Kolem dokumentu Rady Evropy – Úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, ve zkratce Istanbulské úmluvy (podle města, kde byla přijata), v posledních týdnech vzplanuly vášně. Důvodem je blížící se termín ratifikace v českém parlamentu.

Aktuálně se vyjádřili v tomto týdnu »strážci mravnosti«, tedy představitelé několika církví – římskokatolické, řeckokatolické, Jednoty bratrské, Církve adventistů sedmého dne, Evangelické církve metodistické, Slezské církve evangelické a Církve bratrské. Ti přijetí Istanbulské úmluvy odmítají. Jsou přesvědčeni o tom, že tento dokument není pro členy Evropské unie potřebný ani přínosný, neboť všechny státy EU již nyní považují v něm zdůrazněné dodržování lidských práv a svobod za základní charakteristiku svého státu. Podle nich Istanbulská úmluva v předloženém znění obsahuje dokonce řadu nepřijatelných, pro státy a kulturu Evropy autodestruktivních prvků. Proto vyzývají, aby parlament odmítl ratifikaci, dokud bude součástí úmluvy »degradování vztahu mezi mužem a ženou na antagonistické měření sil, třídění společnosti sobě rovných lidských bytostí na umělé kategorie a programová relativizace sdílených hodnot evropské kultury a jejich předávání dalším generacím« – což podle nich obsahuje.

Shrnuje celou problematiku

Přitom se jedná o závažnou normu, která shrnuje veškerou problematiku prevence a boje proti násilí na ženách a domácímu násilí (týká se každé lidské bytosti). Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí působí proti fyzickému a psychickému týrání, nebezpečnému pronásledování (stalkingu), znásilňování, sexuálnímu obtěžování, ženské obřízce, vynuceným sňatkům, potratům a sterilizacím a požaduje po státech, aby je zavedly do svého trestního řádu, tj. některé z těchto činů nově definuje jako trestné činy. Úmluva se snaží o ovlivnění a změnu kulturních vzorců chování mužů a žen, je namířena proti všem zvykům a tradicím podporujícím vnímání ženy jako méněcenné bytosti. Snaží se o ochranu obětí před násilím ze strany pachatele, příp. i o zajištění terapeutických programů pro pachatele domácího a sexuálně orientovaného násilí, aby nepokračovali v násilné činnosti.

»Je to velmi závažný dokument, na jehož znění zapracoval i komunistický europoslanec Jiří Maštálka, a také eurokomisařka Věra Jourová,« poznamenala minulý týden na jednání Komise žen ÚV KSČM europoslankyně Kateřina Konečná. V době, kdy působila jako poslankyně ve Sněmovně, tlačila dokument dopředu, tedy aby se ČR připojila, také předsedkyně Komise žen Soňa Marková. Komise žen se na svém jednání 22. června jednoznačně vyslovila pro ratifikaci této úmluvy.

České politiky a političky vyzvaly k ratifikaci také Česká ženská lobby (ČŽL) či organizace Social Watch ČR. »Zarážející je míra dezinformací, které se o obsahu úmluvy šíří. Počínaje prý rozpadem tradiční rodiny a zákazem velikonoční pomlázky konče. To jsou ale nesmysly!« kroutila hlavou na tiskovce Social Watch Jana Smiggels Kavková, předsedkyně ČŽL.

Dogmatická rétorika

Konzervativní pravicové kruhy (pochopitelně včetně lidovců) halasí, že úmluva vnáší »novou genderovou ideologii«. Bývalá poslankyně TOP 09 Nina Nováková, která se v minulém volebním období stala iniciativně hnací silou sympatické platformy Političky napříč spektrem a přinášela mnoho zajímavých nápadů, se dokonce stala jakousi mluvčí těchto konzervativních sil proti úmluvě, za něž vystupuje i v médiích. Právě v osobě této političky, jinak aktivní v ženském hnutí, je doslova zpátečnický postoj velmi překvapující.

»Varujeme před trendy, které stavějí na sváru, rozdělování a hrozbách a které mylně za účinnou prevenci vydávají strach z trestu, apriorní podezíravost a ničím neohraničenou kontrolu,« napsali církevní představitelé. Jaký svár? Jaké rozdělování? Jaké hrozby? Jaká to dogmatická rétorika?

V roce 2012 jako první ratifikovalo Istanbulskou úmluvu Turecko, ke kterému se dosud připojilo 21 států. V platnost vstoupila 1. srpna 2014. Česká republika úmluvu podepsala jako jeden z posledních států Evropské unie 12. května 2016. Parlament by ji měl ratifikovat letos.

(mh)