Ing.Hana Aulická Jírovcová - Ústecký kraj zvolená poslankyně

Ing. Květa Matušovská - Pardubický kraj zvolená poslankyně

Ing. Miloslava Vostrá - Středočeský kraj zvolená poslankyně

Jsou ženy ve společnosti opravdu rovnoprávné .......

Zvyšuje se počet týraných žen ......

 

Monthly Archives: Listopad 2017

100 výročí VŘSR

Ženy-bojovnice ve dnech VŘSR – Alexandra Kollontaiová

V tomto článku, napsaném v roce 1927 (dost dlouho po bolševickém upevnění moci), Alexandra Michajlovna Kollontaiová popisuje vedoucí úlohu, již ženy hrály v ruské revoluci roku 1917. I když je hluboce zaměřen na bolševiky, dobře popisuje činnost dělnických žen v revoluci.

Jen tak na okraj: Pokud někomu alespoň z vás starších to jméno něco připomíná, jste na správné stopě; jde skutečně o sovětskou diplomatku, velvyslankyni ve Švédsku.

Kdo byly ženy, které se zúčastnily VŘSR? Izolovaní jednotlivci? Ne, byly jich spousty; deseti-, statisíce bezejmenných hrdinek, které, pochodujíce bok po boku s dělníky a rolníky pod rudým praporem a heslem sovětů, kráčely přes trosky carské teokracie do nové budoucnosti…

Když se ohlédnete zpět do minulosti, uvidíte je, ty masy bezejmenných hrdinek, které Říjen našel žijící v hladovějících městech, ve zbídačených vesnicích vypleněných válkou… se šálou na hlavě (zatím jen velmi zřídka s rudým šátkem), v obnošené sukni, záplatované zimní blůze. Mladé i staré, dělnice i ženy vojáků, rolnice i hospodyně z městské chudiny. Vzácněji, mnohem řidčeji v oněch dnech, dělnice na úřadech a odbornice, ženy vzdělané a kulturní. Ale mezi těmi, kdo nesli rudou vlajku k říjnovému vítězství, byly i ženy z řad inteligence- učitelky, zaměstnankyně úřadů, mladé studentky vysokých škol a univerzit, doktorky. Pochodovaly s radostí, neúnavně, cílevědomě. Šly kamkoli, kam byly poslány. Na frontu? Nasadily vojenskou čapku a staly se bojovnicemi v Rudé armádě. Když si nasadily rudé pásky, spěchaly na stanice první pomoci, aby pomohly Rudé frontě proti Kerenskému v Gatčině. Pracovaly jako spojařky. S úsměvem, naplněny vírou, že se děje něco závažného, že každá z nich je zoubkem v soukolí revoluce.

Memorandum

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI POLITIČEK NAPŘÍČ SPEKTREM

Jak jsme vás informovali na tomto místě 5. října, na sklonku září se uskutečnila v Poslanecké sněmovně diskuse političek napříč politickým spektrem o porodní praxi u nás a v zahraničí. Cílem bylo nalézt téma, které spojuje všechny ženy bez rozdílu politické orientace. O čem vlastně je tato volná platforma?

Kdo jsme

My, volně sdružující se Političky napříč spektrem, ať již jsme členkami politických stran, jejich ženských platforem, ženských spolků a klubů, nebo jsme političkami bez stranické příslušnosti, deklarujeme tímto memorandem vůli a potřebu vzájemné spolupráce a solidarity.

Proč jsme vznikly

Sdružujeme se, protože jsme učinily zkušenost, že v prostředí české politiky je vzhledem k jejímu převážně mužskému obsazení zatím obtížné prosazovat některá témata, a obzvlášť ta, s nimiž se v české společnosti setkávají vzhledem ke svým životním drahám zejména ženy. Nikdy nedojde k potřebným změnám v oblasti rodinné politiky, péče, porodnictví, ve školství, ve zdravotnictví, ve specifických tématech světa práce a v dalších oblastech, dokud budou politicky, ekonomicky a následně i mediálně podceňovány. Současná politika se nedostatečně věnuje oblastem, které jsou podstatné pro více než polovinu populace – pro ženy.

Chceme demokratičtější a lépe fungující politiku, která bude benefitem pro celou společnost. Chceme připomínat, že každé dobré řešení v těchto oblastech ovlivní situaci nás všech. V politice nám chybí akcent na budoucnost, širší perspektiva a odpovědnost pro další generace.

Jaké jsou naše cíle

Naším společným cílem je prosazovat v politických stranách a veřejném životě témata, která jsou vzhledem k odlišným životním drahám mužů a žen v současné české společnosti podstatná zejména pro ženy. Je pravděpodobné, že se nad těmito tématy v rámci platformy Političky napříč spektrem následně hodnotově střetneme. Nyní jsme ale ve stavu, kdy se v politice nad tématy, jako je domácí násilí, stejná odměna za stejnou práci, chudoba žen, humanizace českého porodnictví, očkovací kalendář či feminizace školství, vede v lepším případě jen nedostatečný a nekonstruktivní dialog, v horším případě se jedná o monolog. Nenecháme se odradit skutečností, že v politických rozhodováních je často větší důraz kladen na pocity, než na věcné argumenty.

Rovnost pro nás neznamená stejnost. Nebudeme se vzdávat vlastního vidění světa, ani politického přesvědčení. Věříme v šanci, kterou dává konstruktivní dialog, a k němu také budeme společně vytvářet prostor.

Způsob fungování

Političky napříč spektrem je volná politická platforma, kterou lze podpořit podpisem tohoto memoranda. Setkání, veřejné diskuse a další výstupy připravují volně se tvořící organizační skupiny političek podporujících platformu.

Toto memorandum dosud podpořily (v abecedním řazení):

Lydie Franka Bartošová (Pirátky na palubě), Jitka Češková (Zelení), Jana Duchková (Sdružení žen KDU-ČSL), Michaela Hadravová (Idealisté cz), Eva Horáková (Česká pirátská strana), Monika Horáková (Fórum političek Strany zelených), Lucie Hradecká (Fórum političek SZ), Petra Jelínková (Fórum političek SZ), Marie Jílková (Sdružení žen KDU-ČSL), Miluš Kotišová (Pirátky na palubě), Lada Lapinová (Sdružení žen KDU-ČSL), Soňa Marková (KSČM), Michaela Marksová (ČSSD), Ivana Milek (Zelení), Nina Nováková (Evropská unie žen), Olga Pavlů (Zelení), Magdalena Pospíchalová (Oranžový klub), Olga Richterová (Pirátky na palubě), Petra Smutná (Pirátky na palubě), Pavlína Stankayová (Sdružení žen KDU-ČSL), Květa Šlahúnková (Levicové kluby žen), Jolana Truncová (Zelení), Pavla Tůmová (Sdružení žen KDU-ČSL), Michaela Trtíková Vojtková (Fórum političek SZ), Jana Vildumetzová (ANO), Lucia Zachariášová (Fórum političek SZ)

(za)

FOTO – Facebook/Političky napříč spektrem

 

Seminář – Božena Viková Kunětická

Ženy v KSČM  nerezignovaly

Na padesát účastnic, a také dva účastníci, se sjeli v sobotu do pražského sídla KSČM na celostátní seminář pořádaný Komisí žen a Oddělením pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ústředního výboru. Pravidelné vzdělávání žen autentické levice, které o to projeví zájem, je totiž ambicí Komise žen. Na programu byla beseda o diskriminaci žen v důchodovém systému a připomenutí osobnosti Boženy Vikové Kunětické.

Důchodový systém má dobrou bilanci, jeho schodek významně klesá s výhledem na přebytek, což bere vítr z plachet panikářům, že prý »na důchody nebude«, započal besedu místopředseda ÚV KSČM a poslanec Jiří Dolejš. S růstem mezd a platů a vyšší zaměstnaností se zvyšuje objem vybraných prostředků v průběžném důchodovém systému. Dokládá to udržitelnost tohoto systému za podmínky, že lidé jsou zaměstnáni. Dolejš poukázal na neuváženost mnohých voličů, kteří své hlasy ve volbách dali různým nelevicovým politickým subjektům, přitom právě »pod tlakem parlamentní levice se zastropoval odchod do důchodu na 65 let« a prosadila se i jiná opatření ve prospěch seniorů a seniorek.

Průměrné důchody žen jsou asi o 2000 Kč nižší než mužské, protože jsou vypočteny z nižších ženských průměrných platů (průměrný plat muže cca 32 000 Kč, ženy 25 000 Kč). Vychází to z mnoha příčin, například nižších platů v odvětvích, jež jsou doménou žen (pečovatelství, školství, zdravotnictví), také z míry ekonomické aktivity žen, která v současné době činí 54 % (v 80. letech bylo cca 61 % zaměstnaných žen a 78 % mužů). Dolejš připomněl opakované snahy KSČM o prosazení zálohovaného výživného ve prospěch samoživitelů a samoživitelek, což však neprošlo parlamentem. Všechny tyto vlivy způsobují feminizaci chudoby.

Badatelka Mgr. Eva Bartůňková svým výkladem velmi zaujala.

Dolejš poukázal na velký rozdíl mezi penzemi tzv. starodůchodců a mladodůchodců. »Nůžky jsou tak rozevřené, že to nelze dorovnat valorizací, i když se upravilo valorizační schéma,« vysvětlil. Proto se komunisté v nadcházejícím volebním období sněmovny budou snažit zvýšit hodnotu základní výměry důchodů u starodůchodců. Současně bude KSČM nadále odmítat pokusy o znovuzavedení druhého pilíře, který finančně podsekává první (státní) pilíř. Ten musí zůstat úpravou parametrů stále životaschopný. »Vítězstvím pravice ve volbách znovu přijde útok na důchodový systém,« předpovídá Dolejš, proto má stále smysl hájit program KSČM. Komunisté budou nadále usilovat o pravidelnou a dostatečnou valorizaci důchodů (i sociálních dávek a nemocenské podle skutečných základních životních potřeb) či o zavedení institutu minimálního důchodu nad úrovní životního minima.

Kontroverzní, ale první

Účastníci a účastnice vyslechli také přednášku badatelky Sekce regionálních dějin Klubu společenských věd Evy Bartůňkové o dramatičce, spisovatelce a političce Boženě Vikové Kunětické (1862-1934). »Chceme se seznamovat se ženami, které patří do našich dějin, i když nejsou součástí dělnického a komunistického hnutí,« vysvětlila dlouhodobý záměr Komise žen její předsedkyně Soňa Marková. Zajímají nás ženy, které svým vkladem přispěly k uplatňování rovných příležitostí mužů a žen, dodala.

»Viková Kunětická byla populární, ale nebyla nadprůměrná. Měla však určité místo v ženském hnutí a byla v něčem první,« uvedla badatelka tuto prakticky neznámou osobnost, jež je zajímavá tím, že v roce 1912 byla jako první žena v českých zemích zvolena ve volbách »ženou-poslancem«. Viková ve svých románech a divadelních hrách, byť dnes již překonaných, horovala za ženské vzdělávání, rovnost v manželství, kritizovala nedostatky v zákonodárství upravujícím manželství a rozvod, odmítala dvojí morálku pohlížející na muže jinak než na ženu.

Její veřejná činnost byla rozporuplná, v mnoha ohledech projevovala nekonzistentní názory. Zajímala se jen o ženy středostavovské, odmítala však celibát učitelek a usilovala o zavedení sítě mateřských škol a jeslí. Od roku 1909 byla členkou Národní strany svobodomyslné, předsedkyní její ženské složky, a za tuto stranu kandidovala ve volebním obvodu Nymburk – Mladá Boleslav do Českého zemského sněmu. Nebyla první ženskou kandidátkou v historii, ale první u nás i v celé střední Evropě, jež ve volbách uspěla. Po zrodu ČSR působila také jako členka Revolučního národního shromáždění a senátorka.

»Byla vlastenkou a nacionalistkou, avšak toto nutno zvažovat na vahách a brát v dobovém kontextu,« upozornila Bartůňková. Protože národ nadřazovala všemu, nesouhlasila mj. s T. G. Masarykem, jenž odhalil nepravost Rukopisů. »Nikdo nemá právo brát národu iluze, ať jsou jakékoli,« stála si na svém Viková a Masarykovi vyčítala i jeho roli v hilsneriádě.

(mh)