V České republice přetrvávají nerovnosti v postavení a podmínkách žen a mužů. Pokrok ve srovnávání byl za posledních pět let jen malý. Covidová epidemie situaci naopak zhoršila a rozdíly prohloubila. Uvádí to Stínová zpráva o genderové rovnosti za roky 2016 až 2020, kterou včera na on-line tiskové konferenci představila Česká ženská lobby.

Dokument popisuje nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, rozdíly ve výdělcích a penzích žen a mužů, nedostatek školek či ohrožení samoživitelských rodin chudobou.

ČŽL zastřešuje 36 organizací na podporu žen, rodin či lidských práv. Na Stínové zprávě se podílely dvě desítky expertek na sociální problematiku a akademiček. Editorkami jsou Petra Jelínková a Jana Radovanovičová. Stostránkový dokument popisuje situaci v oblastech, které upravuje Úmluva OSN o odstranění diskriminace žen. Zpráva se zaměřuje na zastoupení žen v politice a médiích, na dostupnost péče o malé děti, zaměstnanost, porodnictví, rovnost ve vzdělávání a vědě, chudobu či ohrožení domácím a sexuálním násilím. Věnuje se i postavení migrantek a romských žen. Shrnuje dostupné údaje i výsledky českých analýz a mezinárodních žebříčků za posledních pět let.

Malé krůčky

»Vidíme drobné malé pozitivní krůčky díky iniciativě organizací, které se tématům dlouhodobě věnují. Že bychom mohly souhrnně říct, že se podmínky a prostředí zlepšují, to nemůžeme. Ukazují to mezinárodní srovnání. Tématu rovnosti není dávána dostatečná priorita, není to vnímáno jako problém a není politická podpora. Posun za posledních pět let je velmi malý a situace není stále dobrá. Bohužel pandemická krize odkryla nerovnosti,« řekla šéfka ČŽL Hana Stelzerová. Podle ní bez systémových změn a zákonných úprav v ČR i v EU bude cesta k narovnání zdlouhavá.

Podle odborníků je zastoupení vyrovnané, pokud se pohybuje mezi 40 a 60 procenty. Za kritickou hranici označují experti třicetiprocentní podíl. V Senátu v ČR připadá ženám 16 procent křesel, ve Sněmovně měly před letošními volbami 23 procent. V krajských zastupitelstvech tvoří pětinu, v městských a obecních 29 procent. Hejtmanka je jedna. V patnáctičlenné vládě byly čtyři ministryně. Zpráva poukazuje na to, že Česká republika se v mezinárodních žebříčcích propadá.

Místy chybějí školky

Podle dokumentu je v ČR nedostatek školek, hlavně v některých regionech. Děti pod tři roky navíc nemají na umístění nárok. Ani ty tříleté se ale nemusí do zařízení hned dostat. Ve školním roce 2018/2019 neuspělo 32 804 žádostí a dostatečný není ani počet dětských skupin, uvádí zpráva. Ve vzdělávání přetrvává odlišné směrování dívek a chlapců.

Horší postavení a podmínky mají stále ženy ve vědě, připouští zpráva. V akademickém sektoru přetrvává horizontální i vertikální genderová segregace, a to včetně rozdílů v platech mužů a žen. V roce 2018 tvořily ženy 36 % akademických pracovníků, přičemž zastávaly pouze 15 % profesorských pozic a 26 % docentských pozic.

Naopak pozitivně lze hodnotit, že k oblasti sexismu v reklamě je nově k dispozici judikatura Nejvyššího správního soudu, který v dubnu 2021 rozhodl, že reklama využívající fotografií nahé ženy k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží staví ženu do pozice sexuálního objektu a je v rozporu s dobrými mravy, konkrétně představuje diskriminaci vůči ženám a snižuje lidskou důstojnost.

Znevýhodněné skupiny žen

Například o situaci v porodnictví hovořila na tiskové konferenci Ivana Antalová. Praxe v ČR ukazuje, že se státu nedaří naplňovat doporučení daná posledním přezkumem CEDAW v oblasti reprodukčních práv žen.

Postavení vícečetně znevýhodněných žen se věnovala Eva Valentová. Jejich diskriminaci, zvláště migrantek a Romek, se zpráva věnuje v rozsáhlejších kapitolách. Tyto ženy podléhají strukturálním nerovnostem, jimž čelí rovněž majoritní skupina žen ve společnosti, avšak na tyto skupiny žen dopadají vícenásobně hůře. Ve svých životech čelí romské ženy a migrantky diskriminaci i pro svůj etnický, kulturní a sociální původ. V současnosti představují nejvíce znevýhodněné skupiny žen v naší společnosti, což se odráží na jejich ekonomickém a společenském postavení.

Nerovnost platů stálým problémem

Ženy také dál vydělávají méně než muži. Pracují často v oborech s nižšími výdělky a nedostávají se do vyšších pozic. Méně podle zjištění ale pobírají i na stejných pozicích. Menší příjem se pak promítá do nižší penze, ženám ve stáří hrozí víc chudoba. Zaměstnanost matek se propadá, chybějí zkrácené úvazky. »Pokud matka malého dítěte nesežene adekvátní péči k němu, nastoupí do práce, přičemž jde často o prekarizovanou (neplnohodnotně placenou) práci. Z této situace je těžké se vymanit,« uvedla na tiskové konferenci Eliška Kodyšová.

ČŽL zmiňuje, že covidová epidemie dopadla na obory, kde pracují hlavně ženy. Patří mezi ně zdravotnictví, školství či služby. S dětmi kvůli zavření škol zůstávaly doma také většinou matky. Covid způsobil všeobecně prohloubení problémů.

Celá zpráva se nachází na webových stránkách České ženské lobby www.czlobby.cz.

Od pravicové pětikoalice se významnějšího pokroku nedočkáme

Otázky Haló novin pro Soňu Markovou, předsedkyni Komise žen ÚV KSČM a dosavadní členku Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice při Radě vlády pro rovné příležitosti

Překvapuje vás, že navzdory všelijakým pozitivním kampaním a řadě opatření se za pět let nezměnila situace v nerovnosti postavení žen a mužů v ČR?

Situace v této oblasti mě vůbec nepřekvapuje, protože ani jedna z minulých vlád nevěnovala problematice skutečné rovnosti žen a mužů dostatečnou pozornost, a to ani slovní. Média se většinou zajímají jen na MDŽ a v době dovolených, kdy není moc o čem psát. Obecně se těmito otázkami zabývá pravice méně, považuje je za nevýznamné, nebo dokonce škodlivé. Kromě několika neziskových organizací nepovažuje toto téma za podstatné ani vláda, ani jednotlivé politické strany, kromě Strany zelených. Ta má ale v české společnosti mizivý vliv.

Myslíte si, že situace se zlepší v následujícím roce? Například po těchto sněmovních volbách bylo zvoleno více poslankyň. Ovšem lze něco převratného v tomto smyslu očekávat od pravicové vlády Petra Fialy?

Od pravicové pětikoalice se významnějšího pokroku rozhodně nedočkáme. Ani více poslankyň neznamená automaticky, že se situace změní k lepšímu. Ty, které si již vstup do politiky vydobyly, obvykle nechtějí pomáhat těm dalším, protože se bojí konkurence. Významně vyšší zastoupení žen v rozhodovacích procesech by ale mělo přinést více pozornosti dosud přehlíženým tématům, jako je domácí násilí, neopodstatněné rozdíly mezi platy a mzdami žen a mužů za stejnou práci, feminizace chudoby, dostatek míst v předškolních zařízeních, služby pro rodiče, nedostatečné zastoupení žen v politice apod. Bez legislativních změn se to ale vpřed neposune.

Zásadní je, že mladé ženy nemohou jít do zaměstnání (pokud tedy chtějí), protože ne všude je dostatek předškolních zařízení. Proč se v tomto nepokročilo?

Situace v jednotlivých obcích a městech je velmi rozdílná. Tam, kde této problematice věnují dlouhodobě pozornost a finanční prostředky, se v zásadě daří umísťovat všechny děti do jeslí a školek. Problém bývá v nově vznikajících satelitech, kde se staví domky bez jakéhokoliv zázemí. Celkově chybí masivnější státní podpora a cílené komplexní programy pro zřizování předškolních zařízení a také jejich provoz. Často totiž také chybí kvalifikovaná pracovní síla, protože platy jsou příliš nízké.

Principiální nespravedlnost je nerovnost v odměňování mužů a žen na stejné pozici, z toho plynoucí nižší důchody žen. Souhlasila byste, aby počet vychovaných dětí ovlivnil výši starobního důchodu ženy?

Myslím si, že by počet vychovaných dětí nemělo být zásadní kritérium pro výši důchodů. Mít či nemít děti není pouze na rozhodování samotné ženy. Svoji roli hraje její zdravotní stav, sociální postavení a také prostá možnost se rozhodnout, zda děti mít chci. Neznamená to přece, že bezdětné ženy nebo pouze s jedním dítětem jsou menším přínosem pro společnost. Navíc by se na výchově dětí měli vždy rovným dílem podílet také otcové. Ve vyspělé společnosti by měl mít důchod vždy takovou výši, aby po celoživotní práci mohl senior či seniorka důstojně žít. Počet vychovaných dětí by ale mohl například být kritériem pro dřívější odchod do důchodu.

Bude se Komise žen ÚV KSČM nějak zabývat závěry této stínové zprávy, diskutovat o ní?

Předpokládám, že si členky Komise žen zprávu prostudují a na příštím jednání Komise žen o ní budeme podrobně diskutovat. Z široké diskuse by měly vzejít i podněty do volebního programu KSČM.

Monika HOŘENÍ