Istambulská úmluva
Nebuďme slepí k násilí a ratifikujme Istambulskou úmluvu
Násilí se stalo, bohužel, nedílnou součástí naší společnosti. Jsou mu vystaveni zejména slabší, závislé a znevýhodněné osoby. I když se o některých druzích tohoto nežádoucího jevu přece jen veřejně mluví více než dřív – například o násilí na ženách a dětech – násilí na seniorech je ve společnosti stále částečně opomíjeno. Přitom se podle odborníků týká až 20 procent starých lidí. Násilí má mnoho podob a ty se často v různé míře kombinují. Oběti mohou být vystaveny fyzickému násilí v podobě strkání, fackování, tahání za vlasy, smýkání, házení předmětů nebo znehybňování. Násilník svoji oběť často trýzní i psychicky pomocí slovního týrání, ponižování, zesměšňování, permanentní kontrolou, výslechy či vyhrožováním. Ženy se také setkávají se sexuálním násilím formou vynucování intimních kontaktů. Násilí se však může objevit i v ekonomické rovině a spočívá v zamezení možnosti disponovat s finančními prostředky, v zákazu získání zaměstnání, neposkytování peněz či dokonce vystavování hladu. V sociální oblasti pak dochází k zákazu kontaktu s rodinou a přáteli, k nemožnosti využívání komunikačních prostředků a někdy i k úplné sociální izolaci.
K násilí dochází většinou v soukromí za zavřenými dveřmi domácností a zvlášť to psychické je těžko prokazatelné. Mezi obětí a násilníkem je většinou blízký partnerský nebo příbuzenský vztah a oběti se často nejen bojí, ale stydí násilí přiznat, i když se jedná o opakované, dlouhodobé a stupňující se útoky. Nebezpečí tkví v ohrožení samotné lidské důstojnosti, zdraví a dokonce i života obětí. Často bývají přítomné i děti, které strádají a zároveň získávají negativní vzory a následně považují projevy násilí za normální. Řešení nebývá jednoduché i proto, že týraná osoba sdílí s násilníkem řadu společného, včetně obydlí, ze kterého nemá kam odejít.
Nejčastěji se v souvislosti s násilím hovoří o násilí páchaném na ženách a mělo by být chápáno nejen jako vážné porušení lidských práv, ale je také příčinou i důsledkem nerovnosti žen a mužů. Ženy bývají vystaveny násilí právě z toho důvodu, že jsou ženy. Některé typy násilí, zejména domácí násilí, postihují ženy nepoměrně častěji (92-95 procent), v celé společnosti to je 32 procent! Výchozí bod násilného chování představují různé formy diskriminace, škodlivých praktik a genderové stereotypy. Nejdůležitějším dokumentem, který si dal za cíl vymáhat ve svých členských státech prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je Istambulská úmluva přijatá Radou Evropy v roce 2011. Česká republika naprosto ostudně otálela s podpisem až do 2. 5. 2016 a ratifikační proces stále probíhá! Rada Evropy odhadla roční náklady související s násilím na ženách v jednotlivých členských státech až na 34 miliard eur. Česká republika odhaduje výši ekonomických dopadů domácího násilí (náklady policie, státních zastupitelství, soudů, přestupkových řízení, poskytovatelů sociálních služeb, zdravotní péče, náklady na vyplacené nemocenské a podpory v nezaměstnanosti) na 1 328,2 milionu Kč. Mnohem závažnější jsou ale samozřejmě lidské a emocionální dopady. Ročně u nás zemře v důsledku domácího násilí několik desítek žen, 150 tisíc jich je ošetřeno kvůli napadení partnerem. Celosvětově zemře v důsledku domácího násilí nejvíc žen mezi 15. a 44. rokem. Daleko víc než na rakovinu, malárii nebo srdeční chorobu. Některým organizacím, politikům a představitelům církve však zřejmě vůbec nevadí takové závažné jevy jako sexuální násilí, domácí násilí, nebezpečné pronásledování (stalking) a stále více aktuální (v souvislosti s migrací) zločiny ve jménu tzv. cti či ženská obřízka. V Istambulské úmluvě vidí nepotřebný diktát, hovoří o odebírání dětí, smazání biologického rozdílu mezi muži a ženami, zakazování pomlázek, diskriminaci mužů či »vládě homosexuálů«. Naposledy takto nepravdivě kázal ve svatovítské katedrále významný představitel české katolické církve kněz Petr Piťha při příležitosti svátku svatého Václava.
Jediným možným řešením je, kromě ratifikace Istambulské úmluvy, zavedení nulové tolerance vůči násilí, změnit příslušnou legislativu a zavést potřebná praktická opatření k zajištění bezpečnosti a pomoci při zotavení a návratu k normálnímu životu obětem násilí. Důležité je také vyčlenění dostatečných finančních zdrojů. Žijeme přece v 21. století, ne ve středověku!
Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně zdravotnictví (KSČM)
Letní aktivita
I v letním období se některé naše ženy aktivně zúčastnily sportovního klání. Jednou z nich je tajemnice Komise žen ÚV KSČM Terezka Humpolcová Čechová.
Získala druhé místo v závodě chůze v rámci akce Zátopkův zlatý týden. Všichni Terezce gratulujeme k tak skvělému umístění
Stanovisko Komise žen při ÚV KSČM ke Dni rovnosti žen a mužů
Stanovisko Komise žen při ÚV KSČM ke Dni rovnosti žen a mužů
Devatenáctý červen si již tradičně připomínáme jako Den rovnosti žen a mužů. Ženy sice netvoří ve společnosti menšinu a podle práva jsou již více než sto let u nás „rovnocennými občany“, přesto jsou jim stále kladeny do cesty více či méně viditelné překážky. Těmi jsou především společenské předsudky, stereotypy, různé druhy více či méně skryté diskriminace při sestavování kandidátních listin pro všechny typy voleb a také větší zodpovědnost za výchovu a péči o děti i staré rodiče nebo domácnost. Velmi závažným problémem zůstává platová nerovnost mezi ženami a muži, tedy rozdíl mezi výší platu, který pobírají muži a výší platu, který dostávají ženy. Tento rozdíl je měřený jako relativní rozdíl v průměrném hrubém hodinovém výdělku všech zaměstnankyň a zaměstnanců. Ženy v České republice si za hodinu vydělají v průměru o 22% méně než muži. Tento rozdíl daleko převyšuje průměr ostatních evropských zemí (16 %), a Česká republika se tak řadí na konec žebříčku platové nerovnosti. Ženy přitom mají stejnou nebo i lepší kvalifikaci než muži. Příčin této velké platové nerovnosti mezi ženami a muži je několik. Jedná se o diskriminaci na pracovišti, ženy často vykonávají profese s nízkým platovým ohodnocením a mimo manažerskou sféru, konflikt mezi pracovními a rodinnými povinnostmi, ženy chybějí na vyšších a vedoucích pozicích, v neposlední řadě jde také o nedocenění ženské práce a dovedností. To, že ženy vydělávají v produktivním věku méně, se pak nevyhnutelně odrazí na jejich nižším důchodu a také vyšším riziku chudoby ve stáří. V roce 2013 bylo chudobou ohroženo až 14, 7 % žen starších 65 let v porovnání se 7 % mužů!
Den rovnosti žen a mužů je proto příležitost zamyslet se nad všemi otázkami a začít seriózně a bez emocí i předsudků hledat řešení. Ženy nejsou a nebudou lepší nebo horší. Jsou prostě stejně dobré nebo špatné jako muži.
Žena roku 2018
Nominace na Ženu roku 2018
Letošní cena pro aktivní členky KSČM, které svou činností ve veřejném prostoru pomáhají dalším občanům a přispívají tak k tomu, že naše města, obce, spolky a celá společnost žije lépe, radostněji a kvalitněji, zná nositelky.
Jak jsme informovali v Haló novinách, 22. června zasedla v Praze porota ve složení: čtrnáct členek Komise žen ÚV KSČM, místopředsedkyně ÚV Kateřina Konečná a šéfredaktor Haló novin Petr Kojzar, a z 24 nominací, které zaslali jednotlivci i subjekty, vybrala pětici Žen roku 2018 a jednu nositelku zvláštního ocenění. Jejich jména budou oznámena v říjnu na slavnostním setkání u příležitosti 100. výročí vzniku ČSR, kam budou všechny nominované pozvány. Dnes vás v abecedním pořadí seznámíme s nominacemi. Všechny tyto ženy jsou svým celoživotním úsilím inspirací pro ostatní.
Eva BADINKOVÁ, Bystřice pod Hostýnem
Krajská zastupitelka, aktivně pracuje jako místopředsedkyně ZO KSČM, je členkou OV v Kroměříži, kandidovala do Senátu. Její doménou je organizování besed pro občany z oblasti ochrany zájmů spotřebitelů, bezpečnosti, domácího násilí. Aktivně se zapojila do práce školských rad na dvou středních školách. V současné době se pustila do boje za záchranu a zachování zdravotní péče ve Zlínském kraji.
Dáša BAZALKOVÁ, Branky u Valašského Meziříčí
Předsedkyně ZO KSČM, předsedkyně Českého svazu žen v místě, členka LKŽ. Angažuje se v sociální oblasti.
Zuzka BEBAROVÁ RUJBROVÁ, Brno
Byla dlouholetou velmi známou a pracovitou poslankyní a političkou. Tři období pracovala jako předsedkyně petičního výboru, vedla vězeňský podvýbor, pracovala v delegaci OBSE. Je aktivní v mysliveckém spolku.
Ludmila BOHÁČKOVÁ, Křtiny
Dlouholetá předsedkyně ZO KSČM Křtiny, vede se synem pionýrskou skupinu, pořádají různé vzdělávací akce pro děti i dospívající mládež v oblasti šetrného přístupu k přírodě.
Jaroslava BOUDNÁ, Vyskeř
Od roku 1992 je předsedkyní spolku Podkrkonošská společnost přátel dětí zdravotně postižených Semily. V čele sdružení stojí již 25 let. Je duší festivalu Patříme k sobě, během něhož Semily hostily téměř 300 účastníků ze dvou desítek zařízení sociální péče pěti krajů ČR. Je členkou krajské rady zdravotně postižených. Je maminkou tělesně postiženého syna.
Marie HANISCHOVÁ, Most
Je velmi angažována v Klubu českého pohraničí – jako předsedkyně Oblastní rady KČP Most, hospodářka a členka Ústecké KR KČP a Národní rady. Ačkoli ji opustil manžel, vychovala pět dětí, nyní vychovává dvě vnučky. Je dobrovolnicí v mostecké nemocnici, velmi aktivní v propagaci KČP na sociálních sítích.
Hana HORSKÁ, Moravská Třebová
Radní Moravské Třebové, zastupitelka Pardubického kraje. Je pedagožkou základní školy a současně malířkou využívající pro svou tvorbu originální výtvarnou metodu. Její výstavy jsou společenskou událostí města i širšího regionu. Je moderátorkou a duší řady akcí KSČM v Moravské Třebové.
Milada KOCOURKOVÁ, Svitavy
Navzdory vysokému věku je stále veřejně činná, zajímá se o veřejné dění. Své názory na současnost i obavy o uchování mírového života pro všechny vkládá do svých básní, které také s radostí recituje na akcích LKŽ, KSČM či dalších vlasteneckých spolků.
Erika KOHOUTOVÁ, Rudoltice
Předsedkyně OV KSČM Ústí nad Orlicí, členka výboru pro sociální věci a neziskový sektor Zastupitelstva Pardubického kraje. Bývalá místostarostka Rudoltic, nyní tamní zastupitelka. V obci založila před 23 lety s předsedou ZO tradici prvomájových veselic. Je předsedkyní LKŽ Lanškrounsko a členkou RR LKŽ, členkou ÚV KSČM, členkou odborného zázemí strany.
Mária KOUDELOVÁ, Adamov
Dlouholetá odborářka a funkcionářka OS Kovo, která se angažuje o zlepšení života pracovitých a slušných občanů. Navštěvuje podniky a účastní se kolektivních vyjednávání o zkvalitnění pracovních podmínek zaměstnanců. Kandidovala do Senátu.
Marie KÖHLEROVÁ, Liberec
Je za ní celoživotní aktivní práce pro ženské a komunistické hnutí. Je stále aktivní v LKŽ Liberec, předsedkyně organizace. Dále je předsedkyní ZO KSČM, členkou pléna OV a VV, aktivně pomáhá při pořádání dětských akcí. Běžně zapojuje do této činnosti i bezpartijní ženy, které její aktivitu následují.
Jaroslava KRISTENOVÁ, Moravičany
Dlouholetá členka a funkcionářka OV KSČM Šumperk.
Helena KUBRTOVÁ, Týniště nad Orlicí
Pracovala v řadě funkcí, nyní se navzdory věku stále angažuje v činnosti Česko-ruské společnosti a patří k neúnavným organizátorkám soutěží mládeže v ruském jazyce.
Stanislava MALKUSOVÁ, Karlovy Vary
Aktivní členka LKŽ a KČP, navzdory vysokému věku je stále aktivní v ZO KSČM, ráda každému pomůže v nouzi.
Helena MĚŠŤANOVÁ, Ráječko
Je místopředsedkyní ZO KSČM Ráječko a předsedkyní místní organizace Českého červeného kříže. Pomáhá organizovat společenské a sportovní akce v obci.
Alena NOVOTNÁ, Lázně Toušeň
Dlouhodobě pracuje jako členka OV KSČM Praha-východ, je členkou LKŽ, KČP a Společnosti česko-kubánského přátelství. Patří k nejpilnějším dopisovatelům Zpravodaje OV východ. Navzdory zdravotnímu stavu je velmi aktivní.
Marie ONDRÁČKOVÁ, Týniště
Je duší všech úspěšných akcí v Týništi a okolí, pracuje několik volebních období v zastupitelstvu města.
Alena PÍRKOVÁ, Šumperk
Dlouholetá členka a funkcionářka OV KSČM Šumperk.
Marta SEMELOVÁ, Praha
Dlouholetá pražská zastupitelka, předsedkyně klubu zastupitelů KSČM, předsedkyně pražské stranické organizace. Ve všech svých aktivitách vystupuje na povrch její opravdový zájem o starosti a problémy neprivilegovaného člověka. Nechybí na protestech a demonstracích občanů, odborářů, odpůrců válek apod. Je oblíbenou moderátorkou akcí, které pořádá KSČM pro veřejnost. Je uznávanou odbornicí na školství.
Jitka SUTNAROVÁ, Starý Plzenec
Dlouholetá předsedkyně ZO KSČM ve Starém Plzenci a předsedkyně spolku Hůrka a Radyně, který se stará o historické a kulturní památky. Členka ČSŽ. Díky její aktivitě, obětavosti a snaze spolupracovat s ostatními spolky je ve městě pořádána každoroční oslava MDŽ. Se spolkem se podílela na vybudování Kupecké stezky ve Starém Plzenci, pořádání ročníků Radoušových her na hradě, organizování přednášek pro veřejnost a výletů. Svým elánem strhává k aktivitě ostatní.
Květa ŠLAHÚNKOVÁ, Drnek
Předsedkyně RR LKŽ. Navrhovatelé o ní napsali, že je milá, snaživá, ochotná, obětavá, vstřícná a spolehlivá žena, která se nikdy nemračí a umí poradit a podat pomocnou ruku.
Ludmila ŠNEBERKOVÁ, Ostrov
Jako mladá členka strany je aktivně zapojena do práce Komise mládeže ÚV KSČM, je předsedkyní krajské komise mládeže a členkou ÚV KSČM. Pracuje v městském zastupitelstvu v Ostrově, na podzim povede tamní kandidátku.
Blanka TÝŘOVÁ, Libochovice
Celá léta se aktivně stará o propagaci strany jak ve vývěsní skříňce, tak prostřednictvím distribuce Haló novin. Je členkou střediskové rady KSČM v Libochovicích. Členka ČSBS.
Miroslava VAŠÍČKOVÁ, Rájec-Jestřebí
Je dlouholetou a uznávanou zastupitelkou města Rájec–Jestřebí, kde působí ve funkci předsedkyně komise pro občanské záležitosti. Aktivní ve svazu tělesně postižených, pořádá vzdělávací a rehabilitační zájezdy.
(mh)
FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ
Istambulská úmluva
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí
Istanbul, 11.V.2011
Preambule Členské státy Rady Evropy a její ostatní signatáři S odvoláním na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ETS č. 5, 1950) a její protokoly, Evropskou sociální chartu (ETS č. 35, 1961, novelizovanou v roce 1996, ETS č. 163), Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi (CETS č. 197, 2005) a Úmluvu Rady Evropy k ochraně dětí před sexuálním zneužíváním a obtěžováním (CETS č. 201, 2007); S odvoláním na následující doporučení Výboru ministrů členským státům Rady Evropy: Doporučení Rec(2002)5 o ochraně žen proti násilí, Doporučení CM/Rec(2007)17 o standardech a mechanismech rovnosti pohlaví, Doporučení CM/Rec(2010)10 o roli žen a mužů při prevenci konfliktů a budování míru a další relevantní doporučení; S ohledem na rostoucí počet případů řešených Evropským soudem pro lidská práva, jež vytvářejí důležité normy v oblasti násilí vůči ženám; S přihlédnutím k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech (1966), Mezinárodnímu paktu o ekonomických, sociálních a kulturních právech (1966), Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (“CEDAW”, 1979) a jejím Opčním protokolu (1999) a rovněž k Obecnému doporučení č. 19 Výboru CEDAW proti násilí na ženách, k Úmluvě o právech dítěte (1989) a jejím Opčním protokolům (2000) a k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením (2006); S ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu (2002); S odvoláním ná základní principy mezinárodního humanitárního práva a obzvláště Ženevské úmluvy (IV), vztahující se k ochraně civilních osob v době války (1949) a její dodatečné protokoly I a II (1977); Odsuzujíce veškeré formy násilí vůči ženám i domácího násilí; S vědomím, že uplatnění rovnoprávnosti mezi muži a ženami de jure i de facto představuje klíčový element prevence násilí vůči ženám; S vědomím, že násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženamí, jenž vedl k nadřízenosti mužů a diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji; S vědomím, že násilí vůči ženám jakožto násilí genderově podmíněné má strukturální povahu a toto násilí je jedním z klíčových společenských mechanismů jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům; Uvědomujíce si s hlubokým znepokojením, že ženy a dívky jsou často vystaveny závažným formám násilí, jako je domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucený sňatek, zločiny páchané ve jménu takzvané “cti” a mrzačení genitálií, jež představují závažné porušení lidských práv žen a dívek a obrovskou překážku dosažení rovnoprávnosti mezi ženami a muži.
