Ženy v KSČM se vzdělávaly
»Muži se vzájemně podporují i v neformálních sítích, stejnou cestou musí jít i ženy. Proto Komise žen ÚV KSČM koná pravidelná setkání s cílem vzdělávat se a vzájemně se podporovat,« řekla poslankyně a předsedkyně komise Soňa Marková v úvodu sobotního celostátního semináře, věnovaného pokrokovému odkazu Alice Masarykové a také mentorinku.
Alice Masaryková (1879-1966), dcera prvního čs. prezidenta, sociálně citlivá žena, průkopnice mnoha sociálních a zdravotních programů v ČSR a zakladatelka Československého červeného kříže, byla v mnohém první – tak jako my, pokračovala Marková. Alice byla mj. teprve čtvrtou doktorkou promovanou na Karlově Univerzitě (1903).
Na pět desítek žen z celé ČR pozdravil místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš, do jehož gesce patří také občanský sektor. Připomněl platné stranické doporučení pro zastoupení žen na kandidátních listinách a zdůraznil, že prim však vždy musí hrát kvalita kandidátů/kandidátek. Jako příklad politika, z něhož »jsou ženy vyděšené«, uvedl budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, »proslulého svým agresivním sexismem«.
Výročí Alice Masarykové
Členky komise žen záměrně zvolily pro hlavní téma celostátního semináře osobnost Alice Masarykové, neboť 29. listopadu uplyne 50 let od jejího úmrtí. Odborně o jejím životě i odkazu nejen pro současné ženské hnutí promluvila členka Masarykovy společnosti PhDr. Marie Neudorflová, Ph.D. Alice Masaryková propagovala úzké spojení sociální práce a medicíny, sama absolvovala rok medicíny a poté filozofii, sociologii a historii. V USA poznala trudné postavení Češek, které přicházely do Nového světa za prací. Byla krutými podmínkami, v nichž tyto ženy pracovaly, doslova šokována. I to byl další impuls, aby se zapojila do zakládání sociálních ústavů a škol v nové Čs. republice. Zvláště po první světové válce byla situace, zejména na Slovensku, otřesná.
»Alice nechápala, že rovnocennost žen a mužů není všude samozřejmostí, protože tak to bylo v rodině Masarykových a tak byla vychována,« vysvětlila Neudorflová. TGM proslul velkým ohledem k ženám a k jejich zdraví, usiloval o povznesení jejich politické a sociální situace. »Její život odrážel turbulentní události ve střední Evropě a poté v Československu,« informovala Neudorflová. Alice byla za Rakousko-Uherska osm měsíců ve vězení v Praze i ve Vídni kvůli protirakouské činnosti otce, poznala násilí ve vězení, což psychicky velmi těžce nesla její již nemocná matka.
Po vzniku ČSR se stala zakladatelkou a první předsedkyní ČČK a poté, co zemřela manželka prezidenta Charlotta Masaryková, zastávala i její povinnosti. Milovala slovenskou kulturu, slovenské lidové umění a hovořila, kromě řady cizích jazyků, také výborně slovensky. Zemřela v USA v roce 1966.
Poptávka po političkách je
V druhé části semináře podpořil profesionální kouč Michal Havlíček výměnu zkušeností mezi ženami. Osou jeho mentorinku byla otázka: Patří ženy do politiky? »Ano, je potřeba, aby do české politiky šlo více žen,« vyplynulo z jeho diskuse s účastnicemi. Ženy mají stabilní, trvale kvalitní výkon, ihned se pouští do plnění úkolů. Podle něho poptávka ve společnosti po ženách na rozhodovacích pozicích je, ovšem po ženách s ženskými vlastnostmi – často se totiž stává, že politička přebírá agresivitu mužů. Ženy musí mít podmínky pro působení v politice. Vůbec ideální jsou smíšené pracovní týmy. »Práce ve společnosti je jako na kostele, a pokud nejsou využity schopnosti žen, je to nevyužitý potenciál,« zakončil Havlíček.
Semináře se zúčastnily také místopředsedkyně poslaneckého klubu Miloslava Vostrá a předsedkyně Ústřední rozhodčí komise Helena Vrzalová. Komise žen ÚV KSČM připravuje na jaro 2017 další celostátní seminář.
(mh)
FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ