| Trh práce není unifikovaný, je genderový, tj. jiné postavení a jiné možnosti na něm mají muži, jiné ženy. Ženy na srovnatelných pozicích dosahují v průměru nižších platů než muži. A co je zásadní – trend se nezlepšuje. Tuto nelichotivou zprávu sdělily včera socioložky Klára Cozlová Čmolíková z organizace Gender Studies a Romana Volejníčková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Na rozdíly mezi přístupem ke kariéře u mužů a žen upozornily u příležitosti Mezinárodního dne rovnosti mužů a žen, který připadá na pátek 19. června. »Když jste ženou, dostanete v zaměstnání v průměru méně, a to se děje posledních deset až patnáct let,« zestručnila problém Cozlová. Kariéry žen ovlivňuje u nás nejvíce mateřství a jaksi automaticky přiřazovaná role výlučné pečovatelky. Žel platí, že čím vzdělanější jsou ženy a na čím prestižnější místa aspirují, tím více se prohlubují rozdíly v odměňování i přístupu k těmto pozicím. Na to poukazuje obecně prospěšná společnost Gender Studies ve své aktuální analýze. Na pracovním trhu existuje tzv. vertikální a horizontální segregace. Ta horizontální znamená, že existují typicky ženské a typicky mužské obory, například zdravotnictví a vzdělávání, kde působí více žen, vs. stavebnictví či IT technologie, které jsou spíše doménou mužů. Vertikální segregace se projevuje tzv. skleněným stropem pro ženy, jež i v rámci oboru, v němž představují nejpočetnější pracovní sílu, nepronikají v takové míře do vyšších pozic, vysvětlila základní rozměr problému Cozlová. Z dat dlouhodobě sbíraných napříč EU podle Volejníčkové vyplývá, že ačkoli je průměr platových rozdílů mezi muži a ženami v Unii 16-17procentní a tento se stále snižuje, v České republice neklesá pod dvacet procent! ČR se pohybuje stále nad touto hranicí a jsme tedy ve srovnání zemí Evropské unie prakticky na chvostu žebříčku, dodala.Částečné úvazkyVliv na nižší platy žen má fenomén částečných úvazků, na které jsou více zaměstnány právě ženy. To se jeví jako jejich svobodná volba – samy o ně žádají, neboť v určité životní fázi pečují o malé děti nebo o své staré rodiče či prarodiče. Ovšem právě tyto částečné úvazky znamenají zastavení jejich kariérního růstu na léta, jsou méně placeny (ačkoli nezřídka vykonají stejný objem práce jako v plném úvazku), mají méně firemních benefitů (například nedostávají stravenky) a znamená to také částečné sociální zabezpečení. Z »kolotoče« částečných úvazků se hůře vystupuje, dokonce jsou zaměstnavatelé, kteří u těchto úvazků stanovují nižší hodinovou mzdu než u plných, doplnila Alena Červenková, PR manažerka Gender Studies. Volnější formy pracovních vztahů jsou u nás špatně nastaveny, a ostatně i nedostatečně využívány (v ČR 9,5 % žen, v EU 32,2 % žen), tvrdí aktuální studie. Velkou pomocí předškolní zařízení Řešení nebude okamžité. Pracovní trh na změny sám o sobě nepřistoupí, i ve společnosti jsou zafixované stereotypy – například o tom, že žena je pečovatelka a muž živitel. Podle Cozlové je nutná celospolečenská změna, a to je »běh na dlouhou trať«. Velkou pomocí by byla dostupnost všech předškolních zařízení již od dvou let věku dítěte, aby ženy mohly dříve nastupovat do zaměstnání (dlouhá rodičovská dovolená znamená ztrátu kontaktu s pracovním trhem). »Ovšem i samy ženy by neměly tak lehko odcházet z pracovního trhu. |