Stanovisko Komise žen při ÚV KSČM ke Dni rovnosti žen a mužů

Devatenáctý červen si již tradičně připomínáme jako Den rovnosti žen a mužů. Ženy sice netvoří ve společnosti menšinu a podle práva jsou již více než sto let u nás „rovnocennými občany“, přesto jsou jim stále kladeny do cesty více či méně viditelné překážky. Těmi jsou především  společenské předsudky, stereotypy, různé druhy více či méně skryté diskriminace při sestavování kandidátních listin pro všechny typy voleb a také větší zodpovědnost za výchovu a péči o děti i staré rodiče nebo domácnost. Velmi závažným problémem zůstává platová nerovnost mezi ženami a muži, tedy rozdíl mezi výší platu, který pobírají muži a výší platu, který dostávají ženy. Tento rozdíl je měřený jako relativní rozdíl v průměrném hrubém hodinovém výdělku všech zaměstnankyň a zaměstnanců. Ženy v České republice si za hodinu vydělají v průměru o 22% méně než muži. Tento rozdíl daleko převyšuje průměr ostatních evropských zemí (16 %), a Česká republika se tak řadí na konec žebříčku platové nerovnosti. Ženy přitom mají stejnou nebo i lepší kvalifikaci než muži. Příčin této velké platové nerovnosti mezi ženami a muži je několik. Jedná se o diskriminaci na pracovišti, ženy často vykonávají profese s nízkým platovým ohodnocením a mimo manažerskou sféru, konflikt mezi pracovními a rodinnými povinnostmi, ženy chybějí na vyšších a vedoucích pozicích, v neposlední řadě jde také o nedocenění ženské práce a dovedností. To, že ženy vydělávají v produktivním věku méně, se pak nevyhnutelně odrazí na jejich nižším důchodu a také vyšším riziku chudoby ve stáří. V roce 2013 bylo chudobou ohroženo až 14, 7 % žen starších 65 let v porovnání se 7 % mužů!

Den rovnosti žen a mužů je proto příležitost zamyslet se nad všemi otázkami a začít seriózně a bez emocí i předsudků hledat řešení. Ženy nejsou a nebudou lepší nebo horší. Jsou prostě stejně dobré nebo špatné jako muži.