-Uhersku. Později se dnem žen stal 8. březen pod vlivem demonstrace žen a jejich protestních akcí proti 1. světové válce konaných v Petrohradě 23. února roku 1917. Podle gregoriánského kalendáře je 23. únor vlastně 8. březen. MDŽ byl oficiálně uznán OSN v roce 1975. V roce 2001 vydal generální tajemník OSN u příležitosti Mezinárodního dne žen poselství, kde zdůrazňuje, že je třeba do rozhodovacích procesů zapojit více žen, neboť jejich přístup může v mnohém přispět v předcházení konfliktů a zajišťování míru. Dnes je tento den především upozorněním na nutnost odstranění všech druhů diskriminace a připomínkou boje za skutečnou rovnoprávnost žen a mužů. Ačkoli došlo v určitých oblastech k výraznému zlepšení v postavení a právech žen, stále ještě není situace ve všech oblastech a také ve všech státech uspokojující. Osmý březen nám tak každoročně připomíná, že boj za ženská práva a rovnoprávnost ušel sice dlouhý kus cesty, ale velký kus cesty má ještě před sebou. Z nedávno zveřejněné studie World Economic Forum vyplynulo, že na skutečnou rovnoprávnost v oblasti kariérního růstu a platů budou ženy čekat ještě dlouhých 202 let! V žebříčku hodnocení této organizace o tom, jak se ženám žije, se Česká republika umístila na 82. místě ze 149. Zbývá nám tedy ještě odstranit asi 30 % problémů spojených s nerovností mužů a žen. Například nerovnost v oblasti odměňování a nižších důchodů, nevyřešené náhradní výživné či nedostatek dostupných předškolních zařízení. Tento den je proto příležitostí nejen ženám poděkovat, ale také začít mnohem intenzivněji konat v oblasti rovných příležitostí žen a mužů.

Komise žen při ÚV KSČM

Prohlášení k bombardování Sýrie

Zásadně odsuzujeme útok USA, Velké Británie a Francie na Sýrii. Použití vojenské síly bez mandátu Rady bezpečnosti OSN považujeme za zločin a porušení mezinárodního práva. Vyslovujeme účast s civilním obyvatelstvem země již sedm let zmítané válkou. Státy, které zaútočily na Sýrii, jsou odpovědné za eskalaci válečného konfliktu. Nesouhlasíme se vstřícným postojem diplomacie České republiky vůči agresi znamenající hrozbu pro světový mír a bezpečí. Jediným možným řešením dlouhotrvajícího konfliktu je mírové jednání.

 

 

Účastnice celostátního aktivu členek KSČM

Praha 14. dubna 2018

Závěry celostátního aktivu členek KSČM ze dne 14.4.2018

 

  1. Důsledné prosazování rovných příležitostí žen a mužů i boj proti stereotypům v myšlení považujeme za důležitou součást politiky a programu KSČM jako moderní levicové strany.
  2. Oceňujeme dosavadní pozitivní změny a tendence – jako je například doporučení k sestavování kandidátních listin do všech druhů voleb i důraz na řešení problematiky rovného postavení žen, odsouzení všech druhů diskriminace, domácího násilí na ženách i prosazování opatření pro slaďování rodinného a pracovního života žen v programu i politice KSČM.
  3. Jsme přesvědčeny o tom, že k opětovnému získání širší podpory ve společnosti je nutné:
  4. Prosadit více žen na kandidátní listiny KSČM do všech druhů voleb prostřednictvím přijetí závazného kritéria: na prvních dvou místech zip, na dalších pozicích v každé trojici vždy jeden opačného pohlaví.
  5. Na stranických schůzích a akcích pořádaných KSČM zajišťovat hlídání dětí a čas konání více přizpůsobit rodičům malých dětí. Přijmout strategii prosazování rovných příležitostí žen a mužů, aktivně podporovat vzdělávání členů a členek v této oblasti i činnost ženské frakce v rámci KSČM.
  6. Do programu a následně do návrhů příslušných zákonů prosazovat:
  • Rovné odměňování žen a mužů ve srovnatelných pozicích;
  • Opatření ke slaďování pracovního a osobního života, tj. především flexibilní úvazky (zkrácené, sdílené, práce z domova) s úpravou pracovní náplně a spravedlivého odměňování, včetně výpočtu důchodu, a kvalitní finančně dostupná předškolní zařízení i další služby pro rodiče;
  • Zálohové výživné;
  • Zohlednění trvale pečujících a ošetřujících osob při výpočtu výše důchodu tak, aby neupadaly do chudoby;
  • Odmítnutí domácího násilí a nepřijatelnost všech projevů sexismu, včetně zákazu takové reklamy.

Prohlášení k MDŽ 2018

Prohlášení Komise žen k Mezinárodnímu dni žen

 Čínské přísloví říká, že sto mužů dokáže vytvořit tábor, ale jenom žena dokáže vytvořit domov. V dobách Velké francouzské revoluce ženy prosazovaly volební právo i pro ženy a v roce 1857 textilní dělnice pochodovaly New Yorkem, požadovaly zkrácení pracovní doby na deset hodin a rovná práva. Podobně i v roce 1908 se sešlo několik tisíc žen a pochodovalo ulicemi New Yorku. Demonstrovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy.

Od roku 1911 se Mezinárodní den žen připomíná formou veřejných pochodů. Tehdy – ještě 19. března – vyšlo do ulic Německa, Rakouska – Uherska, Dánska a Švýcarska přes milion žen. Usilovaly o volební právo, právo na veřejné funkce i na práci a volaly po konci diskriminace v zaměstnání.

Dnes je tento mezinárodní svátek oslavou všech žen a připomenutím, že žádné sociální, ekonomické ani politické problémy nemohou být řešeny bez rovného zapojení žen a mužů. Ženy ale berou v průměru o 22 % nižší plat a následný rozdíl v důchodech činí 18 %, takže hovoříme o feminizaci chudoby. Ženy jsou také často obětí domácího násilí i násilí jako takového. Tyto ženy často nevyužívají účinnou pomoc ze strachu či studu. Prevence zatím není dostatečná.

V české populaci žije polovina žen a polovina mužů a v demokratické společnosti by proto zájmy žen i mužů měly být zastoupeny vyváženě. Proč tedy v politice stále z 80 procent rozhodují muži? Ženy se sice velmi aktivně a úspěšně angažují ve veřejné činnosti, ale ve vrcholové politice jich nacházíme stále jen minimálně. Musí totiž překonávat nejen nedůvěru ve své vlastní schopnosti a cítí větší odpovědnost za rodinu, ale tradičně mají také většinou více povinností i starostí s  domácností. Politika je pak historicky vnímána jako spíše „mužská záležitost“ s potřebou „ostrých loktů“ a někdy i „silného žaludku“. Jenže v politice je nanejvýš žádoucí naslouchat ostatním, hledat kompromisy a umět vyjednávat. Toto zase bývá vlastní právě ženám. Ženy u nás tvoří šedesát procent všech absolventů a absolventek vysokých škol, jsou schopnými manažerkami, vědkyněmi, podnikatelkami a působí úspěšně v mnoha profesích. Ještě před více než sto lety nebyly ženy považovány za dost chytré, aby vůbec mohly volit a i dnes mají někteří představu, že se mají ženy věnovat pouze dětem, domácnosti, vytvářet muži zázemí a být maximálně jeho ozdobou. Naštěstí už žijeme v době a ve společnosti, kde si čím dál více žen může svobodně vybrat svou cestu a spousta mužů se zase ráda a bez problémů stará o děti. Je správné, že od letošního února mohou i tatínkové po narození svého potomka být aspoň týden na placené otcovské dovolené. Na druhou stranu špatnou zprávou především pro matky samoživitelky je to, že ministryně práce a sociálních věcí za ANO nedávno odmítla návrh na tzv. zálohové výživné.

Také díky KSČM zůstal 8. březen i v polistopadové době významným dnem v kalendáři i životě České republiky. Využijme četných oslav Mezinárodního dne žen nejen k poděkování všem dívkám, matkám, babičkám a ocenění jejich práce, ale také k dalšímu úsilí za skutečné – nikoliv jen na papíře – zlepšení postavení žen ve všech oblastech našeho života.

 

Komise žen ÚV KSČM

Memorandum

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI POLITIČEK NAPŘÍČ SPEKTREM

Jak jsme vás informovali na tomto místě 5. října, na sklonku září se uskutečnila v Poslanecké sněmovně diskuse političek napříč politickým spektrem o porodní praxi u nás a v zahraničí. Cílem bylo nalézt téma, které spojuje všechny ženy bez rozdílu politické orientace. O čem vlastně je tato volná platforma?

Kdo jsme

My, volně sdružující se Političky napříč spektrem, ať již jsme členkami politických stran, jejich ženských platforem, ženských spolků a klubů, nebo jsme političkami bez stranické příslušnosti, deklarujeme tímto memorandem vůli a potřebu vzájemné spolupráce a solidarity.

Proč jsme vznikly

Sdružujeme se, protože jsme učinily zkušenost, že v prostředí české politiky je vzhledem k jejímu převážně mužskému obsazení zatím obtížné prosazovat některá témata, a obzvlášť ta, s nimiž se v české společnosti setkávají vzhledem ke svým životním drahám zejména ženy. Nikdy nedojde k potřebným změnám v oblasti rodinné politiky, péče, porodnictví, ve školství, ve zdravotnictví, ve specifických tématech světa práce a v dalších oblastech, dokud budou politicky, ekonomicky a následně i mediálně podceňovány. Současná politika se nedostatečně věnuje oblastem, které jsou podstatné pro více než polovinu populace – pro ženy.

Chceme demokratičtější a lépe fungující politiku, která bude benefitem pro celou společnost. Chceme připomínat, že každé dobré řešení v těchto oblastech ovlivní situaci nás všech. V politice nám chybí akcent na budoucnost, širší perspektiva a odpovědnost pro další generace.

Jaké jsou naše cíle

Naším společným cílem je prosazovat v politických stranách a veřejném životě témata, která jsou vzhledem k odlišným životním drahám mužů a žen v současné české společnosti podstatná zejména pro ženy. Je pravděpodobné, že se nad těmito tématy v rámci platformy Političky napříč spektrem následně hodnotově střetneme. Nyní jsme ale ve stavu, kdy se v politice nad tématy, jako je domácí násilí, stejná odměna za stejnou práci, chudoba žen, humanizace českého porodnictví, očkovací kalendář či feminizace školství, vede v lepším případě jen nedostatečný a nekonstruktivní dialog, v horším případě se jedná o monolog. Nenecháme se odradit skutečností, že v politických rozhodováních je často větší důraz kladen na pocity, než na věcné argumenty.

Rovnost pro nás neznamená stejnost. Nebudeme se vzdávat vlastního vidění světa, ani politického přesvědčení. Věříme v šanci, kterou dává konstruktivní dialog, a k němu také budeme společně vytvářet prostor.

Způsob fungování

Političky napříč spektrem je volná politická platforma, kterou lze podpořit podpisem tohoto memoranda. Setkání, veřejné diskuse a další výstupy připravují volně se tvořící organizační skupiny političek podporujících platformu.

Toto memorandum dosud podpořily (v abecedním řazení):

Lydie Franka Bartošová (Pirátky na palubě), Jitka Češková (Zelení), Jana Duchková (Sdružení žen KDU-ČSL), Michaela Hadravová (Idealisté cz), Eva Horáková (Česká pirátská strana), Monika Horáková (Fórum političek Strany zelených), Lucie Hradecká (Fórum političek SZ), Petra Jelínková (Fórum političek SZ), Marie Jílková (Sdružení žen KDU-ČSL), Miluš Kotišová (Pirátky na palubě), Lada Lapinová (Sdružení žen KDU-ČSL), Soňa Marková (KSČM), Michaela Marksová (ČSSD), Ivana Milek (Zelení), Nina Nováková (Evropská unie žen), Olga Pavlů (Zelení), Magdalena Pospíchalová (Oranžový klub), Olga Richterová (Pirátky na palubě), Petra Smutná (Pirátky na palubě), Pavlína Stankayová (Sdružení žen KDU-ČSL), Květa Šlahúnková (Levicové kluby žen), Jolana Truncová (Zelení), Pavla Tůmová (Sdružení žen KDU-ČSL), Michaela Trtíková Vojtková (Fórum političek SZ), Jana Vildumetzová (ANO), Lucia Zachariášová (Fórum političek SZ)

(za)

FOTO – Facebook/Političky napříč spektrem