Den rovnosti žen a mužů 19.6.2016

 

den_rovnosti

 

Tisková zpráva při příležitosti Dne rovnosti žen a mužů 19. 6. 2016 

19. červen si již tradičně připomínáme jako Den rovnosti žen a mužů. Tento den upozorňujeme na přetrvávající nerovnosti a znevýhodňování žen i mužů na základě genderu. V Praze na Karlově náměstí bude u příležitosti MDR fungovat informační stánek Gender Studies, o. p. s. (v pátek 17. 6. u sochy Elišky Krásnohorské). Veřejnosti bude po celý den k dispozici bezplatné pracovněprávní poradenství zaměřené na problematiku návratů na trh práce po mateřské a/nebo rodičovské, právní nároky rodičů malých dětí v zaměstnání, možnosti a limity flexibilních pracovních forem, kyberšikanu či diskriminaci na základě věku a/nebo pohlaví.

U příležitosti Dne rovnosti vychází tematické Noviny Gender Studies zaměřené na problematiku celoživotních ekonomických dopadů mateřství. Noviny budou rozdávat kameloti a kamelotky na významných dopravních uzlech v Praze. Mimo jiné v nich vychází rozhovor s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou o slaďování práce a rodiny a novinkách v rodinné politice a s Vladimírem Špidlou o (nejen) mezigenerační solidaritě v rámci společnosti.

V posledních dvou letech se Gender Studies, o.p.s. zaměřovala na ekonomické a sociální dopady mateřství. Výsledky výzkumů jsou alarmující. den2

České matky z důvodu mateřství na dlouhou dobu zcela opouští trh práce, zaměstnanost českých žen s dětmi do 15 let je 57 %, což je jedna z nejnižších hodnot v EU. Na trh práce se rodiče po rodičovské vrací jen s obtížemi, k původnímu zaměstnavateli se vrací pouze polovina matek. Finanční situace žen se v období, kdy jsou jejich děti malé, výrazně zhorší. V zájmu toho, aby se po mateřské, resp. rodičovské mohly vrátit na trh práce, vstupují ženy častěji do tzv. prekérních forem práce, přijímají zaměstnání, která jsou pod úrovní jejich kvalifikace a mají horší pracovní podmínky (na atypické formy pracovních smluv pracuje téměř třetina žen s dětmi 0-5 let). Pracují také jako OSVČ, což však není jejich preferovaná volba, ale spíše východisko z nouze. „Období ekonomické krize mezi lety 2008 – 2011 přineslo významný nárůst v počtu podnikajících žen – o 21,6 % – zatímco nárůst u mužů byl pouze 6 %, v absolutních číslech se jedná o nárůst o 44 tisíc podnikatelek. V tomto období nejvýrazněji narostl počet podnikajících žen ve věku, kdy mají často malé děti, tedy v období mezi 35 – 39 lety věku, a to dokonce o 74 %. “ uvádí Alena Křížková ze Sociologického ústavu AV ČR. Po návratu do zaměstnání čelí ženy vysokým platovým rozdílům v porovnání s muži, které se navíc radikálně zvyšují s každým přibývajícím dítětem. „Rozdíl v mediánu měsíční mzdy mezi muži s jedním dítětem a ženami s jedním dítětem dosahuje 20 %, se dvěma dětmi je to již 32 % a se třemi a více dětmi dokonce 36 %.“ doplňuje Helena Skálová, ředitelka Gender Studies, o. p. s. Stále neexistující právní nárok na místo ve školce pro dvouleté děti, který by mohl umožnit plynulejší návrat žen na trh práce a výrazněji tak přispět ke zlepšení jejich ekonomické situace, bude obcemi garantován až od roku 2020.

„V zásadě lze shrnout, že současný stav je velmi nevýhodný pro ženy samotné, jejich rodiny i stát a zaměstnavatele, kteří ztrácí potenciál kvalifikovaných ženských pracovních sil“, uzavírá Skálová.

Celý systém, ve kterém nerovnosti vznikají, je velmi provázaný, jednou z prvotních příčin jejich existence a zároveň i obtížné odstranitelnosti jsou zakořeněné stereotypní představy o postavení žen a mužů ve společnosti a zakonzervované idealizující představy o tom, jaké by role žen a mužů měly být. Stávající situaci je možné změnit, pouze pokud nebudeme přemýšlet stereotypně, vezeme

v úvahu výsledky výzkumů a podíváme se na realitu střízlivým pohledem. Nezbytné je zvýšení právního povědomí široké veřejnosti a systémové změny na úrovni veřejných politik a v rámci legislativy, které vytvoří lepší podmínky pro sladění práce a péče a zmírní negativní ekonomické dopady rodičovství. Také tak dojde k rozšíření prostoru pro svobodnější rozhodování o dělbě rolí v rámci rodin i u jednotlivců a jednotlivkyň. Odborná i široká veřejnost tak stojí před velkou výzvou: nezjednodušovat pohled na role žen a mužů ve společnosti, ale reflektovat reálný stav a snažit se zlepšit životní podmínky všech zúčastněných.

V případě dotazů nebo potřeby dodatečných informací, komentářů apod., využívejte níže uvedený

Helena Skálová

ředitelka Gender Studies, o. p. s.  helena.skalova@genderstudies.cz, tel. 777 910 933

Napsat komentář