Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) zveřejnil Index rovnosti žen a mužů za rok 2021, v němž Česká republika obsadila 22. místo z 27 zemí EU.

Nejhůře je na tom ČR v zastoupení žen v oblasti ekonomického rozhodování, kde jí patří poslední 27. místo ze všech členských států. Nejlepší výsledek, 6. místo mezi všemi zeměmi EU, zaznamenala ČR v oblasti zdraví v přístupu ke zdravotním službám. Některé nerovnosti navíc prohloubila pandemie. Ekonomické dopady pocítily více ženy, které rovněž nesly mnohem větší břímě v souvislosti s péčí o děti. Naopak přímé zdravotní dopady měla pandemie ve větší míře na muže.

Index komplexně měří pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v hlavních kategoriích: práce, zdraví, čas, finance, znalosti a moc. Na předních příčkách se tradičně umístily země považující rovnost žen a mužů za svou prioritu – Švédsko, Dánsko a Nizozemsko. Největší pokrok v rovnosti žen a mužů od roku 2010 zaznamenaly Lucembursko, Malta, Itálie a Rakousko, nejmenší posun naopak Česká republika, Maďarsko a Polsko. Oproti loňskému žebříčku si Česká republika polepšila o jednu příčku.

»Výsledky indexu jsou zajímavé v tom, že přinášejí pravidelné srovnání s ostatními státy Evropské unie. Data ukazují, že genderové nerovnosti se české společnosti daří odstraňovat jen velmi pozvolna. Nejde přitom jen o abstraktní statistiky, ale o nerovnosti, které dopadají na život každého z nás. S nerovným odměňováním, nemožností nalézt práci po rodičovské, genderovými stereotypy ve školství či absencí žen ve vedoucích pozicích se stále setkává velká část společnosti. Jednoduchá řešení neexistují a k podpoře genderové rovnosti je potřeba přistupovat komplexně. Změnu by měla přinést nová Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030, která komplexní přístup přináší,« řekl ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR a místopředseda Správní rady Evropského institutu pro rovnost žen a mužů Radan Šafařík.

(za, mh)