Mgr.Marta Semelová - vedoucí kandidátka za KSČM - Praha

Mgr.Dana Lysáková - vedoucí kandidátka za KSČM - Liberec

Pavlína Nováková Hrabálková - vedoucí kandidátka za KSČM - Jablonec nad Nisou

Mgr.Táňa Šormová - vedoucí kandidátka za KSČM - Hradec Králové

Mgr.Soňa Marková - kandidátka do Senátu PČR za KSČM - VO 47 Náchod

Mgr.Marta Semelová - kandidátka do Senátu PČR - VO 17 Praha

Ing.Eva Valjentová - kandidátka do Senátu PČR - VO 2 Sokolov

Mgr.Šárka Kalvová - kandidátka do Senátu PČR - VO 35 Jablonec nad Nisou

Zuzana Bohmová - kandidátka do Senátu PČR - VO 62 Prostějov

Dáša Bazalková - kandidátka do Senátu PČR - VO 77 Vsetín

PaedDr.Milada Halíková - kandidátka do Senátu PČR Karviná

 

Monthly Archives: Leden 2018

Rozhovor Haló novin se Soňou Markovou, předsedkyní Komise žen ÚV KSČM a členkou vládního Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích

Naším cílem je ocenit ženy, které přispívají ke zlepšení života

Končí další rok plný politické práce. Čím se členky Komise žen Ústředního výboru KSČM zabývaly letos?

Komise žen se za dobu své existence stala respektovanou součástí politiky KSČM. I když naše snahy nejsou vždy korunovány úspěchem, jsem ráda, že se nám pomalu daří měnit názory funkcionářů i řadových členů či sympatizantůmyslím teď mužů i žen na rovné zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách naší strany, na potřebu hledět na svět i specifickýma očima žen, naslouchat jejich názorům a návrhům řešení problémů, a třeba i používat genderově korektní jazyk. To sice vypadá jako zdánlivě směšná maličkost, ale žádný z mužů, delegátů sjezdu by zřejmě nechtěl být »delegátka Josef Novák«, zatímco já jsem byla »delegát Soňa Marková«, stejně jako ostatní účastnice.

Naše komise se vyjadřuje ke všem nevyřešeným genderovým problémům současné společnosti, ať už to jsou rozdíly mezi platy a důchody žen a mužů, feminizace chudoby, chybějící náhradní výživné matkám samoživitelkám (i otcům samoživitelům), nedostatek jeslí a školek i nemožnost skloubit rodinný a pracovní život, násilí na ženách, sexismus či nedostatečné zastoupení žen v rozhodovacích procesech, včetně politiky.

Pravidelně organizujeme vzdělávací semináře a mentorinky pro ženy i muže, kam si zveme odborníky a odbornice ze všech potřebných oborů.

Komise žen je respektovaná, přesto jsem zaznamenala, že její činnost není všemi členy a členkami komunistické strany vnímána jednoznačně pozitivně. Čím si to vysvětlujete?

Komise žen sice vznikla na základě rozhodnutí VIII. sjezdu a nikdo její potřebu a význam pro moderní levicovou stranu nezpochybnil ani na IX. sjezdu, ale negativní hlasy opakovaně zaznívají. Zvlášť tehdy, když se snažíme prosadit závazné pravidlo do kritérií pro sestavování kandidátních listin nebo když pořádáme semináře o osobnostech ženského hnutí, které sice nebyly členkami komunistické strany, ale ve své době se staly průkopnicemi v různých oblastech společenského, kulturního a politického života. Některé členky Komise žen se potýkají i s nechutí krajských funkcionářů KSČM zvát je na jednání krajských výborů a také se těmto některým funkcionářům příliš nechce spolupracovat při informování o našich akcích.

Někdy se setkáváme i s určitou dávkou nepochopení u samotných žen, které si své »významnější« postavení již samy vydobyly a nyní nemají potřebu a chuť pomoci svým následovnicím. Na vině také bývá určité stereotypní myšlení v duchu: celou dobu jsme to dělali takto, proč bychom to měli nyní měnit…