Rozhovor Haló novin s předsedkyní Komise žen ÚV KSČM Soňou Markovou

Rovné příležitosti je levicové téma

Rok 2020 přinesl další, již třetí ročník ocenění Žena roku, které uděluje Komise žen ÚV KSČM aktivním členkám komunistické strany, jejichž činnost je významná pro obec, město, spolky a organizace či společnost. Má třetí ročník nějaké novinky?

Jsem ráda, že soutěž vyhlašovaná Komisí žen získává stále větší oblibu a stoupá počet přihlášených členek KSČM, které si toto ocenění zaslouží svojí každodenní obětavou prací a působením na veřejnosti. Právě takové ženy chceme ocenit a medializovat. V minulých dvou ročnících porota složená z členek Komise žen z jednotlivých krajů, z vedení KSČM a Haló novin vybírala z několika desítek přihlášených ženy do 40 let a nad 40 let. Letos byla tato hranice  posunuta na 50 let a k tomu nově přibude možnost čtenářů a čtenářek Haló novin vybrat »svoji« Ženu sympatie.

Zopakujte, prosím, kdo může ženy nominovat a do kdy? Kam se zasílají návrhy?

Ženy mohou nominovat členové a členky KSČM i spolupracující Levicové kluby žen do poloviny června. Formuláře budou v těchto dnech rozesílány na všechny okresní výbory KSČM. I ženy, které byly již v minulosti nominovány a nebyly oceněny, je možno přihlásit opakovaně. Vyplněné přihlášky s podrobným odůvodněním zasílejte, prosím, tajemnici Komise žen Tereze Humpolcové Čechové na e-mailovou adresu: tereza.cechova@kscm.cz.

Co se týče ocenění Žena sympatie, tak zde budou vybírat čtenářky a čtenáři Haló novin. Přesné informace se dozvědí prostřednictvím Haló novin v pravý čas.

Komise žen se věnuje systematické vzdělávací činnosti v oboru rovných příležitostí. Jaké semináře máte v plánu na tento rok?

Od svého vzniku se Komise žen snaží vzdělávat členy, členky, sympatizantky a sympatizanty KSČM v oblasti rovných příležitostí žen a mužů. Naším cílem je také prosadit ženy na volitelná místa kandidátních listin do všech druhů voleb prostřednictvím přijatých závazných pravidel. Zatím se nám podařilo prosadit, a nebylo to vůbec jednoduché, pouze doporučení. To však nebývá vždy respektováno.

V rámci osvěty pořádáme, jak jste zmínila, dvakrát do roka semináře, které zájemce a zájemkyně seznamují s významnými osobnostmi ženského hnutí a s tématy rovnosti žen a mužů. Pro letošní rok chystáme jarní seminář ke 200. výročí narození Boženy Němcové (1820-1862) a budeme se zabývat i přípravou na XI. sjezd KSČM v oblasti rovnosti žen a mužů. Seminář máme naplánován na sobotu 4. dubna.

Podzimní seminář se v rámci oslav 75. výročí osvobození Československa a vítězství ve druhé světové válce ponese v duchu připomenutí méně známých žen zapojených v protifašistickém odboji v jednotlivých regionech. Budeme opět spolupracovat s Institutem české levice a doufám, že se nám podaří realizovat i záměr vydat o těchto ženách publikaci.

Vyhodnotíme samozřejmě i soutěž Žena roku. Chci při této příležitosti moc poděkovat místopředsedkyni Kateřině Konečné a místopředsedovi Stanislavu Grospičovi za významnou podporu naší činnosti.

Výročí narození slavné české spisovatelky Boženy Němcové připadá právě na dnešní den, 4. únor. Co pro vás Němcová znamená?

Božena Němcová předběhla svou dobu. Žila v době, kdy se ženy musely podřizovat mužům, a to právě Němcová nechtěla – ona chtěla o svém životě rozhodovat sama. Takže tím, jak žila, i svým literárním dílem klestila cestu ženské a také národní emancipaci. Jako první autorka psala kvalitní literaturu, čímž přispěla k rozvoji českého jazyka a české kultury. A také ke vzdělání a osvětě celých generací Čechů a Češek.

Již jste zmínila letošní konání sjezdu KSČM. Máte coby Komise žen ÚV KSČM v plánu prosadit nějaké změny do stanov strany, které souvisejí s vaší činností?

Změny ve stanovách prosazovat nemusíme, ale já osobně se opět pokusím získat delegátky a delegáty sjezdu pro větší podporu rovných příležitostí žen a mužů. Jsou to totiž výsostně levicová témata, která by nám mohla získat nové, tolik potřebné voliče a voličky.

Otázky rovnosti žen a mužů nejsou – někdy dosti překvapivě – jasné ani všem členům a členkám KSČM. Co v této věci děláte, aby se situace změnila?

To je pravda. Už samotný vznik Komise žen byl doslova vybojován. Řada mužů a dokonce i žen v naší straně považuje slovo gender za téměř neslušné slovo. Mají pocit, že máme ve straně i ve společnosti všechny problémy v této oblasti vyřešeny. Často slýchám, že schopné ženy se prosadí samy a že ony vlastně do stranických funkcí a politiky nechtějí. Někdy tomu tak skutečně je, ale otázka zní, proč nechtějí vstupovat do stávajících »pánských klubů a upocených šaten« a jestli máme opravdu vytvořeny podmínky pro »umístění schopných žen« na kandidátkách – to cituji výroky některých mužů, jestli těm mladším vyhovuje čas a způsob našich jednání apod.

Úsilí Komise žen spočívá v trpělivém přesvědčování, nabízení řešení, vzdělávání a osvětě v oblasti rovných příležitostí žen a mužů. Jde to pomaleji, než bychom si přáli. Musíme čelit řadě stereotypů v myšlení mužů i žen. Ani ženy, které již dosáhly určitého postavení a funkcí, nechtějí svým následovnicím pomáhat, zatímco muži se ochotně vzájemně podporují. Nicméně věřím, že aspoň část našich členů a členek si svůj původně negativní názor postupně upravuje.

Jak se vyvíjejí v KSČM názory na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí? Daří se nalézt nějaký jednotící náhled na tento dokument?

V této otázce zatím nenacházíme v KSČM jednotný postoj. Pod vlivem oprávněných obav z muslimského fanatismu a vnášení pro nás nepřijatelné ideologie i zvyků došlo k tomu, že úmluva Rady Evropy o potírání domácího násilí nejen na ženách vyvolává vlnu odporu, předsudků a někdy i falešných argumentů. Podivuji se nad tím, že z úst některých představitelů KSČM zaznívají stejné důvody odmítání jako od zástupců pravice a katolické církve. Je pravdou, že to, co deklaruje (nikoliv nařizuje) tato úmluva, máme již většinou ošetřeno v našem právním řádu. Není pravda, že nám budou například zakázány tradiční velikonoční zvyky nebo vnucováno mnohoženství. A také není, bohužel, pravda, že máme v oblasti domácího násilí vůči ženám, mužům, dětem a seniorům skutečně vše vyřešeno. Každý rok totiž v České republice umírá v důsledku domácího násilí a vražd motivovaných osobními vztahy několik desítek žen.

Jste členkou Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích, které spadá pod gesci Rady vlády pro rovnost žen a mužů. O čem se zde v poslední době jednalo a jaký je přínos takového orgánu?

Členkou tohoto poradního orgánu vlády jsem již několik let a jsou v něm zastoupeny všechny politické strany, akademický svět, velké firmy a neziskové organizace zabývající se rovností žen a mužů v rozhodovacích procesech. Na příkladu dlouhodobé činnosti tohoto výboru je krásně vidět, že dosud žádná vláda v České republice neměla a ani nemá zájem věnovat se této problematice. V podstatě nepovažuje otázky rovnosti za důležité a tématy genderu se zabývá spíše formálně, aby se »vlk nažral a koza zůstala celá«.

Jak vnímáte pozici Heleny Válkové, která je z titulu funkce zmocněnkyně pro lidská práva výkonnou místopředsedkyní Rady vlády pro rovnost žen a mužů (v čele je premiér)? Odvedla z vašeho pohledu práci na tomto úseku?

Paní Válková se formálně k těmto otázkám přihlásila na seminářích a konferencích, které se v poslední době konaly. Fakticky ale není schopná a zřejmě ani nemá dostatečnou autoritu skutečně něco posunout dopředu. Takže stále platí, že když neuděláme nic zásadního, budeme na skutečnou rovnost žen a mužů čekat dalších sto let…a o to asi jde.

Monika HOŘENÍ

Napsat komentář