Ing.Hana Aulická Jírovcová - Ústecký kraj zvolená poslankyně

Ing. Květa Matušovská - Pardubický kraj zvolená poslankyně

Ing. Miloslava Vostrá - Středočeský kraj zvolená poslankyně

Jsou ženy ve společnosti opravdu rovnoprávné .......

Zvyšuje se počet týraných žen ......

 

Category Archives: Články

Ženy jsou stejně dobré nebo špatné jako muži

Na neděli připadl Den otců, na pondělí Den rovnosti žen a mužů. Tyto dny pojaly různé subjekty jako příležitost ohlédnout se, jak to s rovností mezi muži a ženami v České republice je, zamyslet se nad přetrvávajícími problémy a začít bez emocí i předsudků hledat řešení.

Komise žen ÚV KSČM poukázala na to, že ačkoli ženy netvoří ve společnosti menšinu a podle práva jsou již více než sto let »rovnocennými občany«, přesto jsou jim stále kladeny do cesty více či méně viditelné překážky. Těmi jsou především společenské předsudky, stereotypy, různé druhy diskriminace při sestavování kandidátních listin pro všechny typy voleb a také mnohem větší zodpovědnost za výchovu a péči o děti i staré rodiče nebo domácnost.

Velmi závažným problémem zůstává platová nerovnost mezi ženami a muži, poznamenala předsedkyně Komise žen Soňa Marková. Tento rozdíl je měřen jako relativní rozdíl v průměrném hrubém hodinovém výdělku všech zaměstnankyň a zaměstnanců. »Ženy v České republice si za hodinu vydělají v průměru o 22 % méně než muži. Rozdíl daleko převyšuje průměr ostatních evropských zemí, a ČR se tak řadí na konec žebříčku platové nerovnosti. Ženy přitom mají stejnou nebo i lepší kvalifikaci než muži,« uvádějí členky Komise žen ve svém stanovisku. Příčiny této velké platové nerovnosti vidí v diskriminaci na pracovišti, ženy často vykonávají profese s nízkým platovým ohodnocením a mimo manažerskou sféru. Dalším důvodem bývá konflikt mezi pracovními a rodinnými povinnostmi i fakt, že ženy chybějí na vyšších a vedoucích pozicích.

Velkým problémem je nedostatek předškolních zařízení a neochota zaměstnavatelů nabízet částečné a sdílené úvazky či práci z domova, aby bylo možné lépe sladit pracovní a rodinný život. V neposlední řadě jde také o nedocenění ženské práce a dovedností. »To, že ženy vydělávají v produktivním věku méně, se pak nevyhnutelně odrazí na jejich nižším důchodu a také vyšším riziku chudoby ve stáří,« zdůraznila Marková a zakončila přirovnáním: Ženy nejsou a nebudou lepší nebo horší. Jsou prostě stejně dobré nebo špatné jako muži.

Vícečetná diskriminace Romek

Problém příjmové nerovnosti připomněla také nezisková organizace Nesehnutí. Příjmová nerovnost má negativní dopad na kvalitu života různých skupin žen. Specifické a veřejnosti ne tolik viditelné životní zkušenosti mají v této oblasti romské ženy. ČR má podle výzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2014 mezi členskými státy EU nejvyšší poměr romských žen aktivních na trhu práce (36 % romských žen zapojeno v pracovním procesu, přičemž průměr v EU činí 21 %). »Máme ale také nejvyšší procento romských žen, které se cítí diskriminované na základě etnicity ve své snaze najít si práci, celkem 35 % oproti průměru 22 % v EU,« poznamenávají Nesehnutí.

Romské ženy spadají do skupin, které v České republice čelí vícečetné diskriminaci. Jsou diskriminovány na základě toho, že jsou ženami, na základě etnické příslušnosti či věku. Dalšími faktory, které sehrávají roli v přístupu romských žen na trh práce, jsou vyšší nároky na péči o rodinu a domácnost, dosažené vzdělání a nízká či žádná kvalifikace.

Problémům v přístupu na trh práce nicméně čelí také romské ženy, které dosáhly vysokoškolského vzdělání. »Ve svém oboru sociální práce jsem byla vždy směřována jenom do oblasti práce s romskou komunitou a navzdory tomu, že můj diplom má stejnou váhu jako u ostatních absolventů a absolventek, moje etnicita určovala oblast, kde se můžu uplatnit. V organizacích mimo práci s romskou komunitou je těžké se prosadit. I proto jsem se po mých zkušenostech rozhodla pracovat na živnostenský list. Umožňuje mi to flexibilněji pracovat pro různé subjekty, spoléhat se na své schopnosti a slaďovat péči o rodinu a domácnost s prací,« předala svou zkušenost osmatřicetiletá Margita Rácová z Brna.

Příjmová nerovnost tedy není jen o rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. V případě romských žen se jedná o překonávání stereotypů o romské menšině nebo o rolích, které se od žen ve společnosti či romské komunitě očekávají.

Podíl mužů na rodičovské roste pomalu

Na rodičovskou dovolenou odcházejí u nás necelá dvě procenta otců. Podíl se zvedá, ale jen pomalu a nepatrně. Za posledních 15 let vzrostl zhruba o jeden procentní bod. Úřady práce v minulém roce podle údajů ministerstva práce vyplácely měsíčně v průměru 274 300 rodičovských příspěvků. Z nich 5200 pobírali muži a 269 100 ženy. Otcové tak tvořili zhruba 1,9 % rodičů, kteří zůstali s malými dětmi doma. V roce 2015 představovali 1,87 %, v roce 2010 to bylo 1,6 %, v roce 2005 1,4 % a v roce 2001 zhruba 0,79 %.

Ohled na různé potřeby obyvatel mužského a ženského pohlaví by měly brát obce a města. Shodli se na tom odborníci na mezinárodní konferenci Co je rovnost ve městě, která se konala v Praze právě u příležitosti Dne rovnosti žen a mužů. Při budování či opravách veřejných prostranství a budov, parků i bytových domů by samosprávy měly pamatovat na rozdílné potřeby žen a mužů a na jejich věk. Týká se to třeba městské dopravy, šířky chodníků, rozmístění laviček, orientačního značení či pouličního osvětlení. Hledisko rovnosti by se mělo promítnout do plánování, přípravy i realizace projektů.

Zkušenosti s městským plánováním v rozlišení muži/ženy má Vídeň. Město v průzkumech zjistilo, že ženy chodí více pěšky a více využívají hromadnou dopravu, muži naopak víc jezdí autem. U žen větší díl pohybu připadl na vodění dětí do školek a škol, doprovázení starších členů rodiny, nakupování a vyřizování na úřadech či poště.

(mh)

Lidice 2017

Před 75 lety byla vypálená malá středočeská obec Lidice. Byla to msta za smrt říšského protektora Reinharda Heydricha , který zemřel 4.6.1942 na následky zranění po úspěšném atentátu. V období po atentátu –  heydrichiádě zemřelo tisíce občanů většinou popravených, jako odplata za atentát, který uskutečnili parašutisté vyslaní z Anglie. I v Lidicích došlo k popravě všech lidických mužů, ženy byly odvezeny do koncentračních táborů a děti v drtivé většině byly zplynovány. Tato hrůza se stala 10.června 1942.

Jako každý rok i letos se konalo na místě, kde stály staré Lidice pietní shromáždění, kterého se zúčastnili i zástupci KSČM v čele s jejím předsedou Vojtěchem Filipem a místopředsedkyní poslaneckého klubu PS PČR Miluškou Vostrou. Byly přítomné i ženy z Levicových klubů žen z celé ČR. Delegace položily květiny ke společnému hrobu lidických mužů, k soše Žena s růží a k sousoší lidických dětí.

Nikdy nesmíme zapomenout na toto hrůzné období 2.světové války, nesmíme už nikdy dopustit, aby se něco takového opakovalo !!!!!

 

 

Seminář březen 2017

Seminář o postavení a úloze žen v KSČM

Jak mohou ženy přispět k úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny a jaké je postavení žen v KSČM, diskutovali v Praze účastnice a účastníci semináře konaného v sobotu 18. března. Seminář pořádaly Komise žen ÚV KSČM ve spolupráci s oddělením pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ústředního výboru.

Komise žen si vytkla jako jeden ze svých cílů průběžné a pravidelné vzdělávání členek a sympatizantek KSČM – i členů a sympatizantů, projeví-li zájem – v problematice rovných příležitostí mužů a žen, zdůraznila předsedkyně komise Soňa Marková. Předchozí i příští celostranický seminář se věnoval, resp. bude věnovat, některé z významných buditelek ženského hnutí, tuto sobotu se téma zaměřilo na přípravu žen kandidujících do sněmovny a úlohu žen ve volební kampani. Hosty byli poslankyně Milada Halíková a Miloslava Vostrá a místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš.

Vytvářejí atmosféru pro změnu

Komise žen, coby poradní orgán ústředního výboru, vznikla proto, aby postupně vytvářela atmosféru pro změnu názorů na postavení žen ve společnosti, jak je obvyklé v moderních politických stranách v Evropě, objasnila Marková, jež zdůraznila svou tezi, že svět se nedělí na muže a ženy, nýbrž se z nich skládá. Strana autentické levice je tradičně založena na rovnosti a spravedlnosti, přitom když se v mediálním mainstreamu hovoří o minulosti komunistického hnutí, vytahují se většinou negativa, nikoli pozitiva, což je chybou, poznamenala Marková.

KSČM se daří držet vysoké zastoupení zákonodárkyň v poslaneckém klubu, je to jistě důsledkem uplatňování doporučení ústředního výboru, aby na prvních dvou místech kandidátní listiny figurovali žena-muž, resp. muž-žena, pak v každé trojici aspoň jeden zástupce/jedna zástupkyně opačného pohlaví. Tato »svého druhu kvóta«, byť se jedná o doporučení, slouží jako jistota zastoupení obou pohlaví mezi kandidujícími, nikoli jen žen, dodala předsedkyně.

Účastníci a účastnice zhlédli prezentaci, která informovala o zastoupení žen »v dresu KSČM« na různých stupních zastupitelské demokracie. Téměř třetinové zastoupení je momentálně v poslaneckém klubu (v roce 2010 dosáhl počet poslankyň v klubu svého prozatímního vrcholu, 42 procent, což se považuje již za paritní zastoupení); na komunální úrovni čtvrtinové. Na krajské úrovni je z počtu všech, kteří byli zvoleni na kandidátce KSČM, 23 procent žen. V krajských radách je jen jedna žena (v Ústeckém kraji, což je jediná rada, kde jsou zastoupeni komunisté). V zastupitelstvech statutárních měst je ze 125 komunistických zastupitelů a zastupitelek 24 procent žen. V rámci komunistické strany je v členské základně 44 procent žen, 29 procent v širším vedení strany, v užším vedení čtvrtina žen.

»Samotné jedno opatření na podporu vyššího zastoupení žen nestačí. Musí to být celý komplex opatření. Je nutné změnit prostředí nejen v hlavách mužů, ale i žen,« pokračovala Marková. Kvóty, které jsou předmětem celospolečenské diskuse (jakož i diskuse v EU), jsou podle ní o tom, že mezi dvěma stejně schopnými, kteří se ucházejí o určité řídicí místo, se zvolí žena, pokud je jich na vedoucích pozicích málo. Pokud je pracoviště silně feminizované, je upřednostněn muž.

Zkušenosti zkušených

Bývalá primátorka Havířova Milada Halíková, která nyní stojí v čele sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, předala účastníkům a účastnicím své zkušenosti, jež nabyla během volebního období a volebních kampaní. Halíková, i místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru a místopředsedkyně klubu Miloslava Vostrá, zdůraznily nezbytnou znalost volebního programu v celé šíři. Pro úspěch ve volbách se kampaň musí vést vlastně celoročně.

Dolejš nevnímá tematiku genderu coby samostatného pojmu a fenoménu jako prioritu, ale sociální otázky a další problémy společnosti z pohledu voliček (např. počet školních a předškolních zařízení, zdravotnictví, důchody, bezpečnost, možnost zaměstnání na zkrácené úvazky, nerovnost v odměňování) jsou závažné věci, na které musí program KSČM myslet, jak se ostatně děje vždy.

Jedním z takových témat, která hýbou současnou Evropskou unií, jsou až o 22 procent nižší příjmy žen ve srovnání s muži na srovnatelných pozicích. Poukázala na to v diskusi místopředsedkyně Strany demokratického socialismu Miroslava Hornychová. Jako vedoucí pracovnice ocenila ženy na svém pracovišti, které mají více citu k vykonávané práci a vyznačují se zodpovědností. Téma nižších platů, potažmo důchodů žen zdůraznily jako nosné pro volební kampaň autentické levice i další zúčastněné.

Lenka Kunčarová Dítková z Levicového klubu žen v Uherském Hradišti poukázala na důležitost vysvětlování rozdílů v postavení žen v naší kultuře a v islámském náboženství. V ČR je svoboda vyznání, ale platí zde naše zákony, odpověděl Dolejš.

(mh)

 

Monitorovací zpráva

Rovnost žen a mužů v nedohlednu aneb Ženy mají více práce a méně peněz

U příležitosti Mezinárodního dne žen 2017 představila koalice Social Watch monitorovací zprávu o stavu genderové rovnosti.

»Přestože ženy získaly volební právo a mají přístup ke vzdělání, je rovnost žen a mužů stále během na dlouhou trať. Ženy jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. Dalším palčivým problémem je násilí na ženách a migrantkách. S nějakou formou násilí se v průběhu života setkala zhruba každá třetí žena,« přibližuje hlavní témata zprávy její editorka Markéta Mottlová z české koalice Social Watch.

Samoživitelé/lky pětkrát více ohroženi/y chudobou

V ČR jsou rodiče samoživitelé, z nichž matky tvoří 87 %, více než pětkrát častěji ohroženi chudobou než úplné rodiny s dětmi (21,9 % vs. 4,1 %). V praxi vidíme, že za chudobou pracujících matek samoživitelek stojí nejčastěji prekérní zaměstnávání (brigády, snížené úvazky, nevýhodné práce z domova) a nižší mzdy. V současné době pobírají ženy měsíčně v průměru o 22,5 % méně než muži. Nerovné odměňování v práci se následně odráží i v nižších důchodových dávkách pro ženy. Další skupinou žen ohroženou chudobou jsou právě samotně žijící seniorky. V jednočlenných domácnostech se seniory a seniorkami nad 65 let je v ČR ohroženo chudobou dvakrát více žen než mužů (20,7 % žen a 9,3 % mužů).

Nejzávažnějším projevem genderové nerovnosti je násilí na ženách. V květnu 2016 sice Česká republika podepsala, jako předposlední stát EU, Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), ale dosud ji neratifikovala. Smlouva tak zatím nevstoupila v platnost. V evropském kontextu se nedaří reflektovat specifickou situaci a odlišné potřeby migrantek. Neustálé riziko ohrožení násilím doprovází ženy a dívky během cesty do Evropy a později i v přijímacích zařízeních, kde nejsou oddělené toalety a sprchy. Násilí, které je přimělo opustit domovy, je tak provází i na cestě za bezpečím v Evropě.

Na marginalizované skupiny žen (seniorky, Romky, migrantky, samoživitelky a ženy bez domova) se zaměřuje i letošní kampaň České ženské lobby Ženy přejí ženám. »Při letošní oslavě Mezinárodního dne žen jsme se rozhodly upozornit na ženy, které jsou v naší společnosti nejvíce znevýhodněné. Navštívíme proto denní centrum pro ženy bez domova, osobně jim popřejeme a poptáme se, co by pro ně Česká ženská lobby mohla udělat. Solidarita je důležitým principem ženského hnutí,« přibližuje letošní plány na 8. března předsedkyně Jana Smiggels Kavková.

Velkým problémem je postavení žen v globální ekonomice. »Podle statistik OSN ženy věnují práci, včetně té neplacené, více času než muži, jejich příjmy jsou až o 30 % nižší. Velká část té nejhorší a nejhůře placené práce, na níž stojí globální ekonomika, je vykonávána ženami. Většinou v otřesných pracovních podmínkách. Přes veškeré závazky státy ani mezinárodní společenství proti tomu dosud nebyly schopny zakročit,« uvádí Tomáš Tožička, předseda Social Watch Česká republika.

Celá monitorovací zpráva Social Watch o stavu genderové rovnosti je k dispozici na www.socialwatch.cz.

(za)

Křest knihy – Sólo pro soprán

Zpívají soprán v politice

Výpovědi žen, kterým o něco jde. Asi tak by bylo možné ve zkratce shrnout obsah více než 230 stránkové publikace, kterou v loňském roce vydal Sociologický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Fórem 50 %. Nese název Sólo pro soprán: O ženách v české politice a v této rubrice jsme ji již před časem trochu představili.

 

Do života publikaci vyprovodilo mnoho sudiček. Na křest kapkou šampaňského do pražské Galerie Langhans přišly v závěru listopadu z politicky angažovaných žen ministryně Michaela Marksová, poslankyně Soňa Marková a Helena Válková ad. Čtenářka (věřím, že po knížce sáhnou především ženy) se docela rychle začte do rozhovorů se třinácti současnými českými političkami, které pro to, aby se prosadily ve veřejném životě, musely překonat mnohé nepohodlí, musely zabojovat a dnes zaujímají politické funkce, díky nimž ovlivňují správu věcí veřejných. Ačkoli jsou z různých politických hnutí a stran a mají tudíž rozličné názory i na možnosti podpory žen v politice a gender jako takový, spojuje je velká aktivita a zápal pro vše, co dělají. Ano, tyto ženy jsou pilné, umí si zorganizovat čas, aby s náročnou prací zvládly i rodinu. Děti má většina z nich.