Ing.Hana Aulická Jírovcová - Ústecký kraj zvolená poslankyně

Ing. Květa Matušovská - Pardubický kraj zvolená poslankyně

Ing. Miloslava Vostrá - Středočeský kraj zvolená poslankyně

Jsou ženy ve společnosti opravdu rovnoprávné .......

Zvyšuje se počet týraných žen ......

 

Category Archives: Rozhovor

Rozhovor Haló novin se Soňou Markovou, předsedkyní Komise žen ÚV KSČM a členkou vládního Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích

Naším cílem je ocenit ženy, které přispívají ke zlepšení života

Končí další rok plný politické práce. Čím se členky Komise žen Ústředního výboru KSČM zabývaly letos?

Komise žen se za dobu své existence stala respektovanou součástí politiky KSČM. I když naše snahy nejsou vždy korunovány úspěchem, jsem ráda, že se nám pomalu daří měnit názory funkcionářů i řadových členů či sympatizantůmyslím teď mužů i žen na rovné zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách naší strany, na potřebu hledět na svět i specifickýma očima žen, naslouchat jejich názorům a návrhům řešení problémů, a třeba i používat genderově korektní jazyk. To sice vypadá jako zdánlivě směšná maličkost, ale žádný z mužů, delegátů sjezdu by zřejmě nechtěl být »delegátka Josef Novák«, zatímco já jsem byla »delegát Soňa Marková«, stejně jako ostatní účastnice.

Naše komise se vyjadřuje ke všem nevyřešeným genderovým problémům současné společnosti, ať už to jsou rozdíly mezi platy a důchody žen a mužů, feminizace chudoby, chybějící náhradní výživné matkám samoživitelkám (i otcům samoživitelům), nedostatek jeslí a školek i nemožnost skloubit rodinný a pracovní život, násilí na ženách, sexismus či nedostatečné zastoupení žen v rozhodovacích procesech, včetně politiky.

Pravidelně organizujeme vzdělávací semináře a mentorinky pro ženy i muže, kam si zveme odborníky a odbornice ze všech potřebných oborů.

Komise žen je respektovaná, přesto jsem zaznamenala, že její činnost není všemi členy a členkami komunistické strany vnímána jednoznačně pozitivně. Čím si to vysvětlujete?

Komise žen sice vznikla na základě rozhodnutí VIII. sjezdu a nikdo její potřebu a význam pro moderní levicovou stranu nezpochybnil ani na IX. sjezdu, ale negativní hlasy opakovaně zaznívají. Zvlášť tehdy, když se snažíme prosadit závazné pravidlo do kritérií pro sestavování kandidátních listin nebo když pořádáme semináře o osobnostech ženského hnutí, které sice nebyly členkami komunistické strany, ale ve své době se staly průkopnicemi v různých oblastech společenského, kulturního a politického života. Některé členky Komise žen se potýkají i s nechutí krajských funkcionářů KSČM zvát je na jednání krajských výborů a také se těmto některým funkcionářům příliš nechce spolupracovat při informování o našich akcích.

Někdy se setkáváme i s určitou dávkou nepochopení u samotných žen, které si své »významnější« postavení již samy vydobyly a nyní nemají potřebu a chuť pomoci svým následovnicím. Na vině také bývá určité stereotypní myšlení v duchu: celou dobu jsme to dělali takto, proč bychom to měli nyní měnit…

Rozhovor Haló novin s poslankyní Soňou Markovou, předsedkyní Komise žen ÚV KSČM


1 (1)

Máme v našich řadách dostatek schopných členek a sympatizantek

V posledních týdnech se událo dost novinek, které jako odborná mluvčí pro otázky rodiny a rovných příležitostí sledujete. Začnu takto: Z pověření Komise žen ÚV KSČM jste vystoupila na IX. sjezdu strany. S čím, a jaký byl ohlas?

Byla jsem pověřena Komisí žen, abych vystoupila na IX. sjezdu k problematice prosazování rovných příležitostí žen a mužů v KSČM a k činnosti komise, která byla zřízena po celkem bouřlivé debatě na předchozím, tedy VIII. sjezdu. Komise si dala za cíl prosadit rovné zastoupení žen a mužů nejen na kandidátních listinách do všech druhů voleb, ale také v orgánech KSČM.

K tomu považujeme za důležité pomoci ženám získat dostatečné znalosti, potřebné zkušenosti a někdy i zdravé sebevědomí. Proto pořádáme vzdělávací a osvětové semináře pro ženy i muže a také speciální mentoringová setkání pouze pro členky a sympatizantky naší strany.

V otázkách rovných příležitostí (genderu) nejde o to, aby ženy byly neoprávněně upřednostňovány pouze proto, že jsou ženy, ale aby ty stejně schopné a vzdělané dostaly stejnou šanci jako muži. To se zatím vždy neděje a ženy většinou musí prokázat mnohem více úsilí a schopností, aby byly brány na vědomí. Zároveň jsme často svědky jejich »narážení na skleněný strop«, což znamená, že čím jdeme ve funkcích výše k rozhodovacím a lépe placeným pozicím, tím méně žen zde potkáváme. Dalším naším cílem je vytvořit pro ženy podpůrnou síť a změnit celkový pohled i způsob myšlení v otázce genderu.