Mgr.Marta Semelová - vedoucí kandidátka za KSČM - Praha

Mgr.Dana Lysáková - vedoucí kandidátka za KSČM - Liberec

Pavlína Nováková Hrabálková - vedoucí kandidátka za KSČM - Jablonec nad Nisou

Mgr.Táňa Šormová - vedoucí kandidátka za KSČM - Hradec Králové

Mgr.Soňa Marková - kandidátka do Senátu PČR za KSČM - VO 47 Náchod

Mgr.Marta Semelová - kandidátka do Senátu PČR - VO 17 Praha

Ing.Eva Valjentová - kandidátka do Senátu PČR - VO 2 Sokolov

Mgr.Šárka Kalvová - kandidátka do Senátu PČR - VO 35 Jablonec nad Nisou

Zuzana Bohmová - kandidátka do Senátu PČR - VO 62 Prostějov

Dáša Bazalková - kandidátka do Senátu PČR - VO 77 Vsetín

PaedDr.Milada Halíková - kandidátka do Senátu PČR Karviná

 

Category Archives: Články

Stanovisko Komise žen při ÚV KSČM ke Dni rovnosti žen a mužů

 

Stanovisko Komise žen při ÚV KSČM ke Dni rovnosti žen a mužů

Devatenáctý červen si již tradičně připomínáme jako Den rovnosti žen a mužů. Ženy sice netvoří ve společnosti menšinu a podle práva jsou již více než sto let u nás „rovnocennými občany“, přesto jsou jim stále kladeny do cesty více či méně viditelné překážky. Těmi jsou především společenské předsudky, stereotypy, různé druhy více či méně skryté diskriminace při sestavování kandidátních listin pro všechny typy voleb a také větší zodpovědnost za výchovu a péči o děti i staré rodiče nebo domácnost. Velmi závažným problémem zůstává platová nerovnost mezi ženami a muži, tedy rozdíl mezi výší platu, který pobírají muži a výší platu, který dostávají ženy. Tento rozdíl je měřený jako relativní rozdíl v průměrném hrubém hodinovém výdělku všech zaměstnankyň a zaměstnanců. Ženy v České republice si za hodinu vydělají v průměru o 22% méně než muži. Tento rozdíl daleko převyšuje průměr ostatních evropských zemí (16 %), a Česká republika se tak řadí na konec žebříčku platové nerovnosti. Ženy přitom mají stejnou nebo i lepší kvalifikaci než muži. Příčin této velké platové nerovnosti mezi ženami a muži je několik. Jedná se o diskriminaci na pracovišti, ženy často vykonávají profese s nízkým platovým ohodnocením a mimo manažerskou sféru, konflikt mezi pracovními a rodinnými povinnostmi, ženy chybějí na vyšších a vedoucích pozicích, v neposlední řadě jde také o nedocenění ženské práce a dovedností. To, že ženy vydělávají v produktivním věku méně, se pak nevyhnutelně odrazí na jejich nižším důchodu a také vyšším riziku chudoby ve stáří. V roce 2013 bylo chudobou ohroženo až 14, 7 % žen starších 65 let v porovnání se 7 % mužů!

Den rovnosti žen a mužů je proto příležitost zamyslet se nad všemi otázkami a začít seriózně a bez emocí i předsudků hledat řešení. Ženy nejsou a nebudou lepší nebo horší. Jsou prostě stejně dobré nebo špatné jako muži.

Žena roku 2018

Porotkyně a porotce při posuzování nominačních archů, které jednotlivci a subjekty mohli zasílat do poloviny června na adresu Komise žen. Rozhodování nebylo jednoduché.

Nominace na Ženu roku 2018

Letošní cena pro aktivní členky KSČM, které svou činností ve veřejném prostoru pomáhají dalším občanům a přispívají tak k tomu, že naše města, obce, spolky a celá společnost žije lépe, radostněji a kvalitněji, zná nositelky.

Jak jsme informovali v Haló novinách, 22. června zasedla v Praze porota ve složení: čtrnáct členek Komise žen ÚV KSČM, místopředsedkyně ÚV Kateřina Konečná a šéfredaktor Haló novin Petr Kojzar, a z 24 nominací, které zaslali jednotlivci i subjekty, vybrala pětici Žen roku 2018 a jednu nositelku zvláštního ocenění. Jejich jména budou oznámena v říjnu na slavnostním setkání u příležitosti 100. výročí vzniku ČSR, kam budou všechny nominované pozvány. Dnes vás v abecedním pořadí seznámíme s nominacemi. Všechny tyto ženy jsou svým celoživotním úsilím inspirací pro ostatní.

Eva BADINKOVÁ, Bystřice pod Hostýnem

Krajská zastupitelka, aktivně pracuje jako místopředsedkyně ZO KSČM, je členkou OV v Kroměříži, kandidovala do Senátu. Její doménou je organizování besed pro občany z oblasti ochrany zájmů spotřebitelů, bezpečnosti, domácího násilí. Aktivně se zapojila do práce školských rad na dvou středních školách. V současné době se pustila do boje za záchranu a zachování zdravotní péče ve Zlínském kraji.

Dáša BAZALKOVÁ, Branky u Valašského Meziříčí

Předsedkyně ZO KSČM, předsedkyně Českého svazu žen v místě, členka LKŽ. Angažuje se v sociální oblasti.

Zuzka BEBAROVÁ RUJBROVÁ, Brno

Byla dlouholetou velmi známou a pracovitou poslankyní a političkou. Tři období pracovala jako předsedkyně petičního výboru, vedla vězeňský podvýbor, pracovala v delegaci OBSE. Je aktivní v mysliveckém spolku.

Ludmila BOHÁČKOVÁ, Křtiny

Dlouholetá předsedkyně ZO KSČM Křtiny, vede se synem pionýrskou skupinu, pořádají různé vzdělávací akce pro děti i dospívající mládež v oblasti šetrného přístupu k přírodě.

Jaroslava BOUDNÁ, Vyskeř

Od roku 1992 je předsedkyní spolku Podkrkonošská společnost přátel dětí zdravotně postižených Semily. V čele sdružení stojí již 25 let. Je duší festivalu Patříme k sobě, během něhož Semily hostily téměř 300 účastníků ze dvou desítek zařízení sociální péče pěti krajů ČR. Je členkou krajské rady zdravotně postižených. Je maminkou tělesně postiženého syna.

Marie HANISCHOVÁ, Most

Je velmi angažována v Klubu českého pohraničí – jako předsedkyně Oblastní rady KČP Most, hospodářka a členka Ústecké KR KČP a Národní rady. Ačkoli ji opustil manžel, vychovala pět dětí, nyní vychovává dvě vnučky. Je dobrovolnicí v mostecké nemocnici, velmi aktivní v propagaci KČP na sociálních sítích.

Hana HORSKÁ, Moravská Třebová

Radní Moravské Třebové, zastupitelka Pardubického kraje. Je pedagožkou základní školy a současně malířkou využívající pro svou tvorbu originální výtvarnou metodu. Její výstavy jsou společenskou událostí města i širšího regionu. Je moderátorkou a duší řady akcí KSČM v Moravské Třebové.

Milada KOCOURKOVÁ, Svitavy

Navzdory vysokému věku je stále veřejně činná, zajímá se o veřejné dění. Své názory na současnost i obavy o uchování mírového života pro všechny vkládá do svých básní, které také s radostí recituje na akcích LKŽ, KSČM či dalších vlasteneckých spolků.

Erika KOHOUTOVÁ, Rudoltice

Předsedkyně OV KSČM Ústí nad Orlicí, členka výboru pro sociální věci a neziskový sektor Zastupitelstva Pardubického kraje. Bývalá místostarostka Rudoltic, nyní tamní zastupitelka. V obci založila před 23 lety s předsedou ZO tradici prvomájových veselic. Je předsedkyní LKŽ Lanškrounsko a členkou RR LKŽ, členkou ÚV KSČM, členkou odborného zázemí strany.

Mária KOUDELOVÁ, Adamov

Dlouholetá odborářka a funkcionářka OS Kovo, která se angažuje o zlepšení života pracovitých a slušných občanů. Navštěvuje podniky a účastní se kolektivních vyjednávání o zkvalitnění pracovních podmínek zaměstnanců. Kandidovala do Senátu.

Marie KÖHLEROVÁ, Liberec

Je za ní celoživotní aktivní práce pro ženské a komunistické hnutí. Je stále aktivní v LKŽ Liberec, předsedkyně organizace. Dále je předsedkyní ZO KSČM, členkou pléna OV a VV, aktivně pomáhá při pořádání dětských akcí. Běžně zapojuje do této činnosti i bezpartijní ženy, které její aktivitu následují.

Jaroslava KRISTENOVÁ, Moravičany

Dlouholetá členka a funkcionářka OV KSČM Šumperk.

Helena KUBRTOVÁ, Týniště nad Orlicí

Pracovala v řadě funkcí, nyní se navzdory věku stále angažuje v činnosti Česko-ruské společnosti a patří k neúnavným organizátorkám soutěží mládeže v ruském jazyce.

Stanislava MALKUSOVÁ, Karlovy Vary

Aktivní členka LKŽ a KČP, navzdory vysokému věku je stále aktivní v ZO KSČM, ráda každému pomůže v nouzi.

Helena MĚŠŤANOVÁ, Ráječko

Je místopředsedkyní ZO KSČM Ráječko a předsedkyní místní organizace Českého červeného kříže. Pomáhá organizovat společenské a sportovní akce v obci.

Alena NOVOTNÁ, Lázně Toušeň

Dlouhodobě pracuje jako členka OV KSČM Praha-východ, je členkou LKŽ, KČP a Společnosti česko-kubánského přátelství. Patří k nejpilnějším dopisovatelům Zpravodaje OV východ. Navzdory zdravotnímu stavu je velmi aktivní.

Marie ONDRÁČKOVÁ, Týniště

Je duší všech úspěšných akcí v Týništi a okolí, pracuje několik volebních období v zastupitelstvu města.

Alena PÍRKOVÁ, Šumperk

Dlouholetá členka a funkcionářka OV KSČM Šumperk.

Marta SEMELOVÁ, Praha

Dlouholetá pražská zastupitelka, předsedkyně klubu zastupitelů KSČM, předsedkyně pražské stranické organizace. Ve všech svých aktivitách vystupuje na povrch její opravdový zájem o starosti a problémy neprivilegovaného člověka. Nechybí na protestech a demonstracích občanů, odborářů, odpůrců válek apod. Je oblíbenou moderátorkou akcí, které pořádá KSČM pro veřejnost. Je uznávanou odbornicí na školství.

Jitka SUTNAROVÁ, Starý Plzenec

Dlouholetá předsedkyně ZO KSČM ve Starém Plzenci a předsedkyně spolku Hůrka a Radyně, který se stará o historické a kulturní památky. Členka ČSŽ. Díky její aktivitě, obětavosti a snaze spolupracovat s ostatními spolky je ve městě pořádána každoroční oslava MDŽ. Se spolkem se podílela na vybudování Kupecké stezky ve Starém Plzenci, pořádání ročníků Radoušových her na hradě, organizování přednášek pro veřejnost a výletů. Svým elánem strhává k aktivitě ostatní.

Květa ŠLAHÚNKOVÁ, Drnek

Předsedkyně RR LKŽ. Navrhovatelé o ní napsali, že je milá, snaživá, ochotná, obětavá, vstřícná a spolehlivá žena, která se nikdy nemračí a umí poradit a podat pomocnou ruku.

Ludmila ŠNEBERKOVÁ, Ostrov

Jako mladá členka strany je aktivně zapojena do práce Komise mládeže ÚV KSČM, je předsedkyní krajské komise mládeže a členkou ÚV KSČM. Pracuje v městském zastupitelstvu v Ostrově, na podzim povede tamní kandidátku.

Blanka TÝŘOVÁ, Libochovice

Celá léta se aktivně stará o propagaci strany jak ve vývěsní skříňce, tak prostřednictvím distribuce Haló novin. Je členkou střediskové rady KSČM v Libochovicích. Členka ČSBS.

Miroslava VAŠÍČKOVÁ, Rájec-Jestřebí

Je dlouholetou a uznávanou zastupitelkou města Rájec–Jestřebí, kde působí ve funkci předsedkyně komise pro občanské záležitosti. Aktivní ve svazu tělesně postižených, pořádá vzdělávací a rehabilitační zájezdy.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

 

Proč ty vášně kolem Istanbulské úmluvy?

Kolem dokumentu Rady Evropy – Úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, ve zkratce Istanbulské úmluvy (podle města, kde byla přijata), v posledních týdnech vzplanuly vášně. Důvodem je blížící se termín ratifikace v českém parlamentu.

Aktuálně se vyjádřili v tomto týdnu »strážci mravnosti«, tedy představitelé několika církví – římskokatolické, řeckokatolické, Jednoty bratrské, Církve adventistů sedmého dne, Evangelické církve metodistické, Slezské církve evangelické a Církve bratrské. Ti přijetí Istanbulské úmluvy odmítají. Jsou přesvědčeni o tom, že tento dokument není pro členy Evropské unie potřebný ani přínosný, neboť všechny státy EU již nyní považují v něm zdůrazněné dodržování lidských práv a svobod za základní charakteristiku svého státu. Podle nich Istanbulská úmluva v předloženém znění obsahuje dokonce řadu nepřijatelných, pro státy a kulturu Evropy autodestruktivních prvků. Proto vyzývají, aby parlament odmítl ratifikaci, dokud bude součástí úmluvy »degradování vztahu mezi mužem a ženou na antagonistické měření sil, třídění společnosti sobě rovných lidských bytostí na umělé kategorie a programová relativizace sdílených hodnot evropské kultury a jejich předávání dalším generacím« – což podle nich obsahuje.

Shrnuje celou problematiku

Přitom se jedná o závažnou normu, která shrnuje veškerou problematiku prevence a boje proti násilí na ženách a domácímu násilí (týká se každé lidské bytosti). Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí působí proti fyzickému a psychickému týrání, nebezpečnému pronásledování (stalkingu), znásilňování, sexuálnímu obtěžování, ženské obřízce, vynuceným sňatkům, potratům a sterilizacím a požaduje po státech, aby je zavedly do svého trestního řádu, tj. některé z těchto činů nově definuje jako trestné činy. Úmluva se snaží o ovlivnění a změnu kulturních vzorců chování mužů a žen, je namířena proti všem zvykům a tradicím podporujícím vnímání ženy jako méněcenné bytosti. Snaží se o ochranu obětí před násilím ze strany pachatele, příp. i o zajištění terapeutických programů pro pachatele domácího a sexuálně orientovaného násilí, aby nepokračovali v násilné činnosti.

»Je to velmi závažný dokument, na jehož znění zapracoval i komunistický europoslanec Jiří Maštálka, a také eurokomisařka Věra Jourová,« poznamenala minulý týden na jednání Komise žen ÚV KSČM europoslankyně Kateřina Konečná. V době, kdy působila jako poslankyně ve Sněmovně, tlačila dokument dopředu, tedy aby se ČR připojila, také předsedkyně Komise žen Soňa Marková. Komise žen se na svém jednání 22. června jednoznačně vyslovila pro ratifikaci této úmluvy.

České politiky a političky vyzvaly k ratifikaci také Česká ženská lobby (ČŽL) či organizace Social Watch ČR. »Zarážející je míra dezinformací, které se o obsahu úmluvy šíří. Počínaje prý rozpadem tradiční rodiny a zákazem velikonoční pomlázky konče. To jsou ale nesmysly!« kroutila hlavou na tiskovce Social Watch Jana Smiggels Kavková, předsedkyně ČŽL.

Dogmatická rétorika

Konzervativní pravicové kruhy (pochopitelně včetně lidovců) halasí, že úmluva vnáší »novou genderovou ideologii«. Bývalá poslankyně TOP 09 Nina Nováková, která se v minulém volebním období stala iniciativně hnací silou sympatické platformy Političky napříč spektrem a přinášela mnoho zajímavých nápadů, se dokonce stala jakousi mluvčí těchto konzervativních sil proti úmluvě, za něž vystupuje i v médiích. Právě v osobě této političky, jinak aktivní v ženském hnutí, je doslova zpátečnický postoj velmi překvapující.

»Varujeme před trendy, které stavějí na sváru, rozdělování a hrozbách a které mylně za účinnou prevenci vydávají strach z trestu, apriorní podezíravost a ničím neohraničenou kontrolu,« napsali církevní představitelé. Jaký svár? Jaké rozdělování? Jaké hrozby? Jaká to dogmatická rétorika?


V roce 2012 jako první ratifikovalo Istanbulskou úmluvu Turecko, ke kterému se dosud připojilo 21 států. V platnost vstoupila 1. srpna 2014. Česká republika úmluvu podepsala jako jeden z posledních států Evropské unie 12. května 2016. Parlament by ji měl ratifikovat letos.

(mh)

Celostátní setkání členek KSČM

 

 

 

 

 

 

 

 

V komisi žen nudu neznají

Členky Komise žen ÚV KSČM rozhodně nelení a stále něco vymýšlejí. Od doby, co byla tato komise zformována (tvoří ji 14 zástupkyň krajských organizací strany), systematicky pracují: pořádají každoročně dva osvětové semináře pro členky, členy, sympatizantky a sympatizanty, navrhují vedení strany opatření, která mají zvýšit možnosti žen uplatnit se v politice strany i v celé společnosti, a v souladu s moderními levicovými trendy předkládají návrhy, které reagují na výzvy doby.

V sobotu 14. dubna komise žen (KŽ) uspořádala v Praze celostátní setkání členek KSČM, kterého se zúčastnil také místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš (do jeho ranku patří odborné zázemí a spolupráce s občanským sektorem). Na setkání přišla i předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá a bývalá členka dolní komory Milada Halíková, jež má bohaté zkušenosti z ženského hnutí, neb je předsedkyní ČSŽ v Havířově. Také je zastupitelkou města a kandiduje do Senátu. Že by KŽ prvním ročníkem celostátního aktivu členek založila tradici?

Předsedkyně KŽ, zastupitelka Náchoda a kandidátka do Senátu Soňa Marková v úvodu shrnula situaci v angažovanosti žen v rámci komunistické strany. Podíl členek strany narůstá, avšak z 92 členů a členek ústředního výboru je jen dvanáct žen, z 22 členů a členek Výkonného výboru ÚV KSČM je pět žen, informovala. Ze 14 krajských organizacích stojí v čele ženy jen ve čtyřech (Praha, Liberecký, Jihočeský a Královéhradecký kraj) a jen 17 žen předsedá okresním (obvodním) výborům strany. »Naší straně by slušela i místopředsedkyně pro otázky rovných příležitostí,« přála by si Marková, která – jako vždy – ozvláštnila setkání trefnými a, žel, platnými citacemi jako například: »Žena musí vždy pracovat dvakrát důkladněji než muž, aby byli muži vůbec ochotni uznat, že něco dělá.« (Indíra Gándhíová)

Zkušenosti z praxe

Cenná byla diskuse, která nabídla řadu dobrých příkladů z práce členek KSČM pro občany, ale také se dotkla sociálně-ekonomických podmínek, v nichž ženy, a jejich rodiny, u nás žijí. KŽ ÚV KSČM se chce právě těmito aspekty života žen zabývat, protože její činnost není »jen gender«, jak se mylně někteří a některé domnívají.

Starostka Horních Bludovic v Moravskoslezském kraji Jana Pohludková je pyšná na to, že jí občané dávají najevo, jak jsou spokojeni se životem v obci. Pohludková vstoupila do politiky, když její děti byly již dospělé, a může se jí tedy věnovat naplno. To je právě onen handicap, který mají matky malých dětí, pokud se chtějí zapojit do veřejného života a není dostatek předškolních a volnočasových zařízení. Hnacím motorem je jí rodina, přátelé i obyvatelé obce. Pohludková se bude opět letos, na kandidátce KSČM, ucházet v komunálních volbách o hlasy voličů a voliček, aby mohla ve své práci pokračovat.

Odborářka Alena Grospičová z Mladé Boleslavi se pochlubila svými zkušenostmi. Podnik Škoda Auto, v němž je zaměstnána, bude nabírat další zaměstnance a zaměstnankyně a firma pro ně bude stavět byty a celkovou vybavenost. Jednou z hlavních priorit jihočeského regionu je podle předsedkyně OV KSČM Strakonice a tamního LKŽ Marie Pavlovičové úrazovost dětí. Pod záštitou zdravotně sociální fakulty byla realizována studie dětských úrazů v Jihočeském kraji. »Bylo osloveno 874 dětí ve věku do 18 let, a výsledky?« pokračovala Pavlovičová. Nejvíce úrazů je ve věkové skupině 11-14 let, větší procento u chlapců, většina úrazů se odehraje v domácím prostředí a okolí.

Helena Hendrychová z Prahy se angažuje v hnutí důchodců. Situace mnohých seniorů a seniorek je vážná, přitom počet obyvatel seniorského věku dosahuje tří milionů a jsou to významní voliči a voličky. Vyzvala KSČM, aby rázně prosazovala zlepšení ekonomické situace starodůchodců. Na to reagovala poslankyně Vostrá vysvětlením, že se musí změnit nastavení valorizace, a přiblížila mj. svá jednání s ministryní financí s cílem nalezení zdrojů pro výstavbu mateřských škol a jeslí v obcích se státním příspěvkem. »Ženy v politice jsou pragmatičtější,« poznamenala.

Jana Vaisharová z Brna uvedla svou životní zkušenost: nese důsledky toho, že vychovala s manželem tři děti a pracovala kvůli péči o ně několik let na zkrácený pracovní úvazek. Dnes je za to »bita« a čerpá nižší důchod. I to se musí nějak do budoucna zohlednit, apelovala. V besedě zazněly i další příspěvky (některé na tomto místě zveřejníme).

Návrhy na Ženu roku 2018

Marková připomněla, že do poloviny června je možné zasílat Komisi žen ÚV KSČM návrhy na ocenění straniček v rámci soutěže Žena roku 2018. »Když je v politice žen málo, mění politika ženy. Když je v politice žen více, mění ženy politiku,« zakončila aktiv dalším citátem.

Přijaté závěry, které budou postoupeny stranickým orgánům:

  1. Důsledné prosazování rovných příležitostí žen a mužů i boj proti stereotypům v myšlení považujeme za důležitou součást politiky a programu KSČM jako moderní levicové strany.
  2. Oceňujeme dosavadní pozitivní změny a tendence – jako je například doporučení k sestavování kandidátních listin do všech druhů voleb i důraz na řešení problematiky rovného postavení žen, odsouzení všech druhů diskriminace, domácího násilí na ženách i prosazování opatření pro slaďování rodinného a pracovního života žen v programu i politice KSČM.
  3. Jsme přesvědčeny o tom, že k opětovnému získání širší podpory ve společnosti je nutné:

a)      Prosadit více žen na kandidátní listiny KSČM do všech druhů voleb prostřednictvím přijetí závazného kritéria: na prvních dvou místech zip, na dalších pozicích v každé trojici vždy jeden/jedna opačného pohlaví.

b)      Na stranických schůzích a akcích pořádaných KSČM zajišťovat hlídání dětí a čas konání více přizpůsobit rodičům malých dětí. Přijmout strategii prosazování rovných příležitostí žen a mužů, aktivně podporovat vzdělávání členů a členek v této oblasti i činnost ženské složky v rámci KSČM.

c)      Do programu a následně do návrhů příslušných zákonů prosazovat:

–        Rovné odměňování žen a mužů ve srovnatelných pozicích;

–        Opatření ke slaďování pracovního a osobního života, tj. především flexibilní úvazky (zkrácené, sdílené, práce z domova) s úpravou pracovní náplně a spravedlivého odměňování, včetně výpočtu důchodu, a kvalitní finančně dostupná předškolní zařízení i další služby pro rodiče;

–        Zálohové výživné;

–        Zohlednění trvale pečujících a ošetřujících osob při výpočtu výše důchodu tak, aby neupadaly do chudoby;

–        Odmítnutí domácího násilí a nepřijatelnost všech projevů sexismu, včetně zákazu takové reklamy.

Zájemkyně a zájemci si po skončení setkání mohli prohlédnout paláce, domy a památky na Staroměstském náměstí v doprovodu zkušeného průvodce.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

 

Zranitelné sociální skupiny si zaslouží podporu

K Mezinárodnímu dni žen uspořádala v Bruselu evropská parlamentní frakce GUE/NGL jako každoročně třídenní ženské fórum, tentokráte pod názvem Feminismus bez hranic. Fórum, jehož jsem se zúčastnila, otevřela úvodním slovem poslankyně Evropského parlamentu Malin Björková. Současně byla zahájena výstava autorské grafiky na podporu žen, které opouštějí bludný kruh nedůstojného obchodu s lidmi – prostituci.

Druhý jednací den začal setkáním s hosty z Francie, Polska a Německa podporujícími kampaň MeToo. Následovaly tři jednací bloky. První, zabývající se migračním a protirasistickým bojem z feministického hlediska, zaměřený na nedodržování práv žen-migrantek a na jejich zvýšenou zranitelnost. Druhý, týkající se důležitosti dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení venkovských žen a dívek. Jednací den pak uzavřel blok třetí, zaměřený na problematiku rovnosti odměňování a potřeby kolektivního vyjednávání jako prvku rovnosti mezi pohlavími.

Poslední jednací den byl věnován problematice postavení dívek a mladých žen ve společnosti v době kultury sexismu, neboť je zaznamenán nárůst počtu znásilnění a masivního porna.

Nejen pro účastníky fóra, ale i pro širokou veřejnost byla na závěr posledního dne ve městě postavena »feministická vesnice«, kde měly organizace zabývající se podporou ženských práv možnost prezentovat své zkušenosti a dosavadní úspěchy v genderové problematice.

Bezohlednost korporací

Jaké jsou mé postřehy? Během fóra byly vyjadřovány kritické postoje k nezdravému vlivu nadnárodních korporací a jejich bezohledných praktik na společnost, zejména ve vztahu k nejvíce ohroženým skupinám, jakými jsou ženy-samoživitelky a mladé ženy ucházející se o své první zaměstnání. Byla identifikována zřejmá souvislost mezi drancováním společnosti jako celku, především vyváděním zisků, přesuny aktivit mezi zeměmi a daňovými optimalizacemi ze strany těchto korporací, a nelepšícím se postavením žen, neboť se prohlubuje všeobecná nerovnost.

Příjmové rozdíly zatěžují státní rozpočty

Také bylo konstatováno, že členské státy EU se potýkají s problémem rozdílů mezi odměňováním žen a mužů za stejnou práci, např. v Belgii je tento rozdíl 23 %, v Portugalsku 16 % a ve Španělsku 15 %. Tyto rozdíly dále zvětšují rozdíly v bonusech, které zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízejí. Například v Belgii mají muži o 28 % více bonusů než ženy, mužům jsou nabízeny i jiné možnosti v důchodovém pojištění. Ve feminizovaných oborech (např. sociální oblast, školství) jsou obecně platy mnohem nižší než v oborech, kde pracují převážně muži. Rozhodně se dá říci, že současná Evropská unie má ještě daleko k genderově neutrální společnosti.

Tyto rozdíly zatěžují státní rozpočty! Pokud si totiž ženy vydělají méně v produktivním věku, mají pak i nižší důchody, jsou ve vyšším věku vystaveny riziku chudoby a častěji se stávají závislé na sociálních dávkách.

Dort s logem ženské frakce (rudá zaťatá pěst se symbolem žen) i logem Sjednocené evropské levice/Severské zelené levice (GUE/NGL) účastnicím zachutnal.

Belgie: průlomový zákon

V Belgii byl na podporu rovnosti v odměňování mezi muži a ženami v roce 2012 přijat zákon, který nařizuje podnikům nad 100 zaměstnanců zveřejňovat rozdíly v odměňování u žen a mužů. Jedná se o průlomovou právní normu a významný úspěch tamních odborů. Na druhu stranu existují země, např. Ekvádor a Peru, kde jsou práva žen, zejména na venkově, minimalizována. Přitom tyto ženy vyrábějí zemědělské produkty pro vývoz, který se významnou měrou podílí na HDP těchto zemí. V devadesátých letech dokonce došlo v Peru k hromadné sterilizaci 300 tisíc venkovských žen v rámci tzv. Národního programu reprodukčního zdraví a reprodukce. Většinou tyto ženy nevěděly, oč se jedná, vše jim bylo vysvětlováno ve španělštině, která není jejich rodným jazykem, a zákroky byly navíc provedeny na nepříliš dobré medicínské úrovni.

Ale ani v EU na tom nejsou venkovské ženy často o moc lépe, například ve Španělsku stále panuje představa, že musí být závislé na mužích.

Nové formy prostituce

Dalším velkým tématem k řešení je prostituce a její nové formy. V některých zemích je prostituce úřady chápána jako každá jiná práce. Tento pohled na prostituci mají například v Rakousku, kde se administrativně jedná o živnost. V sexuálním byznysu tam pracuje velké množství cizinek a migrantek, bez dokladů potřebných pro ucházení se o jiné zaměstnání. Získání patřičných dokladů je zdlouhavé, a tak těmto ženám často nic jiného nezbývá, aby se vůbec uživily.

Ve Španělsku byly zřízeny vzdělávací instituce poskytující ženám vzdělávání v oboru poskytování sexuálních služeb. Ve Švýcarsku je provozována kavárna, která je zaměřena na felaci (orální sex).

A v Argentině dokonce existují odbory prostitutek, které tvrdí, že prostituce je jako každá jiná práce a že prostitutky si tuto cestu zvolily samy. Ve skutečnosti však v těchto odborech nejsou všechny členky prostitutkami, je tam řada žen s vazbami na mezinárodní organizace poskytující prostitutkám finanční podporu, pro které se z toho stal byznys, a o omezení prostituce ve skutečnosti vůbec nestojí. Jde o velmi smutný případ, kdy ženy v podstatě kořistí na prostituci jiných žen.

Kde jsou války, »kvete« obchod se ženami

Prostituce představuje také velký problém ve státech, kde probíhají mírové mise. Ztrojnásobil se tam obchod se ženami a narostla dětská prostituce. Vojáci tzv. modrých přileb se často neštítí zneužívat místní ženy za pouhé jídlo.

Novým trendem v oblasti prostituce je tzv. sugar dating. Jedná se o seznamky, kde se mladé ženy nabízejí starším bohatým mužům za nějakou luxusní službu, například luxusní dovolenou či luxusní dárky. Na těchto seznamkách dochází často i k nabízení nezletilých dívek.

Mnoho lidí stále považuje feminismus za něco excentrického, ne-li přímo škodlivého. Takový pohled je ovšem daleko vzdálen pravdě. Feminismus je ve skutečnosti souhrnem celé řady prospěšných občanských aktivit soustřeďujících se na různé sociální skupiny v rámci zranitelnější části společnosti. Ve skutečnosti z výsledků dosažených feministkami profitují i muži, protože ve zdravé společnosti se žije lépe všem.

Tereza ČECHOVÁ HUMPOLCOVÁ, tajemnice Komise žen a vedoucí Oddělení pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ÚV KSČM

FOTO – archiv autorky