Z Letní univerzity Evropské levice v Litoměřicích.

 

Evropská levice

 

Zúčastnila jsem se s Monikou Hoření přednášky na téma „ Gender a pekarizace, příklady z Řecka“. Přednášku řídila Judith Benda z neměcké Die Linke, dále vystoupily Sissy Vouvou z Řecka a Suzany Gonzalez z Venezuely.

 

  • Judith Benda

Vysvětlila zkratku EL-FEM, což je feministická skupina Evropské levice. Hovořila o prekarizaci (nejistota, obtíže), která postihuje lidi s prací na dobu určitou, brigádníky a brigádnice a nezaměstnané.

Prekariát  =  sociální třída, kterou tvoří lidé s nejistým zaměstnáním a nezaměstnaní.

Ačkoli 94 Evropanů ze 100 uvádí, že rovnost žen a mužů je základním právem ve společnosti, skutečnost je jiná.

 

Podívejme se na tzv. Index generové rovnosti, který zahrnuje 6 oblastí posuzování:

 

  1. Práce
  2. Čas
  3. Moc
  4. Peníze
  5. Vzdělání
  6. Zdraví

 

Vezmeme-li ideální stav jako 100% rovného zastoupení mužů a žen ve všech 6 oblastech, pak ve srovnání 4 zemí, jejichž zástupkyně a zástupci byli přítomni, situace vypadá takto:

 

Finsko                   –    72,7%

Německo              –     55%

Česká republika   –     43,8%

Řecko                   –     38,3%

 

Oblasti, ve kterých by mělo dojít ke zlepšení a kde je v EP doporučena tvorba nových zákonů jsou:

  • Násilí proti ženám (stalking, kybernetický harasment apod.)
  • Rovnováha mezi veřejným a rodinným životem
  • Zdraví a vzdělávání

 

Realita se však často ubírá jiným směrem. Problémem je pravice, která se často staví proti např. sexuální výchově ve školách, potratům apod.

 

  • Sissy Vouvou

Nastínila situaci žen v Řecku. Paradoxem je, že ženy jsou levnější pracovní silou, ale pokud jsou v produktivním věku a mají děti, zaměstnavatelé je nechtějí. Dokonce jsou propouštěny z práce těhotné ženy, což je protizákonné, ale přesto se to děje. Také díky tomu porodnost v Řecku prudce klesla.

 

Těžká situace vyvolává velkou vlnu solidarity a vznik nejrůznějších hnutí sociálních a feministických. Tato hnutí vznikají „zezdola“, zakládají je obyčejní lidé a měla by si uchovat svoji nezávislost, aby se např. nedostala pod vliv Syrizy.

 

Kvóty na rovnocenné zastoupení mužů a žen v rozhodovacích procesech (30%) byly v Řecku přijaty v roce 1987, ale nedodržují se. Řecko je velmi patriarchální a mnohdy i sami levicoví lidé se staví proti nim.

 

  •   Suzany Gonzalez

Vylíčila situaci ve Venezuele. Hodně zboží v zemi je nedostatkového, a to zejména zboží, které je pro každodenní potřebu žen a dětí. Až 25% zboží se pašuje, hranice v džungli lze jen těžko uhlídat.

 

16 let po revoluci se ženy stále snaží vymanit z patriarchálního systému. Jsou zde určitě paradoxy. Venezuela má nejdelší mateřskou dovolenou v Latinské Americe a jednu z nejdelších na světě, ale např. potrat je zde trestný! Proto je třeba zvýšit zastoupení žen v Parlamentu, aby se zákony mohly změnit.

 

Země má největší zásoby ropy na světě a přesto před revolucí zde žilo 50% obyvatel v bídě. Dnes už je na hranici bídy pouze 5% obyvatel, ale z toho je 80% žen!

 

Socialistická strana Venezuely se snaží o paritu mužů a žen, ale také o početnější zastoupení mladých ve vládě země. Problémem jsou však stále vžité stereotypy. Proč se u žen, při posuzování jejich schopností pro jakékoli funkce, stále kladou otázky, zda na „TO“ mají či zda jsou schopné?  Proč se takové otázky nikdy nekladou mužům?!!!

 

Soňa Grochalová – členka Komise žen ÚV KSČM  Ústecký kraj

 

Napsat komentář