Tato technologie přispívá kupříkladu k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob. Řada chorob má genetický původ a způsobuje je chyba v genetickém kódu. Ten je uložen v lidské DNA. Nástroj CRISPR, na němž se rozhodujícím způsobem podílely oceněné vědkyně, dokáže v DNA najít problematické místo a následně ho zcela odstranit nebo vhodně nahradit.

Nobelovu cenu za chemii letos získaly Francouzka Emmanuelle Charpentierová (*1968) a Američanka Jennifer Doudnaová (*1964) za rozvinutí metody úprav genetické informace. Podílely se na vývoji takzvaných molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit DNA zvířat, rostlin a mikroorganismů.

»Jedná se o velmi silný genetický nástroj,… který je pro lidstvo obrovskou příležitostí,« řekl k metodě CRISPR předseda Nobelova výboru pro chemii Claes Gustafsson. Zároveň ale varoval, že uvedená »technologie musí být používána s velkou opatrností«.

V reakci na získání prestižního ocenění Doudnaová řekla, že doufá, že její práce bude využita pro dobrou věc a prospěje lidstvu. Výbor připomněl, že nůžky CRISPR-Cas9 se dnes využívají nejen v základním výzkumu, ale byly díky nim například vyvinuty plodiny odolné vůči plísním a škůdcům.

Charpentierová a Doudnaová jsou teprve šestou a sedmou ženou, které získaly Nobelovu cenu za chemii. »Doufám, že to vyšle pozitivní poselství mladým dívkám, které se budou chtít vydat na cestu vědy,« prohlásila Charpentierová.

Slavnostní předání ocenění je plánováno na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Připomeňme, že Nobel byl blízkým přítelem Berty Suttnerové (1843-1914), pražské rodačky, první ženské nositelky Nobelovy ceny míru.