Den rovnosti žen a mužů byl poprvé vyhlášen 19. června 2006. Připomínáme si jím stále nedokončenou a dlouhou cestu ženské emancipace, cestu ke společnosti, kde bude rovnost mezi muži a ženami skutečnou prioritou. Ženská práva jsou totiž lidská práva. Vloni v červnu jsme si připomněli 100 let od chvíle, kdy ženy v Československu mohly jít poprvé k volbám a být voleny na základě všeobecného volebního práva. Cesta, jež vedla k prosazení volebního práva žen, se stala symbolickým počátkem nejen ženské emancipace, ale i nedílnou součástí celospolečenského boje za rovnou a spravedlivou společnost. I když se nerovnosti mezi muži a ženami v řadě oblastí výrazně snižují, stále existuje mnoho oblastí, v nichž jsou ať už ženy, nebo muži systematicky znevýhodňováni. Ženy sice netvoří ve společnosti menšinu, jsou jim však stále kladeny do cesty více či méně viditelné překážky. Těmi jsou především společenské předsudky, stereotypy, různé druhy více či méně skryté diskriminace při sestavování kandidátních listin pro všechny typy voleb a také větší zodpovědnost za výchovu a péči o děti i staré rodiče nebo domácnost.

Velice dobře jsme na tom, co se týče vzdělání. Z hlediska přístupu ke vzdělání patříme mezi nejotevřenější země a v posledních letech u nás dokonce ženy předběhly muže v počtu vysokoškolských diplomů. Dlouhodobě se ale potýkáme s nízkým zastoupením žen v rozhodovacích pozicích, ať už v byznysu, dozorčích radách či politických stranách a volených funkcích. Stále se nám tak ve větší míře nedaří zapojovat ženy do veřejného života. Zásadní překážkou rovnosti žen a mužů je i rozdíl v odměňování žen a mužů. Muži jsou u nás za stejnou práci placeni v průměru o 22 % lépe. Tato hodnota se za posledních 20 let takřka vůbec nezměnila. Nejvyšších hodnot tato propast dosahuje paradoxně mezi vysokoškolsky vzdělanými (až 30 %!). Příčin této velké platové nerovnosti mezi ženami a muži je několik. Jedná se o diskriminaci na pracovišti, ženy často vykonávají profese s nízkým platovým ohodnocením a mimo manažerskou sféru, konflikt mezi pracovními a rodinnými povinnostmi, ženy chybějí na vyšších a vedoucích pozicích, v neposlední řadě jde také o nedocenění ženské práce a dovedností. To, že ženy vydělávají v produktivním věku méně, se pak nevyhnutelně odrazí na jejich nižším důchodu a také vyšším ohrožením chudobou ve stáří.

Den rovnosti žen a mužů představuje příležitost zamyslet se nad všemi otázkami – také nad přetrvávajícím výskytem domácího násilí, jež především dopadá na ženy – a začít seriózně, bez emocí a předsudků hledat řešení. Zohlednit otázku rovnosti žen a mužů při plánování a hodnocení státních opatření, zapojit ženy ve větší míře do rozvoje a aktivně se zasloužit o to, aby se podařilo zvýšit jejich ekonomickou produktivitu a zlepšit jejich sociální status.

Komise žen ÚV KSČM usiluje o vzdělávání a osvětu v oblasti rovnosti žen a mužů. Předkládá návrhy, které umožňují zapojení většího počtu žen do politiky KSČM, a systematicky věnuje pozornost všem řešením, která zlepšují sociální situaci nejohroženějších skupin obyvatel České republiky.